Většina stran je pro přesun tří miliard v rozpočtu, aby bylo na zvýšení platů v sociálních službách

Nahrávám video
Většina sněmovních stran je pro přesun peněz v rozpočtu
Zdroj: ČT24

Minimálně tři miliardy navíc pro sociální služby je zatím největší přesun ve státním rozpočtu, na kterém se shoduje většina sněmovních stran. Více peněz by mělo jít hlavně na 10% zvýšení platů zaměstnanců domovů pro seniory, lidem, kteří se starají o zdravotně či mentálně postižené nebo pro pracovníky azylových domů či domů s pečovatelskou službou. Desetiprocentní zvýšení platů už je totiž schválené, ale kraje na něj nedostaly peníze.

 „Musíme hledat nějaký konsensus, jak to vyřešit, ale samozřejmě lidi, kteří dělají v sociálních službách pod kraji, si to zaslouží,“ konstatuje předseda hnutí a designovaný premiér Andrej Babiš (ANO).

Současný návrh rozpočtu přitom s růstem platů pro zhruba 100 tisíc pracovníků v sociálních službách nepočítá. Kraje ale varují, že pokud nebudou navíc aspoň tři miliardy, musely by sociální služby omezovat.

Například v královéhradeckém domově pro seniory se asi dvě stovky zaměstnanců starají o téměř 350 klientů. Šéfka Daniela Lusková ale zatím nemá jistotu, jestli dostane v příštím roce na růst základních platů zaměstnanců o 10 procent potřebné peníze. „Může se také stát, že v úplně nejkrajnějším případě bychom museli snižovat osobní ohodnocení zaměstnancům, a to bychom samozřejmě neradi,“ vysvětluje ředitelka Domova U Biřičky Daniela Lusková.

Díky červencovému růstu platů pracovníků sociálních služeb o 23 procent přitom mohla nabrat zhruba desítku pečovatelek, která jí chyběla. „Domov U Biřičky má téměř plný stav pečovatelek, ovšem kritická situace trvá v oblasti zdravotních sester,“ dodává.

Rozpočet 2018
Zdroj: rozpočet/2018

Rozpočet s vyššími platy zatím nepočítá

Stát plánuje na sociální služby poslat téměř 12 miliard korun. To je sice o něco víc než letos, na už schválený růst platů o desetinu by ale kraje potřebovaly částku minimálně o tři miliardy vyšší. Poslanci ČSSD, lidovců, komunistů a Pirátů ale navrhují přesun částky ještě o 500 milionů vyšší: „Podrobný propočet pro sociální služby ukázal, že částka je nedostatečná,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Valachová (ČSSD).

„Já si myslím, že to je důležitá priorita,“ upozorňoval 1. místopředseda lidovců Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle předsedy strany KSČM Vojtěcha Filipa musí být sociální služby zajištěny, protože to jsou mandatorní výdaje obsažené v zákonech.

Zvýšením dotací na sociální služby o téměř tři a půl miliardy se ve sněmovně zabývali i poslanci sociálního výboru. Debata zabrala víc než polovinu času, který si poslanci na státní rozpočet vyhradili. „Chceme najít ty tři miliardy, až tři a půl miliardy, protože jinak nám opravdu tito pracovníci a pracovnice budou odcházet do supermarketů,“ řekla šéfka výboru pro sociální politiku Radka Maxová (ANO).

I podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), členky výboru pro sociální politiku, je nutné to dorovnat. Třeba pečovatelky v domově pro seniory U Biřičky teď pobírají v průměru 24 tisíc hrubého. Zvýšení základních platů o desetinu pro ně znamená růst platů o víc než dva tisíce.

„Naše hnutí podporuje od počátku zvýšení finančních prostředků pracovníkům v sociálních službách,“ zdůrazňuje předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Podporu přislíbil také předseda hnutí STAN Petr Gazdík. 

Poslanci napříč stranami slibují, že tyto peníze v rozpočtu nakonec najdou, aniž by v příštím roce ohrozili plánovaný 50miliardový schodek. Ušetřit je budou muset v jiných rozpočtových kapitolách.

Strany navrhují přesuny za 90 miliard, jen málo návrhů ale nakonec projde

Jednotlivé politické strany už navrhly v rozpočtu několik desítek změn za víc než 90 miliard, kromě zvýšení rozpočtu pro sociální služby ale má šanci jen několik z nich. Mezi nimi je i návrh přidat malým obcím do tří tisíc obyvatel celkem čtvrt miliardy na opravy místních silnic a chodníků. Návrh prošel jednomyslně výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Rozpočet 2018
Zdroj: ČT24

„My jsme ho podpořili, protože ta situace nejen na českých dálnicích, ale i na těch komunikacích, třeba na obcích, je skutečně tristní a ona to je kapka v moři, potřeba je daleko větší,“ uvedl předseda strany Pirátů a šéf výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Ivan Bartoš.

Mezi další návrhy na rozpočtové změny patří třeba plán hospodářského výboru přidat čtyři miliardy do fondu dopravy, zemědělský výbor chce miliardu navíc na dotace pro zemědělce a školský výbor zase navrhuje přidat sto milionů speciálním školám. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát nevyužil příznivé podmínky ke stabilizaci veřejných financí, míní NKÚ

Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda dle úřadu výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím.
před 1 hhodinou

Energetická krize kvůli Íránu dopadá na Asii

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.
před 3 hhodinami

Vláda se bude zabývat možnými kroky kvůli růstu cen pohonných hmot

Růst cen pohonných hmot a kroky k jejich poklesu budou v pondělí hlavním tématem vlády Andreje Babiše (ANO). Na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních společností na trhu s pohonnými hmotami. Babiš ve videu zveřejněném v neděli na síti X řekl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropování marže obchodníků. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
před 6 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 21 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 22 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
28. 3. 2026
Načítání...