Ukrajina poslala do Ruska část peněz za plyn

Berlín – Ukrajina zaplatila Rusku část dluhu za plyn. Poslala prý přes 786 milionů dolarů. Částka pokrývá odběry v únoru a březnu, řekl dnes po jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska komisař Evropské unie pro energetiku Günther Oettinger. Ruští představitelé podle něj jsou ochotni pokračovat v jednáních, další schůzka by se měla uskutečnit v pondělí v Bruselu.

Rusko tvrdí, že Ukrajina za dodávky dluží ruské plynárenské společnosti Gazprom 3,5 miliardy dolarů (přes 70 miliard Kč). Jde o dodávky plynu od loňského listopadu do letošního května. Návrh Moskvy a EU počítal s tím, že Ukrajina do 30. května zaplatí Gazpromu 2 miliardy dolarů a do 7. června pak dalších 500 milionů dolarů. 

Ukrajinská státní společnost Naftogaz dnes předložila potvrzení o tom, že zaplatila Rusku přes 786 milionů dolarů za dlužný plyn. Gazprom ještě peníze neobdržel, očekává je ale nejpozději v pondělí. Pro Rusko bylo přitom splacení části dluhu podmínkou dalších jednání s Kyjevem o nové smlouvě s nižší cenou plynu.

Ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan: „Jsme si jisti, že nejpozději v pondělí budou námi zaplacené peníze na účtu Gazpromu.“ 

Ruský ministr energetiky Alexander Novak: „Hospodářské vztahy mezi společnostmi Naftogaz a Gazprom jsou velmi narušené, co se týká důvěry. Abychom mohli vést konstruktivní rozhovory o ceně, potřebujeme krok, který by obnovil naši důvěru. Proto čekáme, až na naše účty dorazí ukrajinská platba.“ 

Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu ČR: „Česko stojí o vyřešení tohoto sporu, ale my se hlavně zabýváme tím, jestli jsme schopni zajistit zásobování plynovodem Nordstream, a zdá se, že s drobnými potížemi ano. Kdyby náhodou nebyl tranzit přes Ukrajinu, tak je možné zásobovat Česko jinou cestou.“

Podle komisaře Oettingera Ukrajina zaplatila částku za období, ve kterém nejsou mezi oběma stranami spory o objemu dodaného plynu ani o jeho ceně. Dnes ukrajinští představitelé uvedli, že jsou ochotni uhradit dluh za celé období, pokud by se vypočítával z ceny 268,5 dolaru za 1 000 metrů krychlových plynu, ruská strana na to ale zatím nepřistoupila. 

Gazprom už dřív varoval, že pokud peníze na jeho účet nedorazí, bude už pro dodávky na červen žádat platby předem. Po zaplacení části dluhu to ale vypadá, že by jednání mezi Ruskem a Ukrajinou pod dohledem EU mohla pokračovat už v pondělí. 

Spor o plyn - 268, nebo 485 dolarů?

Obě země se přou o cenu za plyn. Když loni na podzim odmítl prezident Viktor Janukovyč podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, Rusko snížilo cenu za plyn na 268,5 dolaru za 1 000 kubíků. Původně přitom platila cena 485 dolarů, stanovená v pět let staré dohodě, kterou uzavřela už bývalá premiérka Julija Tymošenková. Což byla vůbec nejvyšší cena za plyn v celé Evropě.

Gazprom po bouřlivém vývoji na Ukrajině na počátku dubna ohlásil zvýšení ceny plynu ze 268 dolarů za kubík nejprve o 44 procent na 385,50 dolaru a o dva dny později Moskva zavedla vývozní clo, čímž cena vystoupila na 485 dolarů

Kyjev následně oznámil, že zaplatí část dluhu, pokud Gazprom vrátí cenu na původně dohodnutou úroveň 268 dolarů. Gazprom však trvá na platnosti staré smlouvy a staré ceny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 21 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...