Kyjev/Moskva – Neustávající boje na východě Ukrajina, sankce, pád rublu i hřivny – to jsou hlavní důvody neustálého zdražování potravin v ruských i ukrajinských obchodech. Podle agentury UNN je situace už tak daleko, že kyjevské obchody začínají omezovat prodej základních potravin. V Rusku se zase největší řetězce domluvily, že zmrazí ceny „sociálně důležitých“ potravin.
Ruští obchodníci čekají už pouze na posvěcení protimonopolního úřadu, aby mohli ceny na dva měsíce zmrazit, píše dnes list Vedomosti. Řetězce se na tom dohodly prý víceméně „dobrovolně“, což u expertů budí naděje, že odložený „skok cen“ bude menší než v minulosti, kdy ceny zmrazovaly úřady.
- Podle listu Vedomosti se pod pojmem „sociálně důležité potraviny“ myslí dvě desítky položek, od brambor, cukru a soli přes jablka, mrkev, zelí, mléčné výrobky až po kuřata, skopové, vepřové a hovězí.
Zmrazení cen několika základních potravin už někteří obchodníci ohlásili - například Dixi, Metro Cash & Carry, anebo O'Key, a to zatím na měsíc. Konkrétně v obchodě Dixi neměla od 9. února zdražovat pohanka, rýže, těstoviny, slunečnicový olej, máslo, mouka, pelmeně či mražené ryby. Vedení společnosti navíc slíbilo, že u dalšího nejvyhledávanějšího zboží nebude marže vyšší než 15 procent, respektive v některých případech bude marže nulová. To se týká například cukru, soli nebo vajíček.
- Podobné opatření jako velké řetězce supermarketů chystají i některé lékárny. Skupina A.V.E., která sdružuje několik lékárenských sítí, ujistila, že zmrazí ceny „životně důležitých“ léků pro léčbu těžkých nebo chronických onemocnění a prostředků, které „jsou oblíbené u ohrožených skupin obyvatelstva“. Velká část léků se do Ruska dováží, ceny přitom kvůli propadu rublu průměrně stouply o 20 až 30 procent.
Zdražování potravin odstartovalo prakticky ihned po zákazu dovozu zboží ze Západu, tedy po ruské odpovědi na západní sankce, zavedené po anexi Krymu a propuknutí bojů na východě Ukrajiny. K tomu ke konci minulého roku prudce oslabil rubl.
S rostoucími cenami potravin se snaží bojovat i ruská prokuratura prostřednistvím prověrek. Jen v Moskvě koncem ledna prokurátoři odhalili, že ceny „ekonomicky neopodstatněně“ vzrostly na dvojnásobek a více u některých výrobků například v supermarketech Azbuka vkusa, Perekrjostok, Magnolia, Magnit, Billa, Spar i Dixi.
S dražším jídlem bojují i Ukrajinci
Potraviny zdražují podle ukrajinské agentury UNN i v Kyjevě. Maloobchodníci se proto údajně rozhodli pro regulaci jejich prodeje. „V mnoha sítích supermarketů a hypermarketů hlavního města zavedli omezení na množství sociálně důležitých potravin, které si lze při jednom nákupu pořídit,“ napsala dnes UNN. Ukrajinci si tak mohou najednou koupit maximálně dvě lahve oleje, dva balíčky pohanky, tři až pět kilogramů mouky a obdobné množství cukru. „Na chleba, rýži, brambory, masné a mléčné výrobky se omezení nezavádějí, ale výběr tohoto zboží se v mnoha obchodech výrazně zmenšil,“ dodala agentura.
Obchodníci prý často vystavují v regálech výrobky jediné, vlastní značky, ve většině prodejen ale pulty stále častěji zejí prázdnotou.
Zmatky ukrajinské centrální banky
Ukrajinská centrální banka včera večer nečekaně odvolala zákaz většiny komerčních transakcí s devizami, který zavedla teprve včera ráno. Svůj krok nezdůvodnila. Zákaz během včerejška zkritizoval ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, poškozuje podle něj ekonomiku. Navíc bance vytkl, že svůj krok s vládou nijak nekonzultovala a on se o všem dozvěděl až na internetu.
Ještě ráno přitom centrální banka ve svém sdělení uvedla, že komerční banky nebudou moci nakupovat cizí měny pro své klienty až „do 27. února 2015 včetně“ a že banky budou moci pro sebe nakoupit devizy v objemu nejvýše 0,5 procenta jejich požadovaného kapitálu. Zákaz měl platit pro banky, které obchodují s devizami jménem klientů, tyto obchody však tvoří téměř veškeré oficiálně registrované transakce. Banky nicméně stále mohly obchodovat mezi sebou, ale pouze na vlastní účet.
