Valná hromada Unipetrolu schválila vytěsnění menších akcionářů, někteří ale nesouhlasí

Valná hromada petrochemického holdingu Unipetrol v úterý schválila vytěsnění minoritních akcionářů firmy. Návrh podal majoritní vlastník, polská skupina PKN Orlen. Některým z malých podílníků se ale nabídka na odkup akcií nelíbí. Podle analytiků je hodnota akcie petrochemického holdingu Unipetrol nad 380 korunami, které nabídla skupina PKN Orlen. Jejím cílem je stáhnout akcie Unipetrolu z pražské burzy.

PKN Orlen v Unipetrolu před úterní valnou hromadou vlastnil více než 94 procent akcií. V květnu oznámil, že hodlá od menšinových akcionářů koupit zbývajících 5,97 procenta akcií. Firma uvedla, že za každou akcii nabídne 380 korun, tedy stejnou částku jako při předchozím odkupu.

Finanční ředitel Unipetrolu Mirosław Kastelik v úterý řekl, že návrh PKN Orlen podpořila analýza společnosti EY. S nabízenou cenou 380 korun za akcii ale nesouhlasí část minoritních akcionářů. Už dříve avizovali, že v případě vytěsnění za tuto cenu podají na polskou firmu žalobu.

„Jsme přesvědčeni, že férová cena akcií Unipetrolu je vyšší než těch 380 korun. Doložíme to znaleckým posudkem. Jejich hodnotu reálně vidím mezi 450 až 500 korunami,“ řekl v pondělí Tomáš Hájek, který podle svých slov zastupuje asi 300 akcionářů dohromady vlastnících zhruba 1,3 procenta akcií Unipetrolu.

Z akcionářů, které zastupuje, se podle něj plánuje přidat k žalobě o dorovnání přes dvě stě lidí. Ve shodě s Hájkem jedná například londýnská firma Petrus Advisers, za kterou vystupuje Ján Hanzo. Na dnešní valné hromadě navrhl Hájek v protinávrhu cenu 450 korun za akcii.

„Cena 380 korun za akcii není adekvátní. Adekvátní však není ani požadavek zástupce minoritních akcionářů. Adekvátní cena nyní činí 405 korun, a to při zohlednění výhledu petrochemického odvětví a výkonnosti titulů srovnatelných s Unipetrolem,“ řekl v úterý hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

Šance na vyšší cenu existuje podle analytika portálu capitalinked.com Radima Dohnala. „Trh byl totiž již několikrát výše, než jaká je výše posudku PKN, tedy 380 korun. Mohlo tedy být jen otázkou času, kdy PKN přistoupí na vyšší posudek,“ uvedl. V úterý dopoledne se na pražské burze prodávaly akcie firmy za zhruba 382 korun. Ještě na začátku roku 2017 byla jejich cena pod 200 korunami.

Loni měl celý holding rekordní zisk, Unipetrol je ale ve ztrátě

„Existuje několik případů, kdy české soudy s odstupem několika let potvrdily vyšší posudky a již se tyto částky vyplácely,“ uvedl Dohnal. Podle něj lze očekávat, že soud připustí vypracování dalších posudků. „V takovém případě může cena dále růst, a to díky vyšší zpracovatelské marži,“ dodal.

Podle analytika finančně-poradenské společnosti Chytrý Honza Karla Kotouna jde minoritnímu akcionáři Hájkovi o dividendu, kterou letos Unipetrol po dvou letech nevyplatil, byť čistý zisk celého holdingu Unipetrol loni stoupl o devět procent na rekordních 8,7 miliardy korun.

„A o to se panu Hájkovi jedná a požaduje kompenzaci zvýšením výkupní ceny až na 500 korun za akcii. V případné žalobě bude ale stát proti faktu, že nikdo nemůže nařídit vyplacení dividend ze strany Unipetrolu,“ dodal Kotoun.

Dividenda firmy je vyplácena z hospodaření akciové společnosti Unipetrol, která je mateřskou společností holdingu. Loni vykázala čistou ztrátu 28,5 milionu korun po předloňském čistém zisku 47 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...