Uhlí teplárnám Czech Coal dodávat nemusí

Praha – Cezch Coal může dodávat uhlí, komu sám rozhodne. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa tak neuspěl v souboji s vlivnou společností miliardáře Pavla Tykače, když požadoval, aby většina uhlí z povrchového dolu Vršany směřovala přednostně teplárnám. Český báňský úřad totiž potvrdil, že nemůže určovat, komu budou těžaři dodávat uhlí. Rezort životního prostředí tak bude dál analyzovat možnosti, jak zajistit uhlí pro české teplárenství. Píše o tom server Aktuálně.cz.

Rozhodnutí báňského úřadu není prvním zamítnutím požadavků ministerstva. Stejně rozhodlo i regionální pracoviště v Mostě. Proti tomu se však odvolal majitel teplárny v Komořanech a litvínovské sdružení Kořeny, jehož cílem je zachování těžebních limitů v severozápadních Čechách. Obě instituce požadovaly splnění Chalupova požadavku, že minimálně 60 procent uhlí z Vršan musí získat „zdroje zajišťující dodávky tepla pro systémy centrálního zásobování teplem“. Námitku ale odvolací orgán posoudil jako nedůvodnou.

Czech Coal nedostane povolení k další těžbě

Pokud Czech Coal nebude teplárnám dodávat většinu hnědého uhlí z Vršan, ministerstvo nevydá souhlas s další těžbou, který společnost bude během několika let potřebovat. Teplárnám by ministrův požadavek zajistil až 4,8 milionu tun uhlí ročně, tedy více než deset procent současné těžby v celém Česku. Vršany jsou přitom pro Czech Coal stěžejním dolem, který má zásoby až do roku 2055.

Českou republiku během příštích tří let čeká až desetiprocentní pokles těžby, zčásti kvůli územním limitům a zčásti kvůli fyzickému vyčerpávání ložisek. Podle expertů to nejvíc odnesou právě teplárny, které uhlí seženou jen stěží a už začínají hledat alternativní paliva. O přednostním využití části uhelných zásob pro velké teplárny se zmiňuje platná státní energetická koncepce, kterou vypracoval ještě ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský v úřednické vládě premiéra Jana Fischera. K tomuto konceptu se teď přihlásilo i ministerstvo životního prostředí.  

Teplárny potřebují čas, aby začaly využívat jiné zdroje

Nevládní organizace taktéž navrhují, aby se část uhlí před limity použila výhradně pro teplárny. Vznikla by tak dostatečná časová rezerva k přechodu na jiný typ vytápění. K tomu by měly posloužit právě Vršany, které přitom zatím slouží především jako zásobárna paliva pro elektrárnu Počerady společnosti ČEZ.

Ministerstvo životního prostředí proto připravuje řadu analýz, které se týkají úprav horního zákona a možného uplatnění vhodných ekonomických nástrojů. „MŽP se domnívá, že je ve veřejném zájmu otevřít diskusi nad vývojem teplárenství v České republice, a to v kontextu dostupných zásob uhlí z vlastních zdrojů,“ dodala mluvčí ministerstva Michaela Jendeková.

V dole Vršany se ročně těží mezi 7,5 milionu až osmi miliony tun, což představuje asi 17 procent z 45 milionů tun roční produkce hnědého uhlí v Česku. Pokud budou dodrženy územní limity těžby, které chrání okolní obce před bouráním, po roce 2020 budou Vršany jediným dolem Czech Coalu.

Litvínovská uhelná
Zdroj: ČT24/Litvínovská uhelná

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...