Ukrajina poslala do Ruska první splátku za plyn

Kyjev/Moskva – Ukrajinský plynárenský podnik Naftogaz oznámil, že zaplatil ruskému Gazpromu 1,45 miliardy dolarů (32 miliard korun) z celkového dluhu ve výši 3,1 miliardy dolarů, který slíbil uhradit do konce roku. Splátka je podmínkou pro to, aby Ukrajina začala opět dostávat zemní plyn z Ruska. Podle dřívějších vyjádření šéfa Gazpromu Alexeje Millera by mělo obnovení dodávek následovat do 48 hodin po transakci.

Ukrajina je bez ruského plynu od června, kdy Moskva zavřela kohouty kvůli neschopnosti ukrajinského Naftogazu splácet účty. Na zimních dodávkách ruského plynu se obě země dohodly minulý týden po náročných několikaměsíčních jednáních, která pomáhala zprostředkovat Evropská unie. Celkově má kontrakt hodnotu 4,6 miliardy dolarů (čtěte víc).

Spor hrozil nejen energetickou krizí na samotné Ukrajině, ale ohrožoval i dodávky strategické suroviny pro evropské spotřebitele. Ti se obávali, že Ukrajinci budou dodávky pro Evropu odčerpávat.

Cena plynu vytvářela napětí mezi Ukrajinou a Ruskem už dříve. Gazprom ji krátce po převratu, jenž koncem února zbavil moci prorusky orientovaného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, skokově zvýšil na 485 dolarů za tisíc krychlových metrů. Za vlády Janukovyče přitom Rusko účtovalo Ukrajincům 268 dolarů.

Alespoň částečný pokrok přinesla jednání na konci září, kdy se Moskva s Kyjevem dohodly na zaplacení části dluhu ve výši přes 3 miliardy dolarů (čtěte víc). Minulý týden Rusko pak poskytlo Ukrajině slevu 100 dolarů na každých tisíc krychlových metrů plynu, cena tak dosahuje částky 385 dolarů.

Orbán potvrdil, že chce plynovod South Stream

Kvůli rusko-ukrajinským sporům se chce lépe zajistit Maďarsko. Tamní premiér Viktor Orbán potvrdil své odhodlání realizovat projekt plynovodu South Stream, který prosazují Rusové. Evropská unie se jej naopak rozhodla pozastavit – obává se, že by umožnil Moskvě zásadně zvýšit tlak na Ukrajinu.

Orbán přišel s prohlášením jen den poté, co parlament v Budapešti schválil zákon, který podle kritiků umožňuje urychlit stavbu maďarského úseku (i když v normě není výslovná zmínka o South Streamu).

Viktor Orbán a Vladimir Putin
Zdroj: ČT24/ISIFA

„Je třeba, aby se do Maďarska mohl dostat plyn, i když budou na Ukrajině problémy. A k tomu potřebujeme jiný plynovod než ten, který nyní vede přes Ukrajinu,“ prohlásil maďarský premiér. „Německo už postavilo Nord Stream, a je tudíž schopno vyhnout se Ukrajině jako potenciálnímu zdroji nebezpečí. Nechceme nic víc, než co chce Německo,“ upřesnil Orbán.

Za projektem plynovodu South Stream stojí ruský plynárenský koncern Gazprom. Jeho vybudování by mělo stát 16 miliard eur (444 miliard korun). Plynovod by měl zajistit zásobování Evropy ruským plynem mimo území Ukrajiny – povede pod Černým mořem, přes Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Slovinsko až do Itálie. Postoj k South Streamu není v EU ani zdaleka jednotný, kvůli zajištění dodávek plynu o něj stojí i další země.

South Stream
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...