Tradiční české ozdoby válcuje čínská velkovýroba

Praha - Výroba tradičních českých vánočních ozdob zažívá krizi. Podstatná část tuzemských zákazníků dává přednost sériově vyráběným ozdobám z východu, a to zejména kvůli ceně. Místní sklárny jsou proto závislé na vývozu.

Tradičních českých baněk z foukaného skla se v tuzemsku prodá jen asi deset procent z celkové výroby. Zbytek putuje za hranice, hlavně do Spojených států, Německa, Rakouska nebo Itálie. Tedy tam, kde si zákazník neváhá připlatit. Než české supermarkety zaplavila levná produkce z Číny, sklárny prodávaly zákazníkům i čtyřikrát více ozdob. 

„Před dvaceti lety jsme měli 21 provozoven. Letos máme bohužel už jenom dvě,“ říká vedoucí provozu Vánoční ozdoby DUV-družstvo Regina Jaklová. Do velkých prodejních řetězců, jako je Tesco nebo Kaufland výrobky nedodáváme. Jejich podmínky jsou pro nás nepřijatelné," dodává předseda družstva Slezská tvorba Opava Jaroslav Veverka. 

Nahrávám video
České vs. čínské ozdoby
Zdroj: ČT24

Skláři si navíc nemohou dovolit patentovat každý ručně malovaný vzor a originální tvar ozdoby. Toho pak využívají čínské fabriky, které české dekorace kopírují. „Máme avíza, že i přímo naše zboží, které nějaký čínský zástupce nakoupí na trhu třeba ve Švýcarsku nebo v Itálii, tak se objevuje v nabídkové síti v Číně,“ uvádí Miroslav Šorma z DUV-družstva. 

Pro skláře přitom není problém vyrobit prakticky cokoliv. Přání zejména zahraničních zákazníků je ale občas zaskočí. Třeba letos ve Dvoře Králové vyráběli dvanáct tisíc kusů vánočních chobotnic pro amerického odběratele. Výrobci se kvůli zakázkám museli přizpůsobit, a tak vyrábí i takové ozdoby, které by si Češi pověsili na stromek jen se sebezapřením. 

Zato k čínské dekoraci z plastu si Češi cestu našli, i letos mělo podle obchodníků asi 80 procent prodaných ozdob cedulku Made in China. Jsou totiž levnější, což zákazníky zajímá nejvíce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 3 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 5 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 10 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 11 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 12 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
včera v 14:27
Načítání...