Tým Kobra zabránil daňovým únikům za čtyři miliardy

Nahrávám video

Daňová Kobra za dobu svého působení od června 2014 zabránila daňovým únikům za 4,1 miliardy korun. Jednotku pro boj proti daňovým únikům tvoří policisté, celníci a specialisté finanční správy. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se zřízení Kobry ukázalo jako efektivní krok v boji s daňovou kriminalitou.

„Čtyři miliardy jsou skutečně uchráněné hodnoty, není to objem peněz, který je předmětem podvodných jednání,“ uvedl policejní prezident Tomáš Tuhý s tím, že v částce jsou peníze zabavené z trestné činnosti i škody, kterým jednotka zabránila. Daňovým únikům se v Kobře podle Tuhého na policejním prezidiu věnuje čtyřicet policistů a v regionech další desítky lidí.

Na centrální úrovni Kobra v roce 2014 zajistila 1,4 miliardy korun a loni zhruba 1,9 miliardy. Regionální Kobra, která vznikla začátkem loňského roku, zamezila trestné činnosti za 847 milionů.

Podle Sobotky byl vznik Kobry správný a efektivní krok

„Zřízení Daňové Kobry se ukázalo jako správný a efektivní krok vlády, jak účinně bojovat proti daňovým únikům a daňové kriminalitě. Jsem rád, že kromě centrální Daňové Kobry pracuje stejně dobře na rozkrývání trestné činnosti i nově zřízená Regionální Kobra, která už za první rok svého fungování zabránila podvodům ve stovkách milionů korun,“ uvedl premiér.

Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) je Kobra spolu se systémem přenesené daňové povinnosti nejefektivnější způsob, jak získat nezaplacené daně zpět do státního rozpočtu a jak předcházet podvodům. „Rozbijete strukturu, zabavíte majetky a skupina už dále nekrade,“ uvedl ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček. „Přímý dopad opatření, které vznikly díky Kobře, je podle našich propočtů celkem pět miliard korun,“ uvedl ministr financí.

Podle hlavního ekonoma Colosseum Františka Bostla je Kobra prevenčním nástrojem. „Když někdo nedaní pohonné hmoty nebo své podnikání jako celek a dočte se, že někde existuje policejní skupina, která po takových lidech jde, a jsou za to velké sankce, nejenom finanční, ale i vězení, tak si to rozmyslí,“ zmínil Bostl.

Není to práce jednoduchá, není to práce příjemná. Často to může být práce nebezpečná. Velmi často ani není ze strany státu ještě pořád dostatečně honorována. Jsem velice rád, že navzdory všem problémům vykázala Kobra velmi dobré výsledky.
Bohuslav Sobotka

Speciální jednotka pro boj proti daňovým únikům je útvar složený z policistů, celníků a specialistů finanční správy. Inspirací pro její vznik bylo Slovensko, kde pracuje tým se stejným názvem od roku 2012. „Byli jsme ujištěni, že tohle je velmi efektivní a moderní nástroj do budoucna. Zkusili jsme to v České republice a jsem rád, že je zkušenost pozitivní,“ dodal Sobotka. V příštích letech se by mohl útvar rozrůst, počítá s tím koncepce rozvoje policie v letech 2016 až 2020. 

Kobra usiluje o to, aby odhalila protiprávní jednání včas, tedy v době, kdy je ještě možné zabránit vzniku škody a dokumentovat trestnou činnost. Při stíhání pachatelů se zaměřuje na organizátory trestných činů. „Hlavním cílem fungování společného týmu je zajištění řádného výběru daní, vrácení nezákonně získaných prostředků do státního rozpočtu a postih pachatelů. Nezbytně důležitá je také úzká spolupráce se státním zastupitelstvím,“ podotkl policejní prezident.

Kobra odhalila první velký daňový podvod v červenci 2014. Firmy chtěly při fiktivních obchodech s nanodisky připravit stát o 270 milionů korun. Největší akce proběhla na podzim loňského roku, kdy policisté obvinili 18 lidí kvůli krácení daní při obchodování s pohonnými hmotami. Škoda dělala 1,4 miliardy. Kobra už má za sebou několik desítek akcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...