Spojené státy příští týden zavedou cla ve výši 25 procent na dovoz ocele a 10 procent na dovoz hliníku. Oznámil to ve čtvrtek americký prezident Donald Trump na setkání se zástupci amerického průmyslu. Hlavní americké akciové indexy v reakci na to prudce oslabily až ke dvěma procentům, podle serveru Yahoo Finance z obavy z možné obchodní války. V závěru obchodování své ztráty zmírnily. Investoři mají navíc strach, že americká centrální banka (Fed) zvýší letos úrokové sazby víc, než se očekávalo.
Trump slíbil oživit americký ocelářský a hliníkárenský průmysl, které jsou podle něj po desetiletí ušlapávány nekalým chováním jiných zemí.
Cla mají podle Trumpa zůstat v platnosti dlouhou dobu. „Budete mít poprvé po dlouhé době ochranu a budete moci rozvinout svůj průmysl,“ řekl Trump a dodal, že to, co se v odvětví dělo v minulých desetiletích, je ostudné.
Zavedení cel zřejmě dále zvýší napětí ve vztahu s Čínou a dalšími obchodními partnery. Kritici rozhodnutí se obávají, že jiné země přijdou s odvetnými opatřeními. Tvrdí také, že dovozní cla zvýší ceny a poškodí automobilky a další firmy, které používají ocel nebo hliník.
- Ministři obchodu EU se tento týden na svém zasedání dohodli, že pokud USA zavedou dovozní cla na ocel a hliník, přijdou s odvetnými opatřeními. Zavedení cel je podle nich neslučitelné s pravidly Světové obchodní organizace (WTO).
- Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ve čtvrtek uvedl, že EU lituje tohoto kroku, který označil za nehoráznou intervenci, která má ochránit domácí průmysl USA a nelze ji ospravedlnit obavou z národní bezpečnosti. „Nebudeme nečinně sedět, zatímco náš průmysl je zasažen nepoctivými opatřeními, která ohrožují tisíce pracovních míst v Evropě. EU bude reagovat tvrdě a přiměřeně, aby ochránila své zájmy,“ uvedl v prohlášení.
Ministerstvo obchodu USA nedávno doporučilo zavedení cel na ocel a hliník a předložilo Trumpovi tři návrhy na růst cel. První počítá se zavedením cla 24 procent u ocele a 7,7 procent u hliníku pro dovoz ze všech zemí.
Druhý počítá se zavedením cla 53 procent na ocel dovezenou ze 12 zemí, včetně Brazílie, Číny a Ruska, a cla 23,6 procenta na dovoz hliníku z Číny, Hongkongu, Ruska, Venezuely a Vietnamu. Podle tohoto návrhu by také USA mohly zavést dovozní kvótu pro další země.
Třetí návrh počítá se zavedením dovozních kvót pro veškerý dovoz ocele a hliníku. V případě hliníku by každá země mohla dovézt 86,7 procenta toho co loni a u ocele 63 procent.
Americká vláda se také u zavedení cel odvolává na zájmy národní bezpečnosti. Tvrdí, že USA potřebují domácí dodávky pro své tanky a válečné lodě. Ministr obchodu Wilbur Ross minulý měsíc upozornil, že pouze jedna americká společnost nyní vyrábí vysoce kvalitní hliníkovou slitinu potřebnou pro vojenská letadla.
Zákon z roku 1962 dává prezidentovi pravomoc omezit dovoz a zavést neomezeně vysoká cla, pokud vyšetřování ministerstva obchodu zjistí, že je v ohrožení národní bezpečnost.
V letech 1962 až 2005 zanikly v ocelářském průmyslu v USA tři čtvrtiny pracovních míst. Rozsáhlá studie Amerického hospodářského svazu však ukázala, že z velké části to bylo způsobeno zlepšením výrobních technologií, protože produkce na zaměstnance se zvýšila pětinásobně.
Spotřebitelé ocele a hliníku intenzivně lobovali proti clům. Společnost Econofact uvedla ve své zprávě, že v odvětvích, která výrazně využívají ocel, jsou dva miliony pracovních míst. Mezi tato odvětví patří výroba automobilových součástek, domácích spotřebičů, zemědělských strojů nebo zařízení pro těžbu ropy, napsaly agentury AP a Reuters.
