Brno - Ústavní soud zřejmě nestihne do konce roku rozhodnout o návrhu na zrušení šestadvacetiprocentního zdanění výnosů solárních elektráren. Plénum se začne návrhem zabývat nejdříve na přelomu roku. Návrh podala v březnu skupina senátorů, podle nichž je sporná novela retroaktivní a byla přijata bez náležitého projednání. Majitelé solárních elektráren tvrdí, že jim stát nečekanou změnou podmínek zmařil podnikání a snížil zisky. Česku kvůli tomu hrozí i miliardové mezinárodní arbitráže. Sporná 26procentní daň by u Ústavního soudu projít nemusela. Zpětné uvalení daně už soud v dubnu zrušil u stavebního spoření.
Soud dlouho čekal na vyjádření vlády k senátorskému návrhu. Obdržel ho teprve na konci října. Obsáhlé vyjádření s řadou příloh obratem zaslal senátorům k replice, na kterou mají dvacetidenní lhůtu. Soudkyně Ivana Janů tak bude mít kompletní spis pro zpracování zpravodajské zprávy k dispozici až koncem listopadu.
„Plénum v této věci může jednat nejdříve na přelomu roku, pokud se neobjeví další důkazní návrhy či návrhy na jiné procesní úkony. Rozhodnutí Ústavního soud ještě v letošním roce je tedy nepravděpodobné,“ uvedla mluvčí soudu Jana Pelcová. Soud už dříve uvedl, že bude věnovat návrhu senátorů, za které jedná Jiří Čunek (KDU-ČSL), velkou pozornost. Je si prý vědom možných finančních dopadů.
Bez zdanění fotovoltaiky by prudce zdražila elektřina, tvrdí vláda
Počet solárních elektráren loni kvůli vysoké výkupní ceně zelené elektřiny výrazně vzrostl. V důsledku toho hrozilo zdražení elektřiny o více než deset procent. Aby vláda zdražení zabránila, zavedla sérii opatření. Novela prakticky zdaňuje na tři roky elektřinu ze slunečních elektráren, které byly uvedeny do provozu loni a předloni. Senátorský návrh poukazuje na tři problémová ustanovení, která se týkají odvodu, povolenek a zrušení daňových prázdnin. Co se týče odvodu, novela sice zachovala původní zákonné garance výkupní ceny, ale současně garantovanou cenu snížila pomocí odvodu z výkupní ceny energie.
Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že 26procentní odvod ze solárních elektráren narovnává podmínky pro investory a zrovnoprávňuje ty, kteří pořídili solární zdroje před zhruba pěti lety oproti těm, kteří to udělali v poslední době při vyšší podpoře. Zdanění rovněž zabránilo masivnímu zdražení elektřiny. Bez přijetí novely by podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka (ODS) domácnosti a firmy zaplatily o 11,7 miliardy korun za rok více. Právě tuto sumu novela umožnila získat vládě na uhrazení příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů.
Novela také zpětně prohlásila bezplatné emisní povolenky za dar, a tím je včlenila do režimu darovací daně. Základem daně je tržní cena povolenky, pro jejíž stanovení ale zákon podle stížnosti neposkytuje žádná věcná kritéria. Povolenky jsou podle senátorů učebnicovým příkladem retroaktivity v daňové oblasti. Vláda si od zdanění povolenek slibuje částku 4,8 miliardy korun. Třetím problémem je zrušení daňových prázdnin. Před přijetím napadené novely zákona o dani z příjmu byly příjmy z výroby energie z obnovitelných zdrojů osvobozeny od daní na pět let.
K Ústavnímu soudu se dostala i stížnost samotných solárníků
Majitelé solárních elektráren průběžně podávají žaloby k obecným soudům a brání se proti odvodům obvyklou soudní cestou. Městský soud v Praze už v létě vyhověl jedné z žalob, přerušil řízení a obrátil se na Ústavní soud s dalším návrhem na zrušení sporných zákonných ustanovení. Ústavní soud návrh obdržel koncem září. Zatím není zřejmé, zda ústavní soudci sloučí nový návrh s tím senátorským, nebo s ním naloží jiným způsobem.
