Washington - Pád Spojených států z fiskálního útesu se definitivně odkládá o dva měsíce. Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu včera schválila poměrem hlasů 257 ku 167 senátní verzi rozpočtové reformy, která odvrací hrozbu drastických škrtů a návratu recese. Republikánští poslanci sněmovny původně chtěli senátní návrh doplnit rozšířením rozpočtových škrtů, ale pro svůj dodatek nezískali dostatečnou podporu. Teď už zákon čeká jen na podpis prezidenta Obamy.
Po několikahodinové vyčerpávající debatě je rozpočtová krize odvrácena. Daně Američanům neporostou a peníze na státní výdaje prozatím budou. Ještě dva měsíce budou platit daňové úlevy pro střední třídu zavedené za vlády George Bushe. „To, že se rozhodnutí odkládá, neznamená, že ho lidé přijmou s větším nadšením,“ varuje republikánský zástupce Oklahomy Tom Cole.
Ústředním bodem senátního návrhu je zvýšení daní Američanů, jejichž roční příjem přesahuje 400 tisíc dolarů, či amerických rodin s celkovým ročním příjmem nad 450 tisíc dolarů. Jejich daně by se zvýšily z nynějších 35 na 39,6 procenta. Mnoha republikánským poslancům se takový návrh nelíbil, zejména proto, že podle nich neobsahuje dostatečný závazek ke škrtům v rozpočtových výdajích.
Balík škrtů musí počkat
Právě omezení výdajů, a nikoli zvyšování příjmů cestou vyšší daňové zátěže, je podle republikánů nejlepším receptem na spásu amerických státních financí. Senátní návrh stanoví, že v příštích deseti letech přinese zvýšení daní do státní pokladny 600 miliard dolarů, zatímco rozpočtové škrty jen 12 miliard.
Řada republikánských poslanců chtěla senátní návrh doplnit balíkem vlastních opatření namířených na omezení výdajové stránky rozpočtu. Podle republikánského poslance Darrella Issy mělo jít až o částku 330 miliard dolarů. Aby ve sněmovně prošel, potřeboval dodatek hlasy alespoň 218 ze 241 republikánských členů dolní komory. Když se takový počet republikánům získat nepodařilo, souhlasili s hlasováním o senátním návrhu v jeho původním znění. Ten pak prošel poměrem 257 ku 167 hlasům.
Ondřej Jonáš, investiční bankéř
„Zvýšení daní pro milionáře se týká asi dvou procent lidí. Je to populistický tah. Marginální daň prakticky nikdo neplatí. Americký daňový systém je natolik vrstvený, že se tomu dá snadno vyhnout.“
Hlasování poslanců Sněmovny reprezentantů komentoval v Bílém domě prezident Barack Obama, který kvůli dramatickému souboji s odbojnými republikány přerušil havajskou dovolenou. Vyjádřil úlevu nad tím, že díky Kongresu se Spojeným státům podařilo vyhnout hospodářské krizi, do níž by zemi poslaly vysoké škrty a prudký růst daní. Rozpočtový deficit USA je ale stále příliš vysoký, varoval prezident. Dodal, že s Kongresem už napříště nehodlá vést spory o výši přípustného rozpočtového dluhu. Po projevu se Obama odebral zpět na Havaj.
Pět minut po dvanácté
Nová rozpočtová strategie prošla Kongresem na poslední chvíli. Technicky dokonce pět minut po dvanácté, protože „fiskální útes“, který v případě nedohody hrozil automatickým zavedením drastických úsporných kroků, začal fungovat už se začátkem nového roku 2013. Protože ale první den roku finanční trhy nepracovaly, reálný dopad zdlouhavé jednání Sněmovny reprezentantů na americkou ekonomiku nemělo.
Pokud by se poslancům obou komor nepodařilo včas k dohodě dospět, automaticky by vstoupilo v platnost utahování opasků, které mohlo celou americkou ekonomiku strhnout zpět do recese. Pro státní výdaje by pád z „fiskálního útesu“ znamenal během příštích deseti let ztrátu 1,2 bilionu dolarů.
Čas na diagnózu
Přijetí návrhu v obou komorách Kongresu znamená oddálení hrozících automatických škrtů o dva měsíce. Odklad má poskytnout čas pro vytvoření detailního úsporného programu. Po schválení rozpočtové strategie se nyní čeká na podpis prezidenta Baracka Obamy. Šéf Bílého domu by měl dokument podepsat v nejbližší době.
