Venezuela seškrtala odškodné Exxonu za znárodnění na třetinu

Caracas - Venezuela zaplatí americkému energetickému koncernu Exxon Mobil odškodné ve výši 255 milionů dolarů. Je to jen necelá třetina z toho, co mu náleží podle mezinárodní arbitráže. Podle výsledku arbitráže měl Exxon Mobil dostat 908 milionů dolarů. Přesto není venezuelský prezident spokojený. Firma podle něj měla platit Venezuele.

Peníze, které měl Exxon Mobil dostat jako odškodné za znárodnění svého majetku v roce 2007, se povážlivě scvrkly. Původně ropný gigant požadoval 12 miliard dolarů, soud mu ale přiznal jen necelou desetinu. Venezuela si navíc od této částky odečetla dluhy společnosti vůči zemi a hodnotu dluhopisů, které firma zpět získala.

Hugo Chávez, prezident Venezuely

„Tyto společnosti nás okradly o strašně moc peněz. A měly by naopak odškodnit firmy nás. A kdyby na to mělo dojít, tak by se ani nedopočítaly.“

Experti jsou ale jiného názoru. Venezuela se podle nich může z výsledku arbitráže radovat. „Chávez z toho vyšel opravdu levně, je to určitě šťastný nový rok pro Venezuelu,“ konstatoval obchodník s dluhopisy banky Caracas Capital Russ Dallen.

Venezuela ještě před zahájením soudu nabídla firmě kompenzaci ve výši jedné miliardy dolarů - to ale Exxon odmítl a požadoval mnohem víc. Chávez přístup firmy označil za „arogantní“. Nároky Exxonu podle něj byly bláznivé a navíc nechtěl akceptovat „přátelskou dohodu“.

Nahrávám video
Venezuela seškrtala odškodné pro Exxon
Zdroj: ČT24

Pro Exxon, který je největší ropnou společností na světě podle tržní hodnoty, není výše odškodnění dobrou zprávou. „Odškodné nepokrylo hodnotu znárodněných investic Exxonu,“ upozornil Dallen.

Prezident Venezuely se snaží politikou znárodňování v tamním ropném průmyslu získat peníze na boj proti chudobě. Podle kritiků je ale právě znárodňování špatné pro tamní ekonomiku – zpomalují se totiž zahraniční investice do ropného průmyslu. Zemi budou navíc kvůli znárodňování zřejmě čekat ještě další arbitráže. V současné době se hovoří o více než dvanácti, například se společností ConocoPhilips.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
včera v 06:15

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
21. 1. 2026

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026
Načítání...