Většina firem je pro zachování zvýhodnění stravenek

Praha - Devět z deseti tuzemských firem je přesvědčeno, že by stát měl zachovat současný systém stravování a daňového zvýhodnění stravenek. Podle průzkumu společnosti Factum Invenio očekávají více než tři čtvrtiny firem v případě zrušení daňového zvýhodnění stravenek a zavedení zaměstnaneckého paušálu tlak zaměstnanců na růst mezd. Údaje vyplývají z průzkumu mezi 200 tuzemskými firmami, které svým zaměstnancům poskytují závodní stravování. Ministerstvo financí chce podporu stravenek nahradit zaměstnaneckým paušálem ve výši tří tisíc korun ročně. Stravenky v současnosti využívají zhruba tři miliony lidí.

Ministerstvo financí v rámci daňové reformy navrhuje zavedení tzv. zaměstnaneckého paušálu a předpokládá zrušení dosavadního systému daňového zvýhodnění stravenek a jeho nahrazení daňově uznatelným odpočtem, který zaměstnancům přinese měsíční daňovou úsporu nejvýše 250 korun. Tlaku na zvýšení mezd ze strany zaměstnanců se nejvíce obávají firmy, které provozují jídelny. Jejich zaměstnanci totiž rozdíl mezi stravenkami a paušálem pocítí v největší míře, vyplývá z průzkumu.

Pavel Dušek, prezident Unie zaměstnavatelských svazů

„Zaměstnanecký paušál postrádá pro zaměstnavatele smysl, neboť neplní roli zaměstnaneckého benefitu - nemotivuje zaměstnance k pravidelnému stravování, nevytváří vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a neodlišuje zaměstnavatele na trhu práce.“

Nahrávám video
Rozhovor s Petrem Frischem
Zdroj: ČT24

„Zatímco o smyslu současného systému závodního stravování se stravenkami nepochybuje 92 procent firem se závodní jídelnou, v případě zaměstnaneckého paušálu jsou názory výrazně skeptičtější. Zaměstnanecký paušál nepovažuje za smysluplný 67 procent firem,“ prohlásil Miroslav Fous, ředitel výzkumu ve Factum Invenio.

Petr Frisch, partner daňového oddělení Mazars

„Pokud by bylo současné osvobození příspěvku zaměstnavatele na stravování zrušeno, mají zaměstnavatelé obavy, že zaměstnanci po nich budou chtít kompenzovat tuto ztrátu svého příjmu.“

Zhruba 14 procent firem považuje současný systém stravování za diskriminační. Podle studie poradenské společnosti Mazars přibližně půl milionu zaměstnanců z nižších příjmových skupin na navrhovaná daňová zvýhodnění nedosáhne. Nynější systém závodního stravování a stravenek je tak výhodnější než zaměstnanecký paušál pro 83 procent zaměstnavatelů disponujících závodní jídelnou.

Ministerstvo se pustilo do rušení daňových výjimek

V rámci daňové reformy hodlá ministerstvo financí zrušit zhruba čtvrtinu z celkových 118 daňových výjimek. Zaniknout by mělo nejen osvobození od daně u stravenek nebo režijních jízdenek, ale například i u příspěvku na výstroj nebo výsluh u ozbrojených složek. Skončit by měl i odpočet od daně u příspěvku odborům.

Ministerstvo odůvodňuje ukončení daňového zvýhodnění u nejvíce diskutovaných benefitů tím, že neexistuje žádný sociální ani ekonomický důvod, aby tyto příjmy nepodléhaly zdanění. Jako náhradu za to plánuje ministerstvo zavést zaměstnanecký paušál ve výši tří tisíc korun ročně.

Stravenky
Zdroj: František Vlček/isifa/Lidové noviny

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 30 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...