Trump se opřel do kryptoměn. Chce je regulovat

Americký prezident Donald Trump zkritizoval digitální měny. Vymezil se i vůči nejrozšířenější kryptoměně bitcoin nebo vůči digitální měně, kterou se chystá vytvořit Facebook. Na svém twitterovém účtu také uvedl, že pokud chtějí firmy vydávat vlastní měnu, měly by mít bankovní licenci a podléhat kontrole. Facebook a jeho chystanou kryptoměnu tento týden kritizovali také šéfové americké centrální banky (Fed) Jerome Powell a šéf britské centrální banky Mark Carney.

Bílý dům se dosud debatě o bitcoinu a kryptoměnách v podstatě vyhýbal. To se ale změnilo v noci na pátek středoevropského času.

„Nejsem fanouškem bitcoinu ani jiných kryptoměn, které nejsou penězi a jejichž hodnota je vysoce nestabilní a vychází z ničeho,“ napsal Trump na Twitteru. „Pokud se Facebook a další firmy chtějí stát bankou, musejí si zažádat o novou bankovní licenci a stát se subjektem všech bankovních regulací, stejně jako další banky, národní i zahraniční,“ dodal. 

Facebook v červnu oznámil, že v roce 2020 zavede vlastní kryptoměnu. Spolu s 28 partnery, mezi kterými jsou Mastercard, PayPal Holdings či Uber Technologies, vytvoří asociaci Libra, která by měla stejnojmennou kryptoměnu také spravovat. Součástí skupiny Libra v současnosti není žádná banka. 

„Ve Spojených státech máme jen jednu skutečnou měnu, je silnější než kdykoli jindy, je hodnověrná a spolehlivá. Je to zdaleka nejdominantnější měna kdekoliv na světě, a tak to i zůstane. Nazývá se americký dolar!“ napsal prezident v jednom ze série čtvrtečních tweetů.

Vlastní digitální měnu se ovšem chystá spustit také finanční ústav JPMorgan Chase & Co, což je největší americká banka podle objemu aktiv, připomíná agentura Reuters.

Powell: Nejdříve je potřeba vyřešit ochranu soukromí

Šéf americké centrální banky Jerome Powell tento týden zákonodárcům řekl, že plán Facebooku na vlastní digitální měnu by neměl pokračovat, dokud nebudou vyřešeny obavy ohledně soukromí a ochrany spotřebitelů, stejně jako otázka praní špinavých peněz a finanční stability. Fed podle něj zřídil pracovní skupinu, která bude projekt sledovat. Spolupracuje s centrálními bankami dalších zemí, z nichž několik také vyjádřilo obavy z projektu digitální měny Facebooku. 

S cenou bitcoinu Trumpovy poznámky prakticky nepohnuly. „V pátek se nejrozšířenější kryptoměna prodává za zhruba stejnou cenu, kolem 11 700 dolarů za kus, jako ve čtvrtek odpoledne středoevropského času. Prakticky nulová odezva ceny bitcoinu na Trumpova slova signalizuje, že trh z nich nevyvozuje žádný dalekosáhlý závěr,“ konstatuje hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

Děje se tak podle něho ze dvou důvodů. Část bitcoinové komunity – často jde o dlouhodobé investory do kryptoměny – by se s Trumpem neshodla v tom, že bitcoin není ničím podložen. Podle těchto lidí má bitcoin oporu v algoritmu, který garantuje, že nikdy nevznikne více bitcoinů, než algoritmus určuje. „V tom se podle nich bitcoin liší od běžných měn, jako je dolar či euro, jejichž maximální početní stav vlastně není nijak omezen. Trump podle těchto lidí svým tweetem odhaluje, že bitcoinu nerozumí,“ říká Kovanda. 

Další část komunity má k bitcoinu podle něho cyničtější postoj. Bere jej víceméně jen jako prostředek k možnému rychlému zbohatnutí, které potenciálně umožňují jeho prudké výkyvy. „Horizont těchto spekulantů je ale krátkodobý a dobře vědí, že než se potenciální Trumpova slova přetaví ve skutky, třeba regulace, které by mohly cenu bitcoinu zásadně ovlivnit, uplyne ještě hodně vody. Navíc je zřejmé, že Trumpovi je trnem v oku zejména libra Facebooku, nikoli bitcoin samotný,“ doplňuje Kovanda.

Nahrávám video
Analytik Tyl: Je logické, že je tady snaha o regulaci, jestli je to nutné, to je spíš filozofická otázka.
Zdroj: ČT24

U kryptoměn a jejich krátkodobých pohybů nelze očekávat souvislost s takovými prohlášeními, jako učinil Trump, míní také partner a analytik Fichtner Tomáš Tyl. Na trhu se totiž podle něho pohybuje řada spekulantů. „Lidí, kteří neví, co od toho mají očekávat, nemá to pak velkou vypovídající hodnotu,“ vysvětluje.

Nicméně je podle něho logické, že je snaha aktivity kolem kryptoměn regulovat. „Protože když se podíváme na jakákoliv jiná aktiva, vždy podléhají regulaci, nějaké kontrole ze strany státu. A pokud Facebook, velká americká akciová společnost, se chystá k něčemu takovému, tak je do určité míry logické, že bude snaha hledat nějaký předpis, jak něco takového kontrolovat,“ říká.

Nahrávám video
Vztah Trumpa a regulátorů ke kryptoměnám
Zdroj: ČT24

A ty důvody jsou i proto, že s boomem kryptoměn, které se v posledních letech realizovaly, kdy ceny některých z nich letěly raketově vzhůru, pak zase dolů a pak zase rostou, je vidět, že to láká hodně laiků. „Ti ale ani neví, co nakupují, a také hodně různých podvodníků, kteří toho nějakým způsobem zneužívají a vydávají kryptoměny, které nemají žádnou hodnotu,“ vysvětluje. 

A pak je tady také to, že licence by byla v praxi proveditelná, pouze u realných společností, jako je třeba Facebook.  „U kryptoměn typu bitcoin by nějaká podobná regulace nebo snaha o licenci asi neměla smysl, nikdo by se nepřihlásil, kdo by licenci měl. Ale pak může dojít k tomu, že stát bude zakazovat platby takovými kryptoměnami. Tedy že to ani nedojde k tomu, že by po někom žádal licenci, protože to ani nejde, ale může dojít k jejich omezovoání, “ vysvětluje Tyl.

Bitcoin, který je nejznámější digitální měnou, byl vytvořen v roce 2008 jako alternativa k měnám kontrolovaným vládami a bankami. Obchodování s kryptoměnami ale není převážně pod kontrolou. Trh s kryptoměnami navíc čelí vedle obvinění z praní špinavých peněz také nařčení z financování terorismu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 18 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 23 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...