Výběr daní je jedním z hlavních zdrojů příjmů státního rozpočtu jak v Česku, tak na Slovensku. I když se systémy jejich výběru a spravování po rozpadu společného státu mírně upravovaly, v principu zůstávají velmi podobné. Liší se hlavně ve výši sazeb. Důležitou částí je spotřební daň. Podle společné zprávy Nejvyšších kontrolních úřadů Česko tuto daň umí vybírat efektivněji.
Z hlediska sazeb se daňové systémy Česka a Slovenska dost liší. Příjmy právnických osob zdaňují u východního souseda víc, a to 21 procenty. V tuzemsku je sazba u těchto příjmů devatenáctiprocentní.
V případě příjmů fyzických osob disponuje Slovensko hned třemi sazbami. Pětiprocentní platí pro některé pracovníky státních služeb a další dvě dosahují 19 a 25 procent. V Česku se daní buď 15, nebo 22 procenty. Nejvyšší sazbu tak má opět Slovensko.
Výraznou částí příjmů státních rozpočtů obou sousedů je spotřební daň. V případě Česka za rok do rozpočtu přispěje částkou téměř sto padesát miliard korun. U našich bývalých federálních partnerů je to pak zhruba třetina.
Způsob výběru spotřební daně mají obě země víceméně stejný, avšak podle společné zprávy Nejvyšších kontrolních úřadů Česko tuto daň umí vybírat efektivněji.
Kontroly u spotřební daně urychluje mobilní laboratoř
Pro lepší výběr spotřební daně funguje od jara v Česku nová mobilní laboratoř. Analyzuje třeba oleje, líh, tabákové výrobky nebo omamné látky.
Dřív byla Celní správa při kontrole závislá na tom, co přepravce uvádí o nákladu v dokladech. V případě podezření mohla automobil odstavit až na šedesát dní a vzorky poslat na kontrolu do kamenné laboratoře.
Při užití mobilní laboratoře lze celou proceduru vyřídit téměř za hodinu. „Podle našich informací jsme jediní v Evropě, kteří takové zařízení používají,“ podotkla mluvčí Celní správy Martina Kaňková.
Laboratoř za devětadvacet milionů zkontroluje až devět set vozidel za rok. „Toto vozidlo určitě pomůže v případě řádově statisíců korun, které by unikly v rámci výběru spotřební daně,“ uvedl ředitel odboru dohledu z Generálního ředitelství cel Petr Müller.
„Ve Slovenské republice je správa spotřebních daní náročnější na personální zdroje a tím pádem i nákladnější,“ zmínila mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Jana Gabrielová.
Ve výsledku Česko za každou vynaloženou stokorunu získá při výběru spotřební daně přes pět a půl tisíce korun. Slovensko jen asi čtvrtinu, i když technicky je na tom lépe. Funguje tam totiž plně elektronické zpracování daňového přiznání ke spotřebním daním. Česká Celní správa zatím zavedla pouze interaktivní formulář přiznání. Ten ovšem neumí automaticky zpracovávat.
