Praha - Vláda na dnešním zasedání schválila sporný návrh zákona o vypořádání majetku zemědělských družstev, který připravilo ministerstvo zemědělství. I po zapracování výhrad Legislativní rady vlády stále ukládá nástupcům zkrachovalých JZD povinnost finančně se vypořádat se svými bývalými podílníky. Zhruba 100 tisíc oprávněných osob by tak mělo dostat zaplaceno za svůj majetek až 10 miliard korun. Zbývá získat souhlas parlamentu, většina poslanců však zákonu nakloněna není.
Nový zákon má umožnit vyplacení podílníků, kteří se rozhodli pro finanční vypořádání a jejichž družstva v průběhu sedmileté zákonné lhůty zkrachovala nebo jejich majetek přešel na jiné společnosti. „Cílem předloženého návrhu zákona je uzavřít problematiku narovnání majetkových vztahů v družstvech stanovenou transformačním zákonem z roku 1992,“ vysvětlil záměr ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS).
Zákon nepodporují vládní lidovci ani opozice
Aby návrh ministerstva zemědělství vstoupil v platnost, musí ho ještě schválit Poslanecká sněmovna, Senát a podepsat prezident republiky. Podle předsedy Legislativní rady vlády Cyrila Svobody (KDU-ČSL) má ale zákon ve sněmovně jen velmi malou šanci.
Podle Svobody zákon nepodpoří poslanci z křesťanské demokracie, dohodli se na tom na sjezdu strany. Počítat nelze ani s podporou opozičních sociálních demokratů a komunistů. Svoboda podtrhl, že hlavním problémem, který návrh má, je jeho nerealizovatelnost a rozpor s Listinou základních práv a svobod. „Ministr zavádí princip kolektivní viny, tedy že všechna družstva, která provedla transformaci byli darebáci,“ přidává stínový ministr zemědělství Michal Hašek (ČSSD).
Ministr nespravedlnost odmítá, problém se řešit musí
Gandalovič se ale problémů ve sněmovně nebojí. Kritika zákona podle něj vychází z neznalosti jeho poslední verze. „Já si myslím, že i celá řada těch, kteří doposud tuto novelu odmítali, až se s tímto textem seznámí, tak uvidí, že to skutečně nenastoluje nové nespravedlnosti, ale že to naopak spravedlnost konečně přináší,“ zdůraznil po jednání vlády.
Kritici zákona především tvrdí, že stát nemůže do převzetí závazků nutit nové společnosti, které sám uznal. Nějakým způsobem ale stát problém vyřešit musí. „Jinak hrozí českému státu žaloby, hlavně u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku,“ říká zemědělský analytik Petr Havel. Sankce, které by mohly činit až několik miliard korun, potom zaplatí daňoví poplatníci.
Kompromisem by mohla být druhá varianta, kterou má v záloze ministr Gandalovič. Ten počítá s částečnou nápravou křivd, tedy s odškodněním oprávněných osob ve výši jedné třetiny jejich nároku, maximálně však do sta tisíc korun. Tato varianta by byla u poslanců přijatelnější. Platili by ale daňoví poplatníci, i když nejspíš méně než v případě prohraného sporu. O podrobnostech této varianty se zřejmě bude ještě jednat, Petr Havel navrhuje zákonem svázat povinnost majetkového vyrovnání s udělováním státní dotace.
S podílníky se vypořádal jen zlomek družstev
Ministerstvo zemědělství na opodstatněnosti nového zákona trvá. Pouze 238 z 1208 transformovaných zemědělských družstev podle něj zůstalo v původní podobě a pracuje na vydávání náhrad oprávněným osobám. „V ostatních případech proběhla další majetková transformace, jejímž cílem bylo v naprosté většině případů zbavit se zákonné povinnosti vydat majetek velké části oprávněných osob,“ upozornil mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.
Na počátku 90. let minulého století si podílníci zemědělských družstev mohli vybrat, jak se svým majetkem naloží. Někteří z nich zůstali členy transformovaných zemědělských družstev. Jiní se rozhodli dále soukromě hospodařit a dostali věcné vyrovnání. Zbývající podílníci měli dostat finanční vyrovnání, ovšem až po uplynutí sedmileté lhůty. Než ale stanovená doba uběhla, mnoho družstev zkrachovalo nebo jejich majetek přešel na jiné společnosti. Lidé, kteří požadovali za svůj majetek peníze, tak často nedostali nic.
