Praha – Evraz Vítkovice Steel zřejmě konečně mění majitele. A to rovnou nadvakrát – nejprve firmu přebírá ruská banka Vněsekonombank, až poté se jí ujme nový strategický investor. Úkolem banky je nejprve firmu finančně stabilizovat. Jenže to není jednoduché v odvětví, které se potýká s problémy po celé Evropě. Na trhu jsou desítky milionů tun oceli, které nemá kdo koupit. A zatímco ocelárny situaci řeší odstávkami, odborníci hovoří o tom, že pro tolik společností trh nemá místo.
Po oceli není poptávka. V Evropě ani v Česku, a firma Evraz to významně pocítila. Evraz Vítkovice Steel se svojí situací bojuje už dlouho. Několikrát zastavoval výrobu, aby se mu s problémy podařilo vyrovnat „při zachování nejnižších možných provozních nákladů,“ jak uvedl mluvčí Jaromír Krišica. I proto v prosinci ocelárna nevyrábí. A nejen to – za poslední rok stála už přes pět měsíců. A pokud jde jen o třetí čtvrtletí, fungovala méně než jeden měsíc.
Evraz Vítkovice Steel je třetí největší hutní společností v Česku. V Ostravě zaměstnává asi 1100 lidí. Bojuje ale se slabou poptávkou. Kvůli ní musela na konci loňského roku a třikrát v letošním roce přerušit výrobu. V té době zaměstnanci čerpali dovolenou nebo zůstávali doma nejdříve s 80procentní mzdou, během dalších odstávek ale už jen s 60procentní. V prvním pololetí firma prohloubila ztrátu o 165 procent na 2,5 miliardy korun.
Novým investorem by podle Insideru mohl být ostravský magnát Zdeněk Trojek. Jeho šrotařská firma patří mezi největší dodavatele vítkovických pecí, a má tak na prosperitě oceláren velký zájem. O koupi má jednat společně s pražským obchodníkem Martinem Ulčákem. Zájem má ale i ukrajinská skupina IUD. K prodeji vzhlížela jak ruská ocelárna Evraz, pod kterou Vítkovice patří, tak zaměstnanci. Bez změny majitele by totiž velká část z nich přišla o práci.
Kdo nakonec krachující firmu převezme, není zatím jasné. Evraz už v srpnu oznámil, že hodlá ostravskou společnost prodat do konce roku. Její mluvčí ale zatím obchod nepotvrdil. To se má stát až ve chvíli, kdy bude obchod uzavřen, tedy během týdne.
80 milionů tun oceli navíc
Odstávky souvisejí se situací ocelářského sektoru v celé Evropě. „Trpí nadbytkem kapacity. V minulých dvou letech byla velmi slabá poptávka ze strany stavebnictví coby tradičního odbytiště. Celé to musel táhnout automobilismus. Navíc poptávka z Číny už taky není taková jako dřív. V posledních deseti letech v zemi vznikla spousta ocelářských firem,“ vysvětluje Tomáš Sýkora, analytik Patria Direct. Za loňský rok firmy podle analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu vyrobily až o 80 milionů tun oceli více, než bylo potřeba.
V evropském ocelářském průmyslu by měla být skoro každá čtvrtá pec odstraněna. Zatím funguje asi 50 oceláren, což je o 10 víc, než kolik se jich dokáže uživit. A to za současných podmínek, odbyt přitom může dál klesat. Poptávka po oceli v Evropě je v současnosti o třetinu nižší než před krizí. Mnohé hutě jsou před prodejem a výroba funguje jen díky státním garancím a nepřímým pomocím.
To vše má na pece přímý dopad. V říjnu ruská ocelárna Evraz, jejímž majitelem je miliardář Roman Abramovič, oznámila, že kvůli slabé poptávce snižuje produkci. Firma zastavila provoz ve Spojených státech a v Itálii. Kromě prodeje českého podniku má mateřská společnost v úmyslu prodat i jihoafrickou divizi.
Až 71 tisíc lidí bez práce v jediném regionu
Tam, kde má problematické odvětví převahu, místní očekávají problémy. V Česku je to Moravskoslezský kraj. V oblasti totiž funguje několik velkých společností, které jsou navzájem provázané – Evraz bere třetinu surového železa od ArcelorMittalu, kam dodává třetinu koksovatelného uhlí NWR. A firmy dál nepřímo zaměstnávají tisíce lidí. I NWR hlásila miliardové ztráty. „Do jisté míry to dopadá na všechny. Záleží na každém článku v řetězci, jestli je schopný výpadek dodávky od jednotlivce prodat někomu jinému,“ dodává Sýkora s tím, že zákazníka, který odebírá třetinu produkce, jde nahradit jen těžko.
Podle krizového scénáře pracovní skupiny ministerstva průmyslu by v nejhorším případě mohlo v kraji o práci přijít až 71 tisíc lidí. A to po uzavření dolů OKD, vlastníka NWR, a odchodu ocelářů Arcellor Mittal a Evraz Vítkovice. Kraj proto spolu s vládou řeší, jak odvrátit sociální nepokoje. Ty zatím nenastaly – kvůli velkým podnikům ale můžou. Útlum průmyslu tu probíhá už roky.
Zájemci o koupi podle dřívějšího vyjádření odborů uváděli, že chtějí zachovat celý provoz. Jestli a jak teď Evraz bude vyrábět, zatím ale není jasné.
Zřejmý postoj zatím zaujala vláda v demisi, která oznámila, že regionu sice chce pomoci, díry v příjmech firem ale zalepovat nebude. „Doba, kdy se musí region ekonomicky přeorientovat, trvá už dvacet let. Tehdy pracovalo v dolech přes 100 tisíc horníků, dnes je to zhruba 12 tisíc,“ uvedl premiér v demisi Jiří Rusnok. Podle něj je současná situace jen urychlovač procesu, během kterého se hornický a železářský region zkrátka musí změnit.
