Atény – Krachující jednání mezi věřiteli a aténskou vládou, odliv peněz z řeckých bank, bankrot, odchod Řecka z eurozóny – média sledují den po dni balancování řeckých politiků na laně, na jehož konci sice může být dohoda s věřiteli a uvolnění peněz ze záchranného balíčku, ale zároveň mohou kdykoliv z tohoto lana spadnout na úplné dno. Ale to je politika, která se odehrává za zavřenými dveřmi a daleko v Bruselu. Mezitím jde řecký život – i obchod – dál. Musí jít, protože mu nic jiného nezbývá.
Řecko má za sebou šest let recese, rekordní nezaměstnanosti i řadu zkrachovalých podniků. A z problémů se zřejmě ještě nějaký čas nedostane. I kdyby se nakonec s věřiteli dohodlo a dostalo zbylé peníze ze záchranného programu, čekají zemi poměrně tvrdá opatření, aby se ekonomika dokázala odrazit ode dna. A s touto nejistotou – co bude dál – žijí řecké podniky už několik let.
Tradiční a nezanedbatelnou součástí řecké ekonomiky byl a zřejmě i vždycky bude turismus. A zahraniční hosté musejí někde bydlet. A právě v oboru hotelnictví je jeden z příkladů, že ne všechny podniky v Řecku srazila krize na kolena. Je jím síť hotelů Grecotel spadající pod značku N. Daskalantonakis Group, která je se svými 5 tisíci zaměstnanci nejvýznamnějším zaměstnavatelem v sektoru pohostinství.
Lucie Kuligová, předsedkyně českého krajanského spolku
„Řekové zatím nepropadají panice. Samozřejmě sledují zprávy, ale stále jsou optimističtí a věří, že se nakonec Evropa s Řeckem dohodne, že nakonec obě strany v něčem ustoupí a Řecko dostane třeba další odklad.“
Generální ředitelka řetězce hotelů Mari Daskalantonakisová řekla pro americkou televizi CNBC, že i když by se Řecko nedalo popsat jako „podnikatelský ráj“, firma zaznamenala trvalý růst a rozjela i velké renovace stávajících hotelů a výstavbu nových rekreačních středisek.
- "V přístupu současné vlády pozorujeme tak trochu romantismus. Občas nedokáží vyjádřit to, co chtějí, a vznikají tak zmatky. Ale myslím si, že se nakonec přizpůsobí. A jsou vlastenci, což je, myslím, ta nejdůležitější věc," říká generální ředitelka hotelového impéria Grecotel Mari Daskalantonakisová.
Ředitelka, dcera zakladatele hotelového impéria Nikose Daskalantonakise, k tomu dodává, že v důsledku krize bylo samozřejmě financování nových projektů obtížnější. „Podporujeme naši zemi. Snažíme se investovat, jakýmkoliv způsobem můžeme, snažíme se udržet zaměstnanost a prodloužit sezonu. A musím říct, že evropský obchodní svět je pro nás velkou oporou,“ uvedla pro CNBC s tím, že jsou velmi vděční například za řadu leteckých spojení mezi evropskými městy a řeckými turistickými destinacemi.
Bez politické jistoty, není ani podnikatelská jistota
I když tedy se na první pohled zdá, že činnost řeckých podniků pokračuje dál, byť s určitými omezeními, obávají se šéfové firem, co přinese budoucnost. Například soukromý producent ropy Energean, který naplní ropou z Egejského moře 1800 barelů denně, má právě kvůli politické nejistotě pozastaveny plány pro strategická partnerství s mezinárodními ropnými společnostmi.
„Bez likvidity, kterou zajišťuje bankovní systém, a jasné zprávy, že Řecko zůstane v eurozóně, bez politické shody všech stran, že strategické oblasti, jako je cestovní ruch, lodní doprava nebo využívání přírodních zdrojů, zůstanou nedotčeny politickými změnami, zůstane podnikatelské klima nepříznivé,“ uvedl šéf Energean Matthaios Rigas.
A právě této politické nejistoty se obávají nejen věřitelé, kteří vyjednávají s Řeckem o reformních krocích výměnou za uvolnění zbytku financí ze záchranného programu, ale právě také investoři a obchodní partneři. „Zkušenost s touto vládou a Řeckem je v posledních měsících taková, že dokud nebude vše podepsáno, a nejenom to, ale skutečně uvedeno do praxe, tak stále existuje určité semínko nejistoty,“ doplňuje europoslanec Pavel Telička (nestr. za ANO). Jeho kolega z europarlamentu Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09) k tomu pak dodává, že je škoda, že se současným plánem reforem, který vyhovuje i věřitelům, nepřišli Řekové už před měsícem.
Pokroky z Bruselu narazily na řecké zákonodárce
Řečtí zákonodárci rozhořčeně reagovali na ústupky Atén v jednáních s mezinárodními věřiteli. Místopředseda řeckého parlamentu a činitel vládní levicové strany Syriza Alexis Mitropulos upozornil, že se schvalováním návrhů by mohly být problémy. „Domnívám se, že tento program, jak jej vnímáme, … bude pro nás těžké podpořit,“ uvedl podle agentury Reuters v řecké televizi Mega TV Mitropulos. „Premiér musí nejdříve informovat naše lidi o tom, proč jsme v jednáních neuspěli,“ řekl. Zároveň upozornil, že opatření se podle něj neshodují s principy levice. Poslanec koaliční populistické strany Nezávislí Řekové Pavlos Chaikalis podotkl, že vláda „padla do pasti“.
Řadu řeckých podniků ale bankovní krize smetla:
