V Evropě se ukrývají obří zásoby plynu, vystačí na 60 let

Brusel - Složité vyjednávání s Ruskem a východoevropskými státy a výpadky v dodávkách plynu do Evropy v chladných zimních měsících by se mohly poměrně brzy stát věcí minulosti. Evropa by si totiž mohla svou poptávku zajistit vlastní těžbou, a to až na 60 let. Na starém kontinentě jsou totiž obrovské zásoby zemního plynu. Píše o tom dnes deník Financial Times s odvoláním na studii americké US Energy Information Administration. Současné technické možnosti přitom umožňují takzvaný břidlicový plyn vytěžit.

Několik světových plynařských koncernů v Evropě si již zajišťuje půdu pro budoucí těžbu. Americký Chevron chystá těžbu v Polsku, kde již do nájmu získal zhruba 400 tisíc hektarů pobřežních vod. Exxon Mobil už dokonce dokončil šestý vrt na severovýchodě Německa. „Nekonvenční těžba plynu by se v období mezi lety 2015 až 2030 mohla stát velkou výzvou pro tradiční exportéry, jako je Rusko,“ uvádí zpráva US Energy Information Administration.

Podle analytika společnosti Cyrrus Jana Procházky ale není přílišný optimismus na místě. Závislosti na Rusku se evropské země nezbaví, dodal. Problémem je podle něj osídlenost míst s možným výskytem plynu: „Mapa nalezišť a mapa osídlenosti se nedají dát dohromady.“

Těžaři se ale budou muset vypořádat s určitými problémy, které představují dopady těžby na životní prostředí. K těžbě takzvaného břidlicového plynu je třeba daleko více vrtů než u těžby klasického zemního plynu. Do vrtu se navíc pod velkým tlakem vstřikují chemikálie a další komponenty jako písek, aby se plyn uvolnil z horniny.

Zásoby mají i USA

Evropa přitom není jediným kontinentem, který by se díky břidlicovému plynu mohl zbavit závislosti na dovozu. Zpráva odhaduje obrovské zásoby plynu i ve Spojených státech, kde těžba břidlicového plynu už dávno není žádným ojedinělým jevem, ale velmi prosperujícím oborem. USA z břidlic pokrývají pětinu své celkové těžby, nová naleziště by jim mohla zajistit úplnou soběstačnost.

Jurij Trutněv, ruský ministr přírodních zdrojů:

„Máme s plynem z břidlice problém. To není jen názor můj, ale i názor Gazpromu.“

Ve Spojených státech je pro firmy navíc výrazně jednodušší zajistit půdu pro těžbu, k níž na rozdíl od mnoha evropských zemí patří i podzemní zásoby plynu či ropy. V Evropě je běžné, že práva na těžbu vlastní stát a určuje si za ně také nemalé poplatky. „Proti Spojeným státům Evropa postrádá detailní a spolehlivou geologickou studii, která komplikuje odhady pro těžbu nekonvenčního plynu,“ uvádí zpráva.

Plány na těžby břidlicového plynu už začaly měnit strategii ruského energetického gigantu Gazprom právě především s ohledem na vývoj ve Spojených státech. Boom nekonvenčních zdrojů plynu pomohl Spojeným státům v posledních několika letech prudce zvýšit produkci a loni USA poprvé od roku 2001 v těžbě plynu předstihly Rusko. Ruskou produkci přitom zasáhl propad poptávky v Evropě, kterou oslabila hluboká ekonomická recese, a zákazníci v západní Evropě se začali orientovat na dovoz levnějšího zkapalněného plynu (LNG).

Podle analytiků dokonce boom nekonvenčního plynu v USA prakticky zmařil pětiletý plán Gazpromu získat na americkém trhu plynu pomocí exportu LNG desetiprocentní podíl.

Těžba břidlicového plynu
Zdroj: ČT24/Vojtěch Rejl

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 40 mminutami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026
Načítání...