Transpacifické partnerství bude pokračovat i bez Washingtonu, dohodli se ministři

Ministři obchodu jedenácti zemí z oblasti Asie a Pacifiku oznámili, že dosáhli dohody o pokračování Transpacifického partnerství (TPP). Smlouva o vzájemném volném obchodu byla ohrožena poté, co se z ní letos stáhly Spojené státy.

Ministři jedenáctky se sešli na okraj summitu zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), který se koná ve vietnamském přístavu Danang. V prohlášení vydaném v sobotních časných ranních hodinách sdělili, že bylo dosaženo shody na „stěžejních prvcích“ smlouvy.

Podle agentury Reuters vejde smlouva označovaná nově zkratkou CPTPP (Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership) v platnost, až ji ratifikuje šest z jedenácti členů.

Japonský ministr hospodářství Tošimicu Motegi uvedl, že z původního dokumentu bylo vypuštěno dvacet sporných klauzulí, aby bylo možné dosáhnout kompromisu. Plán měl být původně schválen již v pátek, mezi účastnickými zeměmi ale panovaly blíže neupřesněné rozpory. Motegi také vyjádřil naději, že pokrok v jednání mezi účastnickými státy
přispěje k tomu, aby se k dohodě vrátily také Spojené státy.

Trump preferuje bilaterální dohody

Příkaz o odstoupení USA od Transpacifické smlouvy (TPP) podepsal v lednu americký prezident Donald Trump. Smlouvu uzavřela předchozí americká administrativa prezidenta Baracka Obamy, ale Kongres USA ji neratifikoval.

Trump v pátek na summitu řekl, že mnohostranné dohody „svazují jeho zemi ruce“ a nutí ji „vzdát se své suverenity“. Americký prezident prohlásil, že preferuje bilaterální dohody, které jsou založené na vzájemném respektu a znamenají zisk pro obě strany. Zdůraznil také, že Spojené státy již nebudou tolerovat nepoctivé obchodní praktiky a nenechají se v obchodních vztazích dále zneužívat. 

Stoupenci TPP argumentují rušením poplatků a snižováním chudoby

Dohoda TPP z roku 2015 byla podepsána letos v dubnu a zahrnuje 12 států – Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy, které však v lednu oznámily, že od smlouvy odstupují. Pakt pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky, ale prochází ještě dvouletým ratifikačním obdobím. Aby začal fungovat, musí ho schválit nejméně šest států, které budou představovat 85 procent HDP signatářských států.

Cílem dohody je prohloubit hospodářské vztahy a podpořit růst, mimo jiné snižováním celních poplatků. Smlouva by přinesla odstranění nebo snížení tisíce sazeb například na zemědělské produkty nebo textil. Státy mají také dodržovat pracovní standardy. Dohoda by měla podle současné americké vlády zvýšit životní úroveň a snížit chudobu. 

Ministři jedenáctky na summitu APEC
Zdroj: ČTK/AP/Na Son Nguyen

Země sdružené v Radě pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) také v sobotu přijaly závěrečný dokument, ve kterém prohlašují, že budou bojovat proti nepoctivému obchodování. A vyzývají v něm také k odstranění „subvencí, které poškozují trhy“.

„Budeme spolupracovat na otevření obchodu, budeme podporovat příležitosti ke zlepšení přístupu na trhy a budeme řešit nepoctivou obchodní praxi. Naléhavě vyzýváme k odstranění dotací, které poškozují trhy, a také ke zrušení ostatních druhů vládní pomoci,“ uvádí se v závěrečném prohlášení summitu.

Formulace prohlášení, pod nímž je podepsáno 21 států, podle agentury Reuters svědčí o vlivu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na summitu řekl, že hodlá znovu projednat obchodní dohody, které považuje pro USA za nevýhodné. Potvrdil svou politiku „Amerika na prvním místě“ a podle odborníků se tak dostal do názorového sporu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Ten naopak hovořil o globalizaci jako o nezvratném historickém vývoji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
před 5 hhodinami

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
před 17 hhodinami

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026

Část ropy uvázlé v Perském zálivu odvážejí neznámé tankery, píše Reuters

Přes Hormuzský průliv se v posledních týdnech dostává stále více tankerů s ropou. Přesný počet je však složité určit, protože záměrně vypínají sledovací systémy a plují mimo dosah satelitních sledovacích systémů. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters, podle které jde ale i tak jen o zlomek předválečných objemů a trh se do původního stavu možná už nevrátí.
4. 6. 2026
Načítání...