Tržby obchodníkům rostly i v lednu, nejvíce u e-shopů

Tržby v maloobchodu bez prodejů aut letos v lednu meziročně stouply o 4,9 procenta, tedy stejně jako podle aktualizovaných údajů loni v prosinci, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Maloobchodní tržby tak rostou nepřetržitě každý měsíc už od června roku 2014. Nejvíce v lednu rostly opět tržby e-shopů.

Meziročně se maloobchodní tržby očištěné o kalendářní vlivy, a to při stejném počtu pracovních dní v lednu 2020 i 2019, zvýšily o 4,7 procenta.

„Tradičně nejvyšší tempo růstu vykázaly internetové obchody, dvouciferným tempem rostly i tržby prodejen s výrobky pro domácnost,“ sdělila ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková. Naopak meziroční pokles zaznamenaly prodejny se sportovními, kulturními a rekreačními potřebami. „Důvodem může být nezvykle teplé počasí a zhoršené podmínky pro zimní sporty,“ doplnila.

Podle analytiků začal rok nadějně, podobně jako v jiných odvětvích. „Růst tržeb o téměř pět procent svědčil o vysokém spotřebitelském apetitu i o zvyšující se kupní síle v české ekonomice. Největší přírůstky tržeb si opět připsaly internetové obchody, které zažívají dlouhodobý boom s tím, jak zákazníci stále raději volí pohodlné nákupy ze svého domova,“ konstatuje ekonom ČSOB Petr Dufek. 

Podle ekonoma Kormerční banky Michala Brožka bylo tempo růstu maloobchodních tržeb, které zůstalo na 4,9 procenta,  o 1,1 procentního bodu nad očekáváním trhu, což dokládá, že apetit spotřebitelů byl na počátku roku stále vysoký, odrážející rostoucí mzdy a nízkou nezaměstnanost.

„Co se ovšem neprodávalo, byla auta, jejichž prodeje meziměsíčně klesly o 1,8 procenta. Meziročně tak prodej motorových vozidel klesal tempem 5,2 procenta. Celkové maloobchodní tržby včetně prodeje a oprav aut zpomalily meziroční nárůst na 2,1 procenta z předchozích 4,4 procenta,“ dodává.

Únor bude ještě silný, březen s otazníkem

Silné výsledky vykáže podle analytiků obchod nejspíše i v únoru. „Masivní předzásobování se pod tlakem zpráv o šíření koronaviru nepochybně do výsledků hypermarketů, supermarketů a internetových obchodníků propíšou,“ říká Dufek.  

Od března lze podle Brožky očekávat ale velké výkyvy v maloobchodních tržbách. „Nahoru půjdou prodeje potravin, drogistických potřeb či léků. Zvyšovat se můžou i prodeje elektroniky s tím, jak se firmy dovybavují pro potřeby elektronické komunikace. Snižovat se pravděpodobně budou prodeje zbytných statků, například potřeb pro rekreaci a sport,“ zamýšlí se Brožka.

Otázkou však je, co bude dál. Tedy nakolik dění kolem nákazy a jejích důsledků otřesou spotřebitelskou důvěrou, a tedy ochotou domácností nakupovat nejenom potraviny, ale zejména zboží dlouhodobé spotřeby. „A samozřejmě nejenom u nás, ale i v dalších evropských zemích, kam směřuje naprostá většina českého exportu, a i osobních automobilů, na jejichž produkci jsme bytostně závislí,“ zamýšlí se Dufek.

„A vzhledem k tomu, že je pro nás v posledních dvou letech spotřeba hlavním hybatelem ekonomického růstu, je její další vývoj zásadní při jakýchkoliv úvahách o blízké budoucnosti. Může dostat zásah v podobě ztráty důvěry spotřebitelů, v podobě strachu z budoucnosti a toho, jak budou k ochlazování ekonomiky přistupovat firmy. Zlomovým momentem tedy může být případný růst nezaměstnanosti,“ dodává.

Pro letošek ekonomové Komerční banky počítali s růstem maloobchodních tržeb lehce nad tři procenta. „Nicméně epidemie koronaviru je negativním šokem pro ekonomiku, která velmi pravděpodobně v souhrnu povede i k celkově nižším útratám domácností. Po odeznění epidemie dojde k menším prodejům toho zboží, které bylo nakoupeno do zásob,“ dodává Brožka.

V horizontu několika čtvrtletí bude proto podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče důležité, nakolik se koronavirus podepíše na trhu práce, a tedy také na schopnosti a ochotě spotřebitelů utrácet.

„Celoroční růst maloobchodních tržeb činil loni 4,8 % a tento růst letos s veškerou pravděpodobností zopakován nebude,“ dodává.