USA, Evropa i Čína snižují úrokové sazby

Washington/Londýn - Centrální banky Spojených států, eurozóny, Velké Británie, Švédska a Švýcarska se rozhodly podpořit světovou ekonomiku decimovanou globální finanční krizí společným snížením základních úrokových sazeb. Snižují je jednotně o půl procenta. S menší redukcí úroků přispěchala také Čína. Koordinovaný krok centrálních bank povzbudil světové akciové trhy, které se dnes dopoledne i během několika posledních dnů prudce propadaly.

„Nedávné prohlubování finanční krize zvýšilo rizika pro ekonomický růst,“ vysvětlila ve svém prohlášení americká centrální banka (Fed). Podle odborníků si koordinovaný zásah centrálních bank vynutil trvale hluboký propad světových burz, které na zprávu o snížení sazeb ihned pozitivně zareagovaly.

Základní sazba Spojených států se dostane po dnešním snížení na 1,5 procenta. Eurozóna bude za poskytnuté úvěry účtovat 3,75 procenta. V červenci totiž na rozdíl od USA, které ze svých úroků ukrajují již rok, sazbu z obavy z nárůstu inflace zvyšovala. Dnešní akce pro ni znamená první snížení po pěti letech. Bank of England snížila sazbu z pěti na 4,5 procenta.

K rozhodnému kroku se dnes odhodlala také Čína, která však nechala své dvě klíčové sazby klesnout pouze o 0,27 procenta. „Je to dobrá zpráva. Myslím si, že světové centrální banky si uvědomily, že by měly sladit své kroky, protože předchozí individuální zásahy nepomohly trhům tak, jak se očekávalo,“ poznamenal ekonom China Jianyin Investment Securities Li Zhikun.

Ředitelka a analytička společnosti Next Finance ale jeho bezmezné nadšení nesdílí. "To, co se dnes stalo, se mělo odehrát již před dvěma
měsíci. Kdyby centrální banky reagovaly dostatečně rychle, nemusela mít krize tak hluboký průběh, a dokonce možná ani nemusela vzniknout," tvrdí. Dnes je podle ní tato akce pouze malým kalíškem vody na velký požár.

I přesto byl koordinovaný krok tolika zemí, podle některých největší v historii, pro odborníky překvapením. Guvernér amerického Fedu Ben Bernanke sice naznačil možnost snížení úrokových sazeb ve Spojených státech již včera a mluvilo se i o Velké Británii, v tak velkou akci ale nikdo nedoufal.

Dnešnímu snížení už předcházel stejný krok Austrálie. Své, oproti ostatním zemím poměrně vysoké úrokové sazby se rozhodla v pondělí zkorigovat o jeden procentní bod na rovných 6 procent. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
před 50 mminutami

Zástupci vlády a odborů budou jednat o zvýšení platů, koalice projedná rozpočet

Zástupci vlády a odborů budou ve čtvrtek pokračovat ve vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. V poledne se sejdou ve Strakově akademii. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedli, že by se dohoda ve čtvrtek mohla uzavřít. Na schůzku o platech by mělo navázat koaliční jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
před 3 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
včera v 07:00

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026
Načítání...