Víno nezdraží, spotřební daň se odkládá

Praha - Čeští a moravští vinaři si mohou oddechnout. Plánovaná spotřební daň na tiché (nešumivé) víno se v tuzemsku minimálně v příštích dvou letech zavádět nebude. „Do konce tohoto roku ani v příštím roce nebude návrh předložen,“ prohlásil podle E15 náměstek ministra financí Ladislav Minčič při setkání s vinaři v Mikulově. S výjimkou Francie, kde se jedná o registrační poplatek, nemá daň na tiché víno žádný členský stát Evropské unie.

S plánem zvednout spotřební daň na tiché víno z nuly na deset korun za litr přišlo počátkem roku ministerstvo financí a v dubnu jej potvrdila vláda. Počítala, že daňovou úlevu budou mít malí vinaři, kteří ročně vyrobí méně než 2 000 litrů a s produkcí nejdou na trh. Ministerstvo financí si od daně slibovalo zhruba 1,5 miliardy ročně do státního rozpočtu. Vláda od návrhu ustoupila i proto, že by musela najmout další úředníky, což by stálo peníze. Naopak z oboru by museli lidé odejít. Navíc by to znamenalo vyšší ceny samotného vína.

Vinaři: Kdybychom víno zdražili, klesla by jeho spotřeba

Vinaři během roku varovali, že pokud by vína výrazně zdražila, klesla by jejich spotřeba. A to by pak poškodilo malé výrobce. Vinaři argumentovali také tím, že zdražení vína by postihlo i celou jižní Moravu a tamní turistický ruch. „Je to velmi rozumné, vezmeme-li v úvalu letošní špatný rok, na kterém se podepsaly jarní a zimní mrazy,“ prohlásil vinař z Velkých Pavlovic Radomil Baloun.

Souběžně s plošným zdaněním dováženého a tuzemského vína se podle Minčiče hledala cesta, jak zároveň neničit konkurenceschopnost tuzemského vinařství v rámci EU. „Takové řešení se ale nepodařilo najít. Navíc by daňová povinnost zvýšila náklady pro správce daně,“ vysvětlil Minčič.

Vladimíra Mrázová, vinařství Sonberk:

„Zavedení daně by se negativně podepsalo hlavně u těch levnějších vín, které mají supermarketovou cenu do zhruba 140 korun za lahev. Konkurence levných vín z dovozu je v této kategorii velká, zejména v případě vín z Nového světa.“

Svaz vinařů a Vinařská asociace nový postoj ministerstva přivítaly. „Nebylo by spravedlivé, aby Česká republika jako jediná ze zemí EU produkující víno zavedla spotřební daň,“ řekl předseda Svazu vinařů Tibor Nyitray. Ten soudí, že vinařům pomohla protestní petice s více než 40 000 podpisy a analýza dopadů nenulové sazby daně, již pro svaz zpracovala firma Ernst & Young.

Daně na víno

šumivá vína - 2 340 Kč/hl

tichá vína - 0 Kč/hl

meziprodukty - 2 340 Kč/hl

Od daně jsou osvobozeny vína a meziprodukty:

  • pro výrobu octa 
  • pro výrobu a přípravu léčiv
  • pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2% objemových, nebo
  • pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kilogramech výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kilogramech výrobku u ostatních výrobků
  • ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát
  • určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory, nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.

Od spotřební daně jsou v deseti zemích EU osvobozena i vína šumivá. A to například v Řecku, Portugalsku nebo na Kypru. Ve Francii se vybírá takzvaný registrační poplatek kvůli přehledu o produkci a spotřebovaném množství. Podobně nízkou daň na šumivá vína jako má Česko mají i sousední Slováci. Naopak ve Skandinávii je tato daň víc než dvojnásobná. Nejvyšší spotřební daň na šumivá vína je pak v Irsku, a to 160 korun za litr. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 14 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 21 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...