Brusel/Praha - Ve Švédsku do vědy putuje nejvíc prostředků mezi zeměmi EU. Téměř 4 procenta HDP skončí v kvartéru. Největším "hříšníkem" v očích Evropy je pak Kypr, tam do vědy míří jen necelé půlprocento HDP. Česko je jednou ze tří zemí, v nichž mezi lety 2000 až 2006 tyto výdaje stoupaly nejrychleji.
Celkově EU však stále zaostává za svým cílem. Do roku 2010 by totiž podle někdejších závazků chtěla dosáhnout toho, že výdaje na vědu a výzkum dosáhnou tří procent HDP. V roce 2006 to však v průměru bylo 1,84 procenta HDP, stejně jako o rok dřív. V roce 2000 podíl činil 1,86 procenta HDP.
Pokud jde o celkové sumy, tak třeba v roce 2000 do této oblasti mířilo 170 miliard eur, zatímco předloni to bylo 210 miliard eur. Asi 60 procent výdajů, které se v EU na vědu a výzkum vydávají, pochází ze tří zemí - Německa, Francie a Británie.
K „šampionům“ ve financování vědy a výzkumu kromě Švédska patří ještě Finsko, Německo a Rakousko. Naopak nejmenší podíl vůči HDP kromě Kypru vydávají ještě Rumunsko, Bulharsko a Slovensko. Nejvíce tyto výdaje mezi roky 2000 až 2006 rostly v Rakousku, Estonsku a v Česku.
Tématu financování vědy se věnovalo i Dobré ráno ČT. V pondělí byla totiž spuštěna možnost žádat o podporu svého výzkumného projektu. Nově vzniklý fond má v příštím roce rozdělit až 120 milionů korun. Jde o společný fond Lichtenštejnska, Islandu, Norska a právě Česka.
„Podpor je spousta, inovační sítě, daňová zvýhodnění, dotované spolupráce s akademickými kruhy. Fond je jedna z cest,“ uvedl Nick Stuart z britské vládní agentury pro rozvoj obchodu a investic.
