Ukrajina poslala do Ruska první splátku za plyn

Kyjev/Moskva – Ukrajinský plynárenský podnik Naftogaz oznámil, že zaplatil ruskému Gazpromu 1,45 miliardy dolarů (32 miliard korun) z celkového dluhu ve výši 3,1 miliardy dolarů, který slíbil uhradit do konce roku. Splátka je podmínkou pro to, aby Ukrajina začala opět dostávat zemní plyn z Ruska. Podle dřívějších vyjádření šéfa Gazpromu Alexeje Millera by mělo obnovení dodávek následovat do 48 hodin po transakci.

Ukrajina je bez ruského plynu od června, kdy Moskva zavřela kohouty kvůli neschopnosti ukrajinského Naftogazu splácet účty. Na zimních dodávkách ruského plynu se obě země dohodly minulý týden po náročných několikaměsíčních jednáních, která pomáhala zprostředkovat Evropská unie. Celkově má kontrakt hodnotu 4,6 miliardy dolarů (čtěte víc).

Spor hrozil nejen energetickou krizí na samotné Ukrajině, ale ohrožoval i dodávky strategické suroviny pro evropské spotřebitele. Ti se obávali, že Ukrajinci budou dodávky pro Evropu odčerpávat.

Cena plynu vytvářela napětí mezi Ukrajinou a Ruskem už dříve. Gazprom ji krátce po převratu, jenž koncem února zbavil moci prorusky orientovaného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, skokově zvýšil na 485 dolarů za tisíc krychlových metrů. Za vlády Janukovyče přitom Rusko účtovalo Ukrajincům 268 dolarů.

Alespoň částečný pokrok přinesla jednání na konci září, kdy se Moskva s Kyjevem dohodly na zaplacení části dluhu ve výši přes 3 miliardy dolarů (čtěte víc). Minulý týden Rusko pak poskytlo Ukrajině slevu 100 dolarů na každých tisíc krychlových metrů plynu, cena tak dosahuje částky 385 dolarů.

Orbán potvrdil, že chce plynovod South Stream

Kvůli rusko-ukrajinským sporům se chce lépe zajistit Maďarsko. Tamní premiér Viktor Orbán potvrdil své odhodlání realizovat projekt plynovodu South Stream, který prosazují Rusové. Evropská unie se jej naopak rozhodla pozastavit – obává se, že by umožnil Moskvě zásadně zvýšit tlak na Ukrajinu.

Orbán přišel s prohlášením jen den poté, co parlament v Budapešti schválil zákon, který podle kritiků umožňuje urychlit stavbu maďarského úseku (i když v normě není výslovná zmínka o South Streamu).

Viktor Orbán a Vladimir Putin
Zdroj: ČT24/ISIFA

„Je třeba, aby se do Maďarska mohl dostat plyn, i když budou na Ukrajině problémy. A k tomu potřebujeme jiný plynovod než ten, který nyní vede přes Ukrajinu,“ prohlásil maďarský premiér. „Německo už postavilo Nord Stream, a je tudíž schopno vyhnout se Ukrajině jako potenciálnímu zdroji nebezpečí. Nechceme nic víc, než co chce Německo,“ upřesnil Orbán.

Za projektem plynovodu South Stream stojí ruský plynárenský koncern Gazprom. Jeho vybudování by mělo stát 16 miliard eur (444 miliard korun). Plynovod by měl zajistit zásobování Evropy ruským plynem mimo území Ukrajiny – povede pod Černým mořem, přes Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Slovinsko až do Itálie. Postoj k South Streamu není v EU ani zdaleka jednotný, kvůli zajištění dodávek plynu o něj stojí i další země.

South Stream
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 18 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...