Úvěr od Morandy Sazku nakopl, o Sportku je zase zájem

Praha - Loterijní společnost Sazka zaznamenala po pátečním oznámení, že získala 200milionový úvěr od firmy Moranda ze skupiny PPF, nárůst tržeb o pětinu. Sazka je od minulého pondělí v konkurzu. Chyběly jí peníze na vyplácení výher i platby státu. Hrozilo jí proto, že přijde o licenci na provozování loterií. Půjčka od Morandy tento katastrofický scénář odvrátila.

„Sazka zaznamenala prudký vzestup tržeb bezprostředně po pátečním oznámení, že dostala provozní hotovost v rámci úvěru od firmy Moranda ze skupiny PPF. Tržby související s nedělním tahem Sportky stouply o 19,7 procenta proti minulému týdnu, ve hře Euromilióny firma zaznamenala nárůst tržeb o 31,5 procenta v porovnání s tržbou z minulého týdne,“ uvedla mluvčí Sazky Lenka Tichá.

Insolvenční správce Josef Cupka ještě v pátek uhradil dluhy, které Sazka měla vůči státu a kvůli kterým bylo se společností zahájeno správní řízení o pozastavení nebo odebrání licence k provozování loterijní činnosti. Cupka vyplatil i výherce dvou velkých jackpotů Sportky. „Právě oznámení, že má Sazka opět dost peněz na případné výhry, sázející ujistilo, že firma funguje dál, a především, že jí mohou i nadále důvěřovat,“ dodala Tichá.

Nyní podle ní losování běží podle standardního harmonogramu a výhry jsou propláceny okamžitě. Už ve středu se prý bude hrát o jackpot 32,8 milionu korun. O nejzajímavější částku pak lidé mohou hrát ve hře Euromilióny, tam je jackpot rekordní a přesáhl 138 miliónů korun.

Sazka obrat k lepšímu nutně potřebovala. Podle zprávy společnosti PricewaterhouseCoopers jí v dubnu klesly tržby z loterijní činnosti meziročně o 47 procent na 380 milionů korun. Meziměsíčně se tržby propadly o 224 milionů korun, tedy o 37 procent. Insolvenční správce Josef Cupka dokonce uvedl, že od začátku roku do konce března vykázala Sazka ztrátu ve výši 867 milionů korun. Hušákovi lidé tato čísla nicméně popírali.

Dobíjení kreditu stále vázne

Loterijní činnost Sazky sice běží bez komplikací, mobilní operátoři s návratem dobíjení kreditu na terminály Sazky ale příliš nespěchají. Zákazníkům nabídli jiné způsoby dobíjení a výpadek Sazky zcela nahradili. „Dobíjení z terminálů Sazky se rychle přelilo do jiných způsobů doplňování kreditu do mobilů a celkový objem dobíjení se nezměnil,“ uvedl mluvčí Vodafonu Miroslav Čepický.

„Jsme otevřeni jednání o znovuobnovení dobíjení na terminálech Sazky, pokud pozitiva převýší rizika s tím spojená,“ uvedl mluvčí Telefóniky Martin Žabka. Podle Martiny Kemrové z T-Mobilu bude obnovení smlouvy možné v okamžiku, kdy bude zcela jisté, že Sazka je schopna dostát svým závazkům.

Platební terminály Sazky léta patřily k nejoblíbenějším prostředkům, jak si dobýt kredit do mobilního telefonu. Operátoři zastavili dobíjení kreditu přes terminály v polovině března poté, co jim Sazka přestala odvádět vybrané peníze. Nahradily je rozšířeným prodejem dobíjecích kuponů, dobíjením z bankomatů, u pokladen vybraných obchodních řetězců či v jiných platebních sítích.

Nejstarší loterijní firma v Česku je od konce března v úpadku kvůli vysočanské O2 areně. Když státu v roce 2006 chyběly peníze na výstavbu haly pro mistrovství světa v ledním hokeji, nabídla Sazka pomocnou ruku a postavila dnešní O2 arenu. Teď ale kvůli ní potřebuje záchranu sama. Vysoké splátky dluhopisů, prostřednictvím kterých získala peníze na stavbu, ji dostaly do finančních problémů.

Mobil
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...