Trable s nemocenskou: Zkušební doba a vleklá nemoc

Praha - Být nemocný není nic příjemného. A ještě nepříjemnější situace nastává v případě, že naše tělo selže během zkušební doby v novém zaměstnání. Může pracovník v takovém případě dostat kvůli nemoci padáka? A na co má pacient nárok v případě, že se jeho nemoc vleče?

Obecně platí, že zaměstnavatel má právo zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu. Pokud však zaměstnanec onemocní, zákon práva zaměstnavatele omezuje. Zaměstnavatel nemůže zrušit pracovní poměr v době prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Po stejnou dobu je také povinen zabezpečit zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu.

„Pokud by bylo zrušení pracovního poměru zaměstnanci doručeno v době, kdy byl 21 dní nebo méně v pracovní neschopnosti, tak by takovéto zrušení pracovního poměru ve zkušební době bylo neplatné,“ řekl portálu ČT24 advokát Aleš Nytra. Avšak aby se domohl svých práv, musel by zaměstnanec do dvou měsíců od zrušení pracovního poměru podat žalobu k soudu. Jestliže v této lhůtě žalobu nepodá, bude na zrušení pracovního poměru pohlíženo jako na platný úkon.

Zrušení pracovního poměru může být platné i v dalších případech. „Pokud by zaměstnavatel počkal, až se zaměstnanec z nemocenské vrátí nebo pokud by již uplynulo prvních 21 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti, a zaměstnavatel by poté ve zkušební době pracovní poměr zrušil, takovéto zrušení pracovního poměru je už platné,“ doplnil advokát.

První tři týdny nemocenské proplácí zaměstnavatel. Náhradu mzdy či platu poskytuje za pracovní dny, ovšem až od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti. Od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské dávky stát, a to za kalendářní dny.

Na nemocenské dávky máte nárok i po skončení pracovního poměru, v takzvané ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí sedm kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.

I nemocenskou lze vyčerpat

Jiný problém řeší paní Pavla. Vyčerpala 380 dní pracovní neschopnosti. Když se konečně uzdravila, našla si nové zaměstnání, kde bez problémů odpracovala tříměsíční zkušební dobu. Jenže poté znovu onemocněla. Lékař jí sdělil, že na další nemocenskou již nárok nemá, a dokonce odmítl vystavit potvrzení o pracovní neschopnosti. „Situaci jsem řešila dovolenou. Chtěla bych ale vědět, kdy mi vzniká opětovný nárok na dávky nemocenské, když znovu pracuji,“ ptá se.

V případě paní Pavly je problém v tom, že podpůrčí doba, tedy doba, po kterou lze poskytovat nemocenské dávky, činí maximálně 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. „Do podpůrčí doby se započítávají i předchozí období pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem stávající dočasné pracovní neschopnosti. Započítávají se veškeré pracovní neschopnosti bez ohledu na skutečnost, zda byla či nebyla poskytována náhrada mzdy či nemocenské a rovněž bez ohledu na příčinu vzniku pracovní neschopnosti,“ vysvětlila zástupkyně tiskové mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Táňa Kozelková.

Kdy přesně vznikne opětovný nárok na nemocenskou, obecně říci nelze. Přesné informace o vzniku nároku však podle okolností konkrétního příkladu může poskytnout příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Místní příslušnost se přitom řídí sídlem zaměstnavatele, respektive bydlištěm u osob bez zaměstnaní.

Pochybil lékař?

I když neměla paní Pavla nárok na nemocenské dávky, lékař přesto měl vystavit potvrzení o pracovní neschopnosti. „Za předpokladu, že zdravotní stav pojištěnce pro nemoc nedovoluje vykonávat jeho zaměstnání, není důvod pro to, aby lékař nevystavil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti,“ dodala Kozelková. Po dobu prvních 21 dnů pracovní neschopnosti totiž vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, teprve od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti náleží takzvané nemocenské, které vyplácí stát, za předpokladu, že nebyla zcela vyčerpána podpůrčí doba.

Pokud lékař rozhodnutí o pracovní neschopnosti i přes špatný zdravotní stav pacienta vystavit odmítne, doporučuje ministerstvo konzultovat celou situaci s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení. Ta také může na žádost pojištěnce dokonce prodloužit poskytování nemocenského nad rámec zákonné podpůrčí doby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
před 2 hhodinami

Zástupci vlády a odborů budou jednat o zvýšení platů, koalice projedná rozpočet

Zástupci vlády a odborů budou ve čtvrtek pokračovat ve vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. V poledne se sejdou ve Strakově akademii. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedli, že by se dohoda ve čtvrtek mohla uzavřít. Na schůzku o platech by mělo navázat koaliční jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
před 4 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
včera v 07:00

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026
Načítání...