Ukrajina poslala do Ruska první splátku za plyn

Kyjev/Moskva – Ukrajinský plynárenský podnik Naftogaz oznámil, že zaplatil ruskému Gazpromu 1,45 miliardy dolarů (32 miliard korun) z celkového dluhu ve výši 3,1 miliardy dolarů, který slíbil uhradit do konce roku. Splátka je podmínkou pro to, aby Ukrajina začala opět dostávat zemní plyn z Ruska. Podle dřívějších vyjádření šéfa Gazpromu Alexeje Millera by mělo obnovení dodávek následovat do 48 hodin po transakci.

Ukrajina je bez ruského plynu od června, kdy Moskva zavřela kohouty kvůli neschopnosti ukrajinského Naftogazu splácet účty. Na zimních dodávkách ruského plynu se obě země dohodly minulý týden po náročných několikaměsíčních jednáních, která pomáhala zprostředkovat Evropská unie. Celkově má kontrakt hodnotu 4,6 miliardy dolarů (čtěte víc).

Spor hrozil nejen energetickou krizí na samotné Ukrajině, ale ohrožoval i dodávky strategické suroviny pro evropské spotřebitele. Ti se obávali, že Ukrajinci budou dodávky pro Evropu odčerpávat.

Cena plynu vytvářela napětí mezi Ukrajinou a Ruskem už dříve. Gazprom ji krátce po převratu, jenž koncem února zbavil moci prorusky orientovaného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, skokově zvýšil na 485 dolarů za tisíc krychlových metrů. Za vlády Janukovyče přitom Rusko účtovalo Ukrajincům 268 dolarů.

Alespoň částečný pokrok přinesla jednání na konci září, kdy se Moskva s Kyjevem dohodly na zaplacení části dluhu ve výši přes 3 miliardy dolarů (čtěte víc). Minulý týden Rusko pak poskytlo Ukrajině slevu 100 dolarů na každých tisíc krychlových metrů plynu, cena tak dosahuje částky 385 dolarů.

Orbán potvrdil, že chce plynovod South Stream

Kvůli rusko-ukrajinským sporům se chce lépe zajistit Maďarsko. Tamní premiér Viktor Orbán potvrdil své odhodlání realizovat projekt plynovodu South Stream, který prosazují Rusové. Evropská unie se jej naopak rozhodla pozastavit – obává se, že by umožnil Moskvě zásadně zvýšit tlak na Ukrajinu.

Orbán přišel s prohlášením jen den poté, co parlament v Budapešti schválil zákon, který podle kritiků umožňuje urychlit stavbu maďarského úseku (i když v normě není výslovná zmínka o South Streamu).

Viktor Orbán a Vladimir Putin
Zdroj: ČT24/ISIFA

„Je třeba, aby se do Maďarska mohl dostat plyn, i když budou na Ukrajině problémy. A k tomu potřebujeme jiný plynovod než ten, který nyní vede přes Ukrajinu,“ prohlásil maďarský premiér. „Německo už postavilo Nord Stream, a je tudíž schopno vyhnout se Ukrajině jako potenciálnímu zdroji nebezpečí. Nechceme nic víc, než co chce Německo,“ upřesnil Orbán.

Za projektem plynovodu South Stream stojí ruský plynárenský koncern Gazprom. Jeho vybudování by mělo stát 16 miliard eur (444 miliard korun). Plynovod by měl zajistit zásobování Evropy ruským plynem mimo území Ukrajiny – povede pod Černým mořem, přes Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Slovinsko až do Itálie. Postoj k South Streamu není v EU ani zdaleka jednotný, kvůli zajištění dodávek plynu o něj stojí i další země.

South Stream
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 9 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 10 hhodinami

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
před 23 hhodinami

Lidí v exekuci nadále ubývá

Počet lidí v exekuci loni meziročně klesl o více než třicet tisíc. Loni tak bylo zatíženo exekucí přibližně 615 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovějších dat Institutu prevence a řešení předlužení. Dlužníků přitom ubývá dlouhodobě. Hlavními důvody snižujícího se množství exekucí jsou postupné právní úpravy a proces oddlužení, díky kterému se každý rok zbaví exekuce desítky tisíc lidí.
před 23 hhodinami

Podnikatelé prezidenta Trumpa obklopují z oportunismu, míní Koubský

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.
před 23 hhodinami

Senátoři by tento týden mohli vrátit sněmovně až tři vládní předlohy

Přestože má koalice v horní komoře jasnou většinu, senátoři by mohli tento týden vrátit sněmovně až tři vládní předlohy. Konkrétně jde o úpravy energetického a vysokoškolského zákona a také o další normy pro ukrajinské uprchlíky. Výhrady v rozhovorech pro ČT připustily všechny senátorské kluby.
21. 1. 2025

V Česku se loni vyrobilo rekordních 1,453 milionu aut

Výroba osobních aut v Česku v předchozím roce vzrostla meziročně o 3,9 procenta na rekordních 1,453 milionu vozů. Produkce elektrických aut naopak klesla o 16 procent na 151 162 elektromobilů a plug-in hybridů. Více než 93 procent vyrobených automobilů firmy vyvezly. Export vozidel tak v meziročním srovnání zaznamenal 4,5procentní nárůst, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
21. 1. 2025Aktualizováno21. 1. 2025

Výroba elektřiny v Česku dál klesá, oslabují hlavně uhelné elektrárny

České energetické zdroje loni vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren, vyplývá ze zprávy oborových webů oEnergetice.cz a Ušetřeno.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.
21. 1. 2025
Načítání...