Únik ropy do Mexického zálivu končí miliardovým vyrovnáním

Washington/New Orleans – Kauza kolem úniku ropy do Mexického zálivu v roce 2010 zřejmě definitivně končí. Britská ropná společnost BP se totiž dohodla s americkými úřady, že zaplatí za urovnání škod 18,7 miliardy dolarů (zhruba 460 miliard korun). Podle amerického ministerstva spravedlnosti jde o největší dohodu o urovnání, jaká byla s jednotlivým podnikem v USA kdy uzavřena.

V dubnu 2010 explodovala ropná plošina BP Deepwater Horizon v Mexickém zálivu. Katastrofa se stala nejzávažnější v historii USA - zahynulo při ní 11 lidí a do moře uniklo pět milionů barelů ropy. Havárie v oblasti ochromila rybolov a turistický ruch a způsobila vážné ekologické škody. Brzy bylo jasné, že se dokonce stala druhou nejdražší člověkem zaviněnou katastrofou světa. Nepředčila pouze Černobyl.

V roce 2011 BP oznámila, že v rámci dohody s americkým ministerstvem spravedlnosti zaplatí pokutu a přiznala trestní odpovědnost. „Tohle už by měla být poslední částka za vyrovnání. Protože BP už nějakých 28 miliard zaplatilo za odpovědnost, za náklady na vyčištění vody a pobřeží, byly tu už i kompenzace jednotlivým státům,“ uvedl portfoliomanažer Pioneer Investments Petr Zajíc. 

  • Dohoda podle BP zvyšuje celkové účetní náklady podniku spojené s touto katastrofou o zhruba deset miliard dolarů na 53,8 miliardy dolarů (1,3 bilionu korun).

Dohoda podle agentury Reuters urovnává požadavky na odškodné ze strany americké federální vlády a států Louisiana, Mississippi, Alabama, Texas a Florida. BP měla dohodnutou částku uhradit během 18 let. Většina peněz má být využita na projekty pro ekologickou a hospodářskou obnovu v oblasti Mexického zálivu.

Akcie BP posílily o více než pět procent, protože dohoda o urovnání vyjasnila finanční situaci podniku. „Toto urovnání zřejmě znamená konec několikaleté nejistoty, a to je dobrá zpráva,“ uvedl analytik Jean-Pierre Dmirdjian ze společnosti Liberum Analyst.

Generální ředitel BP Bob Dudley označil dohodu o urovnání za realistický výsledek, který přináší jistotu všem stranám. „Pro BP tato dohoda vyřeší největší část závazků zbývajících po této tragické nehodě,“ prohlásil. „Pro Spojené státy a zejména Mexický záliv znamená dohoda na mnoho let významný příliv peněz na další obnovu přírodních zdrojů a na hrazení škod souvisejících s únikem ropy,“ dodal.

Změnou loga k ekologii

BP si před lety záměrně změnila logo tak, aby obsahovalo zelenou barvu – na ukázku toho, že jde o ekologicky vstřícnou společnost. Firma ve svých reklamách zdůrazňovala ekologický aspekt těžby. Název British Petroleum zkrátila na BP a v televizních spotech místo něj za zkratku začala dosazovat slova Beyond Petroleum (Víc než ropa), aby ukázala důraz na ochranu životního prostředí. Jen do této kampaně investovala zhruba 200 milionů dolarů, úspěchy pak na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 2009 byla ohodnocena v žebříčku BrandZ jako nejlepší ropná společnost. Sbírala i další reklamní ceny a zákazníci byli přesvědčeni, že jde o nejzelenější těžaře černého zlata.

Přitom nehody nejsou pro BP výjimkou. V roce 2005 při výbuchu texaské rafinérie zemřelo 15 lidí. O rok později se firma musela vypořádat s ropnou skvrnou na Aljašce. A v roce 2010 přišla havárie v Mexickém zálivu. „Tato nehoda vznikla kombinací několika různých faktorů, z nichž část byly systémové chyby, část byla chyba některých zaměstnanců, část padla na technologické závady,“ dodává Zajíc s tím, že po každé takové havárii dochází následně k zpřísnění bezpečnostních opatření. Přesto ale nelze nikdy vyloučit nějakou daší nehodu. Podle Zajíce je proto klíčové, že právě kvůli přísnějším bezpečnostním předpisům by případná havárie už neměla dosáhnout rozměrů katastrofy v Mexickém zálivu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 23 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánovčera v 22:26

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...