Brusel – Během dvoudenního bruselského summitu vrcholných představitelů EU se našel čas i na společné setkání českého premiéra Petra Nečase (ODS) s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem, při němž jednali o problémech českých distributorů elektřiny ČEZ a Energo-Pro v Bulharsku. „Bulharský prezident mě ujistil, že má zájem, aby tato věc byla vyřešena v souladu s evropskými předpisy a zvyklostmi. Prezident uvedl, že si je vědom toho, že jde i o pověst Bulharska jako země, kde platí právní řád a kde se postupuje v souladu s evropským právem,“ komentoval průběh schůzky Nečas.
Na okraj bruselského summitu se premiér Nečas setkal také se svým švédským protějškem Fredrikem Reinfeldtem. Upozornil ho, že Česká republika by si mohla vybrat jiné stíhačky než stroje Jas-39 Gripen, které nyní používá. Podle Nečase poslední nabídka Švédska na pokračování pronájmu gripenů stále neodpovídá českým představám. „Jsme přesvědčeni, že poslední švédská nabídka ještě nevyčerpala veškerý možný potenciál vstřícnosti vůči české straně,“ konstatoval předseda vlády.
Český premiér tomu švédskému připomněl, že česká armáda používá gripeny při viditelných operacích NATO, jako je ostraha vzdušného prostoru pobaltských států. „Naše gripeny jsou v rámci NATO vidět, takže působí jako vlajková loď pro jejich export,“ domnívá se Nečas a byl by rád, kdyby si toho byla švédská strana vědoma. Stejně jako toho, že Češi nejsou na gripeny odkázáni. „Jakkoli jsme s nimi spokojeni po technické a vojenské stránce,“ připustil premiér.
Zároveň ale Reinfeldta ujistil, že česká strana nebude své partnery při jednání ničím překvapovat. Upozornil nicméně na to, že „v rámci úsporných režimů jsme povinni kvůli českým daňovým poplatníkům hledat to nejlevnější řešení“.
Při jednání s Ruskem musíme být jednotní
Zatímco včera dominovala diskusím evropských lídrů ekonomická krize, druhý den summitu patřil spíše tématům zahraničně politickým. Představitelé členských zemí se zaměřili především na Rusko, konkrétně na obchodní vztahy, energetiku nebo uvolnění vízové povinnosti pro ruské představitele. S tím třeba Česko nesouhlasí.
Český premiér po summitu sedmadvacítky prohlásil, že energetická politika Evropské unie ve vztahu k Rusku má strategický význam a unie musí mít vůči Moskvě jednotný postoj. Postup jednotlivých členských zemí v energetické oblasti je tedy třeba co nejvíce koordinovat, neboť Rusko může energetiku využívat jako mocenský nástroj.
Nečas ohledně vztahů s klíčovým východním partnerem také podotkl, že je nezbytný dialog i v otázce liberalizace obchodních vztahů. Podle něj je třeba přesvědčit Rusko k dalšímu otevření trhů a přimět ho, aby nepřijímalo protekcionistická opatření.
Předseda vlády ČR se na setkání lídrů EU také postavil proti zrušení embarga na dodávky zbraní syrským povstalcům, k čemuž před summitem vyzvala Paříž. „Zbraní je v Sýrii víc než dost a není jisté, že by se dostaly k těm pravým,“ obává se Nečas.
Růst, práce pro mladé i vyrovnané rozpočty
Včera se lídři sedmadvacítky shodli, že je do budoucna nutné podporovat hospodářský růst a snažit se o snižování rozpočtových deficitů. Na setkání zaznělo, že hospodářství je z nejhoršího propadu nejspíš venku, výsledkem stagnace je ale neúnosná nezaměstnanost.
Herman Van Rompuy, prezident EU:
„Naše kroky z posledních let se vyplácí, zejména co se týče zlepšení finanční stability a postupného návratu sebedůvěry. Všichni souhlasíme, že je třeba udržovat tento směr. Ale výsledky nepřicházejí hned.“
„Musíme v krátké době zareagovat na důsledky krize. Nezaměstnanost, především mezi mladými lidmi, byla dnes hlavním tématem naší debaty, a to mnohem víc než kdy předtím,“ svěřil se včera prezident EU Herman Van Rompuy. Klíčové je podle něj zlepšení konkurenceschopnosti. Ozdravování rozpočtů by nemělo vést k obětování investic do vzdělávání a inovací.
Ekonomické otázky zůstanou ve středu zájmu i po summitu. Ministři financí eurozóny odpoledne proberou podmínky záchranného plánu pro Kypr. „Nemohu odhadnout, jak daleko se ministři financí dostanou. Žádoucí je rychlý výsledek, především ale pro Kypr potřebujeme kvalitní a trvanlivé řešení,“ konstatovala německá kancléřka Angela Merkelová. Kypr se snaží přemluvit Rusko, aby přispělo k záchrannému balíku, který má země dostat od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu.
