V penzijní reformě je závažná chyba, Nečas o ní ví

Praha - V penzijní reformě, která má vejít v platnost příští rok v lednu, je podle právních expertů chyba. Radovat by se z ní mohli živnostníci - podle novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení by mohli platit na pojištění 8,5 procenta z vyměřovacího základu namísto současných 28 procent. Podle premiéra Petra Nečase by výpadek inkasa sociálního pojištění od živnostníků do značné míry destruoval státní rozpočet. Náměstek ministra financí Radek Urban chybu popírá.

Nečas vidí chybu v neschválení prováděcích zákonů

„O tomto nebezpečí vím. Je to jeden z důsledků toho, že bylo dáno veto na prováděcí zákon, a důsledkem nepřijetí tohoto prováděcího zákona k důchodové reformě by opravdu byl s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou tento obrovský výpadek příjmů státního rozpočtu,“ uvedl Nečas. Stejně to vidí i ministerstvo financí. „Na poslední chvíli vetovat prováděcí zákon je mimořádně nešťastné a nevhodné,“ konstatuje mluvčí ministra financí Ondřej Jakob.

Václav Klaus, prezident

„Ať se na mě nevymlouvají, ať si dají věci, pan ministr financí, do pořádku a bude dobře.“

Legislativní chybu měla napravit takzvaná technická novela k penzijní reformě. Tu však sněmovně vrátil prezident Václav Klaus. Podle vyjádření daňového experta však není zcela jednoznačné, že novela nastalý zmatek skutečně napraví, píše dnešní deník E15.

Náměstek Urban chybu popírá

„Kategoricky odmítám, že jde o chybu či záměr. Nepopírám, že parlamentní pozměňovací návrhy a prezidentské veto způsobily nejasnosti. Rozměr problému může teoreticky dosáhnout částky 10 miliard korun. Chtěl bych uvést, že ministerstvo financí počítá s tím, že prezidentské veto bude přehlasováno. Analyzujeme i možnosti, jak postupovat v případě, že by veto přehlasováno nebylo,“ tvrdí Radek Urban, náměstek ministra financí.

Stát by se ošidil o desítky miliard

Tato chyba v zákoně by prý připravila stát o zhruba 20 miliard korun ročně. Z oněch 8,5 procenta má jít pět procent pojistného do nového fondu, takže do průběžného systému by na výběru pojistného stát přišel skoro o 90 procent současných plateb.

„Takový výpadek z příjmů státního rozpočtu by státní rozpočet na příští rok do značné míry destruoval a já věřím, že všichni aktéři jsou si toho vědomi,“ doplnil Nečas.

Problém prý způsobily pozměňovací návrhy

Novela již ovšem vyšla ve Sbírce zákonů a 1. ledna 2013 vstupuje v platnost. Zmatek v normě způsobily podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívové pozměňovací návrhy v parlamentu. Nejde tedy o omyl, který by byl už v původním návrhu.

Česká správa sociálního zabezpečení eviduje 993 tisíc samostatně výdělečně činných osob, které loni zaplatily na pojistném celkem 23,3 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...