Vánoční nákupy na poslední chvíli: letos podle odborářů naposled

Praha - Kdo nestihne nakoupit vánoční dárky v následujících dnech, bude mít poslední šanci přímo na Štědrý den. Ještě letos bude většina velkých obchodních řetězů otevřena i 24. prosince dopoledne, od Nového roku 2015 by se to ale podle odborářů mělo změnit a supermarkety by mohly mít zavřeno i o dalších státních svátcích. Návrh zákazu prodeje předloží senátor František Bublan z ČSSD do Senátu začátkem příštího roku. „Já předpokládám, že během příštího roku by se ten návrh zákona mohl schválit i v poslanecké sněmovně,“ řekl Bublan.

Obchody by měly zůstat zavřené na Nový rok, Velikonoce, 8. května, 28. září, 28. října a 25. a 26. prosince. O Štědrém dnu by mohly mít otevřeno do 12 hodin. Regulace by se nevztahovala na obchody do 200 metrů čtverečních, čerpací stanice, lékárny nebo třeba prodejny na letištích.

Podle odborářů takové omezení tržby řetězců neovlivní. Obchodníci ale takovou regulaci odmítají a také Svaz obchodu a cestovního ruchu je přesvědčen, že by o prodejní době měla rozhodovat jen poptávka. 

Letos nakoupíte ve většině řetězců o Štědrém dni do dvou hodin odpoledne

Většina z těch, kteří shání na poslední chvíli vánoční dárky nebo potraviny, míří do obchodních řetězců, kde koupí všechno najednou. Ty velké budou mít 24. prosince otevřeno, většina z nich do dvou hodin. O den později ale lidé nepochodí ani tam, 26. bude většina velkých obchodů zavírat dřív, nejpozději v osm večer. Podobné to bude i na Silvestra. Na Nový rok pak zůstane většina prodejen zavřená.

Na úřadech je provoz omezený, mezi svátky ale uspějete i tam

Zaplatit složenky budou moct na poslední chvíli zákazníci pošty. I tady ale bude provoz omezený. Pošta čeká největší nápor jako už tradičně příští týden. Během svátků budou 25. všechny pobočky zavřené. Na Nový rok bude otevřená jen hlavní pošta v Praze a ta na letišti.

Otevírací dobu úřadů by si měli ověřit ti, kdo si třeba ještě nestihli vyměnit řidičský průkaz. Přepážky na registru řidičů zůstanou o vánočních svátcích prázdné, na poslední chvíli ještě můžete na úřad vyrazit od 27. prosince a celý následující víkend. Lhůta končí Silvestrem.

Někteří úředníci proto musí mezi svátky řešit program svých ratolestí. A takových dospělých je víc. Školy totiž dětem připravily dvoutýdenní prázdniny. Na rozdíl od těch letních nabízí zimní příměstské tábory jen některá velká města.

Prodejní dobu omezují nejen Němci, ale třeba i Slováci

Evropští obchodníci jsou v prodejních dobách daleko víc omezeni zákonem – jako například v Německu. Z poměrně přísných zákonů o prodejní době mají výjimku snad jen obchody na nádražích a letištích. Přesné podmínky určují jednotlivé spolkové země, většinou ale zakazují prodej o nedělích a svátcích. Třeba v Berlíně smějí obchody otevřít maximálně o dvou adventních nedělích. 

Berlín – v době adventu se tu koná přes 60 vánočních trhů
Zdroj: ČT24/Thinkstock

Zaměstnance obchodů chrání i na Slovensku, už sedmým rokem tam platí, že 25. prosince a 1. ledna zůstanou obchody zavřené. Na Štědrý den musí skončit s prodejem nejpozději v poledne – jinak jim hrozí pokuta přes dva a půl milionu korun.  Výjimky mají jen čerpací stanice, lékárny nebo malé obchody, kde je pouze majitel, který prací ve svátek nepověřuje žádného zaměstnance.

Už dlouhé měsíce se spory o otevírací dobu vedou ve Francii. Soudy na mnoha místech na žádost odborů nařídily zákaz nedělního a večerního prodeje. Teď před Vánocemi jdou ale všechny spory stranou. Téměř všechny velké obchody mají každou prosincovou neděli otevřeno do pozdních večerních hodin a zatím si nikdo nestěžuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 21 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...