Trhy vyčkávají, vlády mobilizují

New York/Praha - Belgická banka Dexia dostane vládní injekci 6,4 miliard eur a irská vláda se zaručila za veškeré bankovní vklady, proto, aby banky byly důvěryhodnější na mezinárodních kreditních trzích. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy chce mezitím krizi finančních trhů projednat na globálním summitu. Primárně se ale čeká na čtvrtek, kdy americký Kongres slibuje schválení takzvaného "bailout plan", souboru zákonů, který vytáhne z kapes daňových poplatníků až 700 miliard dolarů.

Poté co dolní komora amerického kongresu odmítla uvolnit v přepočtu 12 bilionů korun na záchranu bankovního trhu zavládla na burzách i v bankách panika. Problémy peněžních ústavů se ze Spojených států přelévají do celého světa. Už v pondělí trhy propadly nejvíc za posledních 20 let, dnes na trzích převládala nervozita, následně ale vyhlášení čtvrtečního schvalovacího reparátu v Kongresu burzy uklidnilo.

Kongres za záchranou brzdu nezatáhnul. Politické špičky se sice dohodly, jak krizi řešit, jednotliví zákonodárci ale nechtějí posílat stovky miliard finančníkům, kteří se dostali do problémů tím, že příliš riskovali. Návrh prezidenta Bushe neprošel o 23 hlasů. Nepodrželi ho ani kongresmeni z jeho vlastní strany. To svědčí o tom, že krize finančních trhů se provalila v nejméně vhodný čas. V době, kdy autor záchranného balíku George Bush už stříhá metr v úřadu, senátoři McCain a Obama soupeří o hlasy voličů a mezi washingtonskými legislativci vládnou opoziční Demokraté. Odborníci si proto nedokážou s jistotou vsadit na ano, či ne. Proto burzy víceméně vyčkávají.

Pozorní i Evropa

Propojení světových finančních trhů bude zřejmě znamenat i zpozornění v Evropě. „Na místě bude i podobná koordinovaná akce ve prospěch restrukturalizace trhů na evropské úrovni,“ odhadoval v Interview ČT24 hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. „V Česku je finanční sektor zdravý, dlouhodobě převažují úspory nad úvěry. Jsme ale součástí světa a je otázka, jak moc se nestabilita ze světových trhů promítne u nás,“ dodal Mertlík.

„Musíme podpořit banky. Pracuje na tom celá Evropská unie. Svoláme globální krizový summit,“ nechal se slyšet francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Jiní Evropané ale takový pocit světové finanční sounáležitosti necítí. Nezvykle ostře se do Spojených států pustila Evropská komise. Podle ní problémy začaly v Americe, a proto by je také Washington měl začít rychle řešit.

Zkušenosti z minulosti jsou

Rok 1987 přinesl podobnou krizi, fundamenty byly ale úplně jiné. „Hospodářský cyklus byl v jiné fázi, úrokové sazby byly jinde,“ popsal v Ekonomice ČT24 „Černé pondělí“ před 21 lety Pavel Kohout ze společnosti Partners.

„Černý pátek“ na Wall Street roku 1929 nechával tehdy příslušné autority a regulátory chladnými. Neaktivita poté znamenala přelití recese z burzy do všech sektorů ekonomiky a znamenala letité ekonomické problémy včetně například vysoké nezaměstnanosti. Aktivity vlád dnes mají za úkol především start renesance finančních trhů, to aby se kola businessu nezastavila.

„Modleme se, aby plán v nějaké podobě prošel, byť je to plán narychlo, nepřijetí by znamenalo krok k depresi, můžou přijít dominové efekty, všechny ekonomické fundamenty budou utlumeny,“ zahleděl se ke čtvrtku, kdy bude sněmovna reprezentantů amerického Kongresu opět o takzvaném bailout plánu komentátor Respektu Jan Macháček.

Načítání...