Kryptoměnám prospívá dusno mezi Čínou a USA. Bitcoin zažil zlatý květen

„Hodnota bitcoinu překročila osm tisíc dolarů.“ „Bitcoin se po několika týdnech oživení propadl o více než 20 procent.“ „Bitcoin vystoupil na roční maximum“ – Květnové zpravodajské titulky ukazují, jak se s odstupem pouhých několika dní houpala hodnota nejznámější virtuální měny. V tomto měsíci se vyšplhala na vůbec nejvyšší úroveň za poslední rok.

Stačil jediný den, aby se bitcoin dostal na nejvyšší hodnotu za uplynulý rok. Stalo se to v pondělí, dopoledne podle agentury Bloomberg hodnota posílila o více než deset procent a dostala se nad 8942 dolarů, tedy přes 206 tisíc korun.

Sice v posledních dnech bitcoin opět o něco klesal, nicméně od začátku května tak nejznámější kryptoměna vykazuje růst skoro o 70 procent. To znamená, že letošní květen by mohl být nejlepším měsícem od doby před historickým vzestupem v roce 2017.

Na svižné lety a prudké pády si už leckdo zvykl, nicméně, jak komentuje Bloomberg, v posledních měsících se i denní změny stávají ještě výraznějšími. Denní změna ceny bitcoinu za květen je v průměru 4,7 % ve srovnání s 3,5 % v dubnu a 1,1 % v březnu. Stejně tak i rozkolísanost této kryptoměny, tedy rozpětí mezi horní a spodní cenovou hladinou, se za poslední rok silně „nafoukla“.

A s bitcoinem, který je nejznámější kybernetickou měnou, se zvyšují i ceny dalších digitálních měn. Kryptoměnová dvojka ethereum přidávala 5,7 procenta a litecoin přes 11 procent.

Průměrné denní změny bitcoinu (v % ) se staly výraznějšími
Zdroj: Bloomberg


Proč bitcoin míří vzůru? Poptávku v poslední době posilují i kroky tradičních firem. Například telekomunikační společnost AT&T minulý týden uvedla, že umožní zákazníkům platit účty bitcoiny. Společnost Fidelity Investments zase dokončila plány nákupu a prodeje digitálního aktiva pro institucionální zákazníky.

Podle Bloombergu se však ozývají hlasy, že cena bitcoinu přesahuje jeho skutečnou hodnotu a že stoupá příliš rychle. Část kritiků upozorňuje, že současný stav připomíná situaci ze začátku loňského roku. Bitcoin totiž do konce roku 2017 prudce zpevňoval a dostal se až nad 19 tisíc dolarů, jen aby začátkem roku následujícího jeho cena stejně prudce spadla.

Podle některých bitcoin teď roste přirozeně

„Na ceně bitcoinu se podepsalo nejvíce to, že se nestalo nic špatného. Díky omezené zásobě bitcoinů mají přirozený potenciál růstu, pokud je levnější a snazší je používat,“ vysvětluje hlavní analytik Roklenu Dominik Stroukal. A přesně to se podle něho nyní děje a velkou zásluhu na tom mají i někteří čeští vývojáři.

Názor, že nedávné nárůsty bitcoinu jsou převážně založeny na straně nabídky, napsal tento týden ve své poznámce senior analytik společnosti eToro Mati Greenspan. „Na světě je již nedostatek bitcoinu a s tím, jak se jeho přírůstky sníží na polovinu do příštího května, už se začíná do toho započítávat ještě menší nabídka,“ citoval jej Bloomberg.

Propady ceny jsou podle Stroukala obvykle buď jen korekcí přefouknuté bubliny, nebo reakcí na špatné zprávy. Právě takovými byly v minulosti krachy burz, bezpečnostní rizika nebo připravované regulace ve významných ekonomikách.

„Dnes je bitcoin stabilnější i díky tomu, že burzy ztratily své dominantní postavení, bezpečnost zásadně vylepšily fyzické peněženky a regulátoři hledají v kryptoměnách spíše příležitost než nepřítele,“ dodává.

Vývoj kurzu bitcoinu (v USD)
Zdroj: Kurzy.cz

Podle Stroukala je však také možné, že se krátkodobě nafukuje další bublina, jako před dvěma lety. Když hodnota vyroste, přiláká to další kupující, kteří cenu ženou ještě výš. To se přirozeně děje na každém podobném trhu, u bitcoinu je nafouknutí bublin ale mnohem snazší.

„Zejména kvůli tomu, že je to malý trh a i pár milionů dolarů má potenciál vyhnat cenu o procenta. Také ale kvůli tomu, že nákup je jednoduchý, nikdo mu nebrání, nemusí se dělat přes prostředníky a trh funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu,“ vysvětluje.

Útočiště v nejistých časech?

Hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda se domnívá, že k růstu ceny bitcoinu přispívá i silnější poptávka řady Číňanů, kteří v něm spatřují určitou pojistku pro nejistou dobu eskalované obchodní války s USA a v posledních týdnech citelně oslabující čínské měny, renminbi (jüanu). „V bitcoinu a krypotoměnách obecně mnozí – a nejen v Číně – spatřují jakési ,zlato 21. století', tedy právě bezpečné útočiště do nejistých časů,“ vysvětluje.

Stejný názor sdílí i ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. „Kryptoměnám pomáhá obchodní dusno mezi USA a Čínou. Mnoho velkých i malých investorů proto začíná využívat kryptoměny jako cestu, na kterou nedosáhne regulace. A to se může hodit v případě, že na trase Washington–Peking ještě víc naroste napětí,“ míní.

  • Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn, jeho cena ale prochází značnými výkyvy. Zatímco koncem roku 2017 cena bitcoinu překročila 19 tisíc dolarů, už o rok později sestoupila až do blízkosti 3000 dolarů.

Na druhou stranu, Dominik Stroukal by za růstem nehledal ani Číňany, kteří se obávají obchodní války, ani investory hledající úkryt před krizí. „To jsou všechno důvody, které jsou známé delší dobu a určitě vliv mají v delším období, ale nejsou tím, co by vyhnalo cenu přes noc o několik procent. Důvodem je prostá skutečnost, že lidé se přestali bitcoinů zbavovat, a kdokoliv si chce koupit, musí připlatit,“ uvádí.

Taková skutečnost vede podle něho přirozeně k růstu ceny na jakémkoliv trhu, zvláště u tak malého trhu, jakým je bitcoin, kde může i menší částka k nákupu vystřelit cenu. „Bitcoinu se zobchoduje za den pouze za 25 miliard dolarů. To je mnohem více než před několika lety, stále je to ale drobné množství v porovnání například s trhem zlata či amerického dolaru,“ dodává Stroukal.

Obnovený zájem o bitcoin každopádně vede podle Kovandy k celkové býčí náladě v celém segmentu kryptoměn, která tak koriguje loňskou „přeprodanost“ tohoto segmentu. Ta byla podle něho nepřiměřeně silnou pesimistickou reakcí, která následovala po nepřiměřeně optimistické reakci trhu na sklonku roku 2017.

„Nyní se pomyslné ‚kyvadlo' cenového vývoje bitcoinu, a kryptoměn obecněji, dostává opět do optimistické polohy a opravdu nelze vyloučit, že v rámci této polohy se opět vychýlí do extrému, tedy, jak je zmíněno, na historicky rekordní úroveň přesahující 20 tisíc dolarů za kus. Býčí náladu zesiluje zájem zavedených společností finančního světa, jako je Fidelity Investments nebo E-Trade, které se chystají umožnit či rozšířit nabídku obchodování s bitcoinem či některými dalšími krypotoměnami širší klientele,“ vysvětluje Kovanda.

A například Jehan Chu, spoluzakladatel a řídící partner ve firmě Kenetic citovaný Bloombergem, odhaduje, že se bitcoin vydá ještě do větších výšin – do konce roku by se podle něho mohl dostat až na úroveň 30 tisíc dolarů.

Bitcoin hledá ztracenou rovnováhu, ale trh je malý

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček míní, že trh kryptoměn stále nenašel svou rovnováhu. „Vyvíjí se tak prostě překotným způsobem, na kterém někteří lidé bohatnou a jiní zas přichází o své peníze,“ vysvětluje.

Celková tržní kapitalizace trhu kryptoměn se pohybuje kolem úrovně 270 miliard dolarů. Současná tržní kapitalizace je však třikrát nižší než na počátku roku 2018, kdy tento trh dosahoval svého maxima.

Ovšem na druhou stranu si je potřeba také uvědomit, že trh s bitcoinem je stále poměrně malý. Celková tržní hodnota všech kryptoměn, byť přesahuje hrubý domácí produkt České republiky, není zase o tolik větší než součet hodnoty majetku dvou osob, Jeffa Bezose a Billa Gatese. „Majetek tří nejbohatších osob světa, pokud bychom přidali k uvedené dvojici ještě Bernarda Arnaulta, by pak pohodlně stačil na to, aby daná trojice skoupila všechny kryptoměny světa,“ zdůraznil Kovanda.

A nejde zdaleka jen o bitcoin – virtuálních měn je dnes více než 2200. Bezosův, Gatesův a Arnaultův majetek k dnešnímu dni činí dohromady 305,6 miliardy dolarů, zatímco celková tržní kapitalizace všech kryptoměn odpovídá nyní přibližně 270 miliardám. „Tržní hodnota všech bitcoinů nyní činí zhruba 154,3 miliardy dolarů, což znamená, že Bezos s Gatesem by je všechny mohli pohodlně vykoupit a ještě by jim zhruba 62 miliard dolarů zbylo,“ dodává Kovanda.

Od roku 2017 mohli ekonomové pozorovat, jak bitcoin ztrácel svou dominanci vůči ostatním kryptoměnám. Zatímco ještě na počátku roku 2017 dosahovala hodnota bitcoinu více než 80 procent hodnoty všech kryptoměn, v polovině téhož roku to bylo již jen zhruba 40 procent.

„Tehdy součet hodnot všech ostatních kryptoměn byl vyšší než hodnota samotného bitcoinu,“ vysvětluje Křeček. Od té doby se postavení bitcoinu vůči ostatním kryptoměnám různě měnilo. „Nyní jsme ve fázi, kdy dominance bitcoinu výrazně narůstá. Aktuálně dosahuje hodnota bitcoinu 57 procent hodnoty všech kryptoměn,“ dodává.

Spekulanti ale postupně podle něho přestávají věřit stále přibývajícím projektům na trhu kryptoměn a vrací se k bitcoinu. Zvýšená poptávka po něm navyšuje jeho hodnotu, která od začátku roku stoupla zatím až k téměř deviti tisícům dolarů. „Lidé, kteří 1. ledna 2019 koupili jeden bitcoin, za něj při zohlednění kurzu koruny vůči dolaru zaplatili zhruba 84 700 korun. Dnes by stejný bitcoin mohli prodat za 204 300 korun, tedy o 119 600 korun dráž,“ počítá Křeček.

Na místě je však podle analytiků také otázka, co může za tak rychlý nárůst hodnoty bitcoinu v době po prasknutí bubliny na trhu kryptoměn. Výrazné fundamentální faktory za tím alespoň podle Křečka nejsou. Klíčová je rostoucí poptávka lidí, kteří uvěřili spekulacím, že aktuální hodnota bitcoinu je nízká a bude mít tendenci růst. „Děje se tak na trhu, kde velmi pravděpodobně existují velcí hráči, kteří svými nákupy a prodeji dokážou ovlivňovat cenu,“ vysvětluje.

Podle něho se tak může velmi snadno stát, že velcí hráči využijí rostoucí hodnoty bitcoinu k realizaci svých zisků a prodejem svých bitcoinů srazí zase cenu na trhu. Tomuto vývoji však brání drobní spekulanti, kteří si všímají vysokého zhodnocení, které bitcoin od začátku roku vytvořil. Drobní spekulanti posílení pozitivními zprávami v médiích nakupují bitcoin a tlačí jeho cenu nahoru.

„Mnoho z nich si však neuvědomuje, jak riskantní takové spekulace jsou. Snadno se totiž může stát, že trh začne padat a oni přijdou o podstatnou část svých úspor. Takový scénář jsme koneckonců na trhu kryptoměn viděli již několikrát,“ uzavírá Křeček.

A podle Šichtařové si je potřeba uvědomit ještě jednu věc, a to že s nárůstem zájmu o kryptoměny a s růstem jejich cen jsou spojená rizika v podobě útoků a krádeží. Ty tu byly od začátku kryptoměnového světa. „Nyní se třeba objevily falešné peněženky na kryptoměny, které bylo možné stáhnout na Google Play. Podvodná aplikace Trezor Mobile Wallet zneužívala obchodní značku známé hardwarové peněženky na kryptoměny Trezor,“ říká Šichtařová.

Rovněž připomíná, že kryptoměny v roce 2014 nepoložil ani krach tehdy největší bitcoinové burzy MT Gox. V té době tisíce investorů ztratily stovky milionů dolarů v bitcoinech. I z toho se ale bitcoin dokázal oklepat.

„Dál proto sázíme na to, že bitcoin bude moci růst. Zároveň se dá počítat s tím, že každý výraznější růst potřebuje částečnou korekci. Sedmdesátiprocentní růst během jediného měsíce přitom není ,výraznější růst', nýbrž ,brutální růst'. Dá se proto počítat s tím, že dřív nebo později se objeví dočasné ztráty bitcoinu v řádu desítek procent spojené s přechodným vybíráním zisků. I tak ale bude kolem bitcoinu a dalších kryptoměn v příštích měsících pořádně živo,“ míní Šichtařová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Za rozpočtem si stojíme, odmítá Babiš kritiku koaličních partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál podporuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Reaguje tak na kritiku menších koaličních partnerů. Těm se nelíbí zejména plán ministryně financí na schodek 389 miliard korun, který je druhý nejvyšší v dějinách České republiky. Vyšší byl jen během období pandemie covid-19.
před 5 hhodinami

VideoBývalí politici probrali schodek rozpočtu na příští rok

Menší vládní koaliční strany se vymezují vůči návrhu rozpočtu na příští rok. Motoristům a SPD vadí především navržený deficit se 389 miliardami korun, při jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) proto chtějí hledat další úspory. Část vlády hájí rozpočet tím, že má podpořit investice, exministr financí a ekonom Ivan Pilný však podotkl, že z celkového schodku jde do těchto výdajů jen 290 miliard, zbylé prostředky jsou mandatorní výdaje. Podle expremiéra Petra Nečase (ODS) není důvod k takovému fiskálnímu impulzu, povede to dle něj k prudkému zadlužení. Exministr financí Pavel Mertlík, působící na katedře ekonomie a managementu Unicorn Vysoké školy, připojil, že z kapitálových výdajů je investicí jen část. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
včeraAktualizovánovčera v 01:20

ČEPS podal trestní oznámení kvůli pochybnostem kolem nákupu NET4GAS

Státní společnost ČEPS podala trestní oznámení kvůli okolnostem při koupi provozovatele plynovodů NET4GAS. Audit, který si firma k akvizici nechala udělat, podle ní potvrdil zásadní pochybnosti k procesu nákupu. Bližší informace o tom, proti komu oznámení míří ani podrobnosti výsledků auditu, firma vzhledem k zahájenému trestnímu řízení neuvedla.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

Motoristům a SPD se nelíbí navržený schodek rozpočtu, budou jednat s Babišem

Vládním Motoristům se nelíbí navržený schodek státního rozpočtu na příští rok, ve čtvrtek o tom budou jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekl v úterý ráno předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka před odletem na Slovensko na schůzku ministrů zahraničních věcí zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Macinka věří, že schodek bude nakonec nižší než navržených 389 miliard korun. Výhrady k návrhu rozpočtu má i SPD.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

Schodek státního rozpočtu činil v srpnu 186,1 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu na konci srpna dosáhl 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun, informovalo v úterý ministerstvo financí. Srpnový deficit byl pátý největší od vzniku Česka. Loni skončilo hospodaření státu po osmi měsících schodkem 165,4 miliardy korun.
1. 9. 2026

Vláda schválila snížení podpory v nezaměstnanosti, SPD nesouhlasí

Vláda v pondělí schválila návrh se snížením podpory v nezaměstnanosti. V prvních dvou měsících má klesnout z 80 procent výdělku na 65 procent, maximálně má činit šedesát procent průměrné mzdy místo osmdesáti procent. Snížit se má i při rekvalifikaci či pro rodiče malých dětí a ty, co v poslední době pečovali o blízké, informoval resort na svém webu. Ušetřit chce asi pět miliard korun ročně. Koaliční hnutí SPD s vládním rozhodnutím nesouhlasí.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

Pavel považuje návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok za příliš vysoký

Návrh státního rozpočtu na příští rok není podle prezidenta Petra Pavla dobrý, deficit předložený ministerstvem financí ve výši 389 miliard korun považuje za vysoký. Prezident doufá, že návrh ještě před konečným schvalováním dozná změn. Zamýšlený schodek se nelíbí ani koaličním Motoristům. Jejich předseda Petr Macinka o tom chce ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Věří, že schodek bude nakonec nižší. Kriticky se k návrhu vyjádřilo rovněž koaliční hnutí SPD.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.