Vdovský důchod jen na rok - dá se ale prodloužit

Praha - Smrt blízkého člověka je velmi smutnou událostí. A když nám zemře manžel, otec našich dětí a navíc živitel rodiny, je to o to horší, že krom slz, bolesti a smutku se často potýkáme i s problémy finančními. Asi všichni víme, že v takovém případě stát vyplácí takzvané pozůstalostní důchody - vdovské a sirotčí. Vdovský důchod se vyplácí po dobu jednoho roku od smrti manžela. Při splnění určitých podmínek však lze požádat o jeho prodloužení.

„Moje matka, ročník 1965 pobírá vdovský důchod. Manžel jí zemřel dne 7. dubna 2002 ve věku 42 a půl let. Má tři syny, kteří pobírají nebo pobírali důchod sirotčí. Nárok na vdovský důchod jí skončí v červnu 2018, kdy jí bude 53 a půl roku a poslední syn dostuduje. Dočetl jsem se, že by měla mít nárok na obnovu vdovského důchodu. Někde ale píšou, že do dvou let, někde, že do pěti let. Můžete mi poradit na co má vlastně nárok?“ ptá se čtenář Poradny.

Obnova nároku na důchod znamená, že pokud se ve stanovené lhůtě od doby, kdy nárok na vdovský důchod zanikl, splní některá ze stanovených podmínek pro přiznání vdovského důchodu, pak nárok na vdovský důchod vznikne znovu.

„Lhůta dvou roků byla stanovena zákonem č. 220/2011 Sb., kterým byl novelizován zákon o důchodovém pojištění, s účinností od 1. 1. 2012,“ uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová. „Ale pokud nárok na vdovský důchod vznikl před 1. lednem. 2012, vznikne nárok na tento důchod znovu, splní-li se podmínky nároku na tento důchod ve lhůtě pěti roků,“ doplnila.

Protože v případě naší čtenářky vznikl nárok na vdovský důchod před 1. 1. 2012, platí pro opětovný vznik nároku na tento důchod pětiletá lhůta. Aby ovšem došlo k obnovení nároku na vdovský důchod, muselo by ve stanovené lhůtě dojít ke splnění některé z následujících podmínek, které vyjmenovává paragraf § 50 odstavce 2 zákona o důchodovém pojištění:

  • Pečuje-li vdova o nezaopatřené dítě, přičemž za nezaopatřené dítě se považuje i dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem, nejdéle však do dosažení věku dvaceti šesti let.
  • Pečuje-li vdova o dítě, které je závislé na péči jiné osoby.
  • Pečuje-li o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby.
  • Pokud je vdova invalidní ve třetím stupni.
  • Pokud vdova dosáhla alespoň věku o čtyři roky nižšího, než činí důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.

Jak je uvedeno v dotaze, studium dítěte skončí v červnu 2018, kdy dosáhne poživatelka vdovského důchodu věku 53 roků a 6 měsíců. Pětiletá lhůta pro nový vznik nároku na vdovský důchod uplyne v červnu 2023.

„Věku o 4 roky nižšího než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození však vdova dosáhne až v roce 2026 a 'svého' důchodového věku v roce 2028, tedy v obou případech po uplynutí shora uvedené pětileté lhůty,“ podotkla Plívová. Nárok na vdovský důchod z důvodu splnění věku stanoveného zákonem v daném případě podle platné právní úpravy tedy nevznikne. To ovšem nevylučuje obnovu nároku na vdovský důchod, jestliže vdova splní v pětileté lhůtě některou z dalších, výše uvedených, podmínek.

Na závěr si připomeňme, jak vysoký je vlastně vdovský důchod. Do jeho výpočtu vstupuje základní a procentní výměra. Základní výměra, stejná pro všechny důchody, je 2 270 korun. Výše procentní výměry vdovského důchodu činí 50 procent procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok manžel v době smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 6 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 13 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 14 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
včera v 06:00

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...