Praha – Hlavní téma dnešní schůze vlády, tedy daňová reforma, se projedná až za dva týdny. Vláda prý jednání o daňových změnách odložila, aby o reformě umožnila další diskusi. Ani odklad však nezmění fakt, že půjde o hodně napjaté rozhovory. Proti některým změnám se totiž postavil nejmenší koaliční partner - Věci veřejné. Těm se nelíbí například rušení konceptu superhrubé mzdy. Reforma počítá s tím, že by se nová sazba daně, tedy devatenáct procent, počítala z hrubé mzdy. Kabinet naopak schválil návrhy zákonů o finanční správě a celní správě.
Podle premiéra Petra Nečase (ODS) chce vláda projednat daňovou reformu ještě příští týden na tripartitě. Odsnutí termínu projednání změn nicméně nic nemění na tom, že by celá reforma měla projít legislativním procesem ještě do konce roku. „To není odklad legislativního plánu. Termín je zcela dodržen a na zářijové schůzi Poslanecké sněmovny tento zákon bude projednáván,“ potvrdil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). I kdyby Senát návrh vrátil sněmovně k novému projednání, stihnou ho poslanci projednat ještě před Vánocemi.
Hlavním důvodem odložení jednání byl podle redaktora Aktuálně.cz Petra Holuba nejspíš protest průmyslníků. „Vláda se zaklíná tím, že chce pomáhat především podnikům, které jediné mohou zajistit prosperitu ČR, a teď nejdůležitější reprezentace českých firem se ozvala velice kriticky k tomu zákonu, který jí má pomoci,“ tvrdí Holub. Kvůli nesouhlasu Svazu průmyslu a dopravy ČR také vláda posunula jednání triipartity, a to o dva dny dopředu na 16. srpna. „Kdyby to vláda dneska projednávala, tak je to porušení určitých dohod z tripartity,“ uvedl dnes šéf svazu Jaroslav Hanák.
Svazu průmyslu a dopravy vadí především jednotné inkasní místo a rušení daňových výjimek. Rušení benefitů se nelíbí ani Českomoravské konfederaci odborových svazů. Její předseda se negativně vyjádřil i ke snižování paušálů. „Paušály u OSVČ by se měly měnit, určitě ne tedy u skupin, které se zabývají řemeslnickými pracemi, ale určitě by se měly měnit u skupin, které pracují s kufříky – já se omlouvám za ten výraz – jejichž náklady skutečně podle našeho názoru nepřevyšují částku 20, 30 procent,“ uvedl dnes pro ČT šéf odborářů Jaroslav Zavadil.
Hlavní body daňové reformy musejí počkat
I přesto došel kabinet při dnešním jednání k dílčím závěrům Shodl se na dvou změnách ve finanční správě. Generálního ředitele finanční správy bude jmenovat a odvolávat vláda na návrh ministra financí a strukturu jejího územního pracoviště bude měnit vyhláškou ministr financí. Změny by měly být účinné od příštího roku. Dnešních osm finančních ředitelství a 199 finančních úřadů se má přeměnit na 14 finančních úřadů a 199 územních pracovišť. Státnímu rozpočtu by tato změna podle návrhu měla ušetřit zhruba 150 milionů korun ročně.
Cíle daňové reformy jsou především: vytvořit jednotné inkasní místo, zrušit superhrubou mzdu, sjednotit daňové sazby na 19 procent, zjednodušit systém finanční a celní správy nebo zrušit řadu daňových výjimek. Podle ministra financí Kalouska přinese jednodušší administrativu a rovné podmínky pro všechny, podle opozice a odborů ale udělá do rodinných rozpočtů velké díry, výhrady mají i Věci veřejné. „Zdanění DPH na 19 procent je podvod na střední vrstvě a je to způsob, jak to má zaplatit střední vrstva a chudí a jak ošetřit bohaté,“ podotkl předseda VV Radek John.
Daňový poradce Martin Jelínek:
„To záleží, kolik vyděláváte. Tak myslím si, že pro ty nejvíce nízkopříjmové lidi bude největší problém zrušení stravenek, protože to pro ně dělá dost velkou část příjmu, a pro ty vysoce vydělávající lidi bude velký problém změna stávající sazby z patnácti na devatenáct procent, protože tam se jim zvedne danění o čtyři procenta.“
Třeba s rušením daňových výjimek, které chce Kalousek seškrtat na asi čtvrtinu ze současných 118, nesouhlasí i někteří ministři. Obrana a vnitro brojí proti zrušení odchodného, doprava zase nechce přijít o režijní jízdenky a stravenky. Ministr dopravy Pavel Dobeš nesouhlasí s financováním SFDI, chce proto navrhnout, aby větší část peněz, které stát vydělá na spotřební dani z pohonných hmot, šla na výstavbu silnic.
Odbory spočítaly, že po změnách, které chce vláda prosadit člověk s příjmem 10 tisíc korun přijde ročně o jeden celý příjem. Zaměstnanec s průměrnou mzdou, tedy necelými 24 tisíci korun, přijde o polovinu příjmu ročně, a lidé s trojnásobkem průměrné mzdy o třetinu platu ročně.
Výhrady Věcí veřejných tak míří k tomu, že by už nemělo být možné odpočítávat si z daní úroky půjček na bydlení. K tomu ale nakonec nedojde. Ministr financí Kalousek slíbil, že tahle možnost v zákonech zůstane, sníží se jen její část. Z dnešních 300 tisíc, které bylo možné odepsat, to bude už jen 80 tisíc korun.
K vládním návrhům má výhrady také opozice. Sociální demokraté sice vítají, že se vláda rozhodla zrušit koncept superhrubé mzdy, jinak ale reformním plánům vyčítají, že zvýší deficit veřejných financí. „Je to další navržení snížení daní – oni píší 7 až 8 miliard, my se domníváme, že to může být až o 5 miliard více,“ prohlásil stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek.
