Tradiční výroba korkových zátek v Portugalsku upadá

Lisabon - Portugalské tradiční korkové zátky jsou vyhlášené svojí kvalitou a představují hlavní exportní artikl země. Teď se ale celý průmysl dostal do problémů kvůli levnějším uzávěrům i zastaralosti domácích výroben. Zpracování korku přitom živí víc než deset tisíc lidí, a to hlavně ve venkovských oblastech, kde se práce hledá jen těžko.

Kůra na výrobu zátek se v Portugalsku získává stovky let. Začátek 21. století ale přinesl změnu. Tradiční korkové zátky totiž začaly nahrazovat plastové a kovové uzávěry, což je pro Portugalsko, největšího světového výrobce a zároveň jednu z nejchudších zemí západní Evropy, velká hrozba. „Důležitost korkového dřeva je pro naši ekonomiku naprosto zásadní,“ řekl Carlos de Jesus, ředitel portugalské korkařské asociace APCOR.   

Mezi světovými vinaři tak začala zátková válka. Převážně výrobci z Austrálie a Nového Zélandu preferují nové typy, jsou totiž levnější. Navíc tvrdí, že korek má rozdílnou kvalitu a někdy i nakyslou pachuť, která kazí víno. Korkaři zase argumentují tradicí a vhodností svých špuntů. Na své straně mají i ekology, kteří korek chválí jako obnovitelnou surovinu a jeho těžbu šetrnou k přírodě. Ta se za stovky let prakticky nezměnila. „Dělám to už čtyřicet let. Nevím, co bychom tu dělali bez korku. Přináší lidem práci a můžu říct, že dobře placenou,“ podotkl Joao Simoes, těžař korku. 

Modernizace výroby vedla k zisku

Korkaři si dlouho udržovali takřka monopolní pozice. Nouze je ale dotlačila ke spolupráci. Řada z nich také zmodernizovala výrobu a zlepšila kontroly kvality. Ti, kteří to udělali, si výsledky pochvalují. Společnost Amorim je největší a nejstarší korkařská firma v zemi. Nedávno otevřela dvě supermoderní výrobny. Jedna z nich je dokonce největší svého druhu na světě. Firma teď vyrábí přes tři miliardy zátek ročně. „Rádi bychom věřili, že to nejhorší už je za námi. V uplynulých letech jsme na trhu ztráceli, ale od roku 2010 už se korek vrací tam, kam patřil,“ konstatoval Antonio Amorim, generální ředitel společnosti. 

Nahrávám video

Pomohla k tomu orientace na nové trhy - hlavně Čínu, Brazílii a Rusko, ale i větší výrobní sortiment. Vedle tradičních zátek se teď vyrábí i boty, módní doplňky, nábytek nebo třeba korkové kuličky k vysoušení ropných skvrn.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 10 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...