Valná hromada Unipetrolu schválila vytěsnění menších akcionářů, někteří ale nesouhlasí

Valná hromada petrochemického holdingu Unipetrol v úterý schválila vytěsnění minoritních akcionářů firmy. Návrh podal majoritní vlastník, polská skupina PKN Orlen. Některým z malých podílníků se ale nabídka na odkup akcií nelíbí. Podle analytiků je hodnota akcie petrochemického holdingu Unipetrol nad 380 korunami, které nabídla skupina PKN Orlen. Jejím cílem je stáhnout akcie Unipetrolu z pražské burzy.

PKN Orlen v Unipetrolu před úterní valnou hromadou vlastnil více než 94 procent akcií. V květnu oznámil, že hodlá od menšinových akcionářů koupit zbývajících 5,97 procenta akcií. Firma uvedla, že za každou akcii nabídne 380 korun, tedy stejnou částku jako při předchozím odkupu.

Finanční ředitel Unipetrolu Mirosław Kastelik v úterý řekl, že návrh PKN Orlen podpořila analýza společnosti EY. S nabízenou cenou 380 korun za akcii ale nesouhlasí část minoritních akcionářů. Už dříve avizovali, že v případě vytěsnění za tuto cenu podají na polskou firmu žalobu.

„Jsme přesvědčeni, že férová cena akcií Unipetrolu je vyšší než těch 380 korun. Doložíme to znaleckým posudkem. Jejich hodnotu reálně vidím mezi 450 až 500 korunami,“ řekl v pondělí Tomáš Hájek, který podle svých slov zastupuje asi 300 akcionářů dohromady vlastnících zhruba 1,3 procenta akcií Unipetrolu.

Z akcionářů, které zastupuje, se podle něj plánuje přidat k žalobě o dorovnání přes dvě stě lidí. Ve shodě s Hájkem jedná například londýnská firma Petrus Advisers, za kterou vystupuje Ján Hanzo. Na dnešní valné hromadě navrhl Hájek v protinávrhu cenu 450 korun za akcii.

„Cena 380 korun za akcii není adekvátní. Adekvátní však není ani požadavek zástupce minoritních akcionářů. Adekvátní cena nyní činí 405 korun, a to při zohlednění výhledu petrochemického odvětví a výkonnosti titulů srovnatelných s Unipetrolem,“ řekl v úterý hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

Šance na vyšší cenu existuje podle analytika portálu capitalinked.com Radima Dohnala. „Trh byl totiž již několikrát výše, než jaká je výše posudku PKN, tedy 380 korun. Mohlo tedy být jen otázkou času, kdy PKN přistoupí na vyšší posudek,“ uvedl. V úterý dopoledne se na pražské burze prodávaly akcie firmy za zhruba 382 korun. Ještě na začátku roku 2017 byla jejich cena pod 200 korunami.

Loni měl celý holding rekordní zisk, Unipetrol je ale ve ztrátě

„Existuje několik případů, kdy české soudy s odstupem několika let potvrdily vyšší posudky a již se tyto částky vyplácely,“ uvedl Dohnal. Podle něj lze očekávat, že soud připustí vypracování dalších posudků. „V takovém případě může cena dále růst, a to díky vyšší zpracovatelské marži,“ dodal.

Podle analytika finančně-poradenské společnosti Chytrý Honza Karla Kotouna jde minoritnímu akcionáři Hájkovi o dividendu, kterou letos Unipetrol po dvou letech nevyplatil, byť čistý zisk celého holdingu Unipetrol loni stoupl o devět procent na rekordních 8,7 miliardy korun.

„A o to se panu Hájkovi jedná a požaduje kompenzaci zvýšením výkupní ceny až na 500 korun za akcii. V případné žalobě bude ale stát proti faktu, že nikdo nemůže nařídit vyplacení dividend ze strany Unipetrolu,“ dodal Kotoun.

Dividenda firmy je vyplácena z hospodaření akciové společnosti Unipetrol, která je mateřskou společností holdingu. Loni vykázala čistou ztrátu 28,5 milionu korun po předloňském čistém zisku 47 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...