Většinu peněz od státu chce církev svěřit investičním fondům

Praha - Většinu peněz, které katolická církev obdrží v rámci majetkového vyrovnání státu, chce svěřit investičním fondům. Zbytek poslouží na krytí provozních nákladů církve a charitu. V dnešním Dobrém ránu to řekl hlavní ekonom pražského arcibuskupství Karel Štícha.

Vláda chce církvím vrátit zhruba třetinu majetku zabaveného v období komunismu. Zbytek má vykompenzovat zhruba 83 miliardami korun, které kabinet církvím vyplatí. Výsledná částka se však vyšplhá až na 270 miliard, protože stát ji bude splácet 60 let. Návrh zákona o majetkovém vyrovnání dnes vláda předkládá k projednání Poslanecké sněmovně.

„Pokud by zákon nakonec prošel, hodláme investovat tak, jak investuje každý investor, to znamená rozložit investice do více možností,“ uvedl Štícha. Prim by přitom měly hrát investiční fondy. „Je třeba říct, že nezačínáme z nuly, pražské arcibiskupství už určité ekonomické aktivity má a už dnes máme nakoupeny některé podílové listy investičních fondů. Posílili bychom vlastní kapacity a spolupráci s partnery,“ zdůraznil církevní ekonom.

Výrazná část z případného odškodnění by byla podle Štíchy použita také ke krytí provozních nákladů církve. Nejvíce prostředků pravděpodobně odčerpají mzdové náklady kněžích. Dnes je platí stát, jeho příspěvek však bude postupně klesat a za 20 let pak mzdy kněžím přestane platit úplně.

Zkrátka by nepřišla ani charita. „Domnívám se, že církve mají v tomto ohledu komparativní výhodu oproti jiným subjektům v tom, že mohou uvažovat ve velice dlouhém časovém horizontu. Z tohoto pohledu peníze, které se investují do výstavby sociálních zařízení, domovů důchodců či péče o mentálně postižené, dlouhodobě určitě nejsou peníze, které by byly ztraceny,“ nastínil Štícha.

Přestože už církev o možné budoucí spolupráci jedná s bankami, osud zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi zdaleka není jistý. Exministru financí za ODS Vlastimilu Tlustému se v úterý spolu s opozicí podařilo prosadit odročení projednávání zákona do doby, než kabinet doplní normu o definici a ocenění majetku. Upravenou verzi návrhu předkládá Topolánkova vláda poslancům k projednání dnes.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...