Trable s nemocenskou: Zkušební doba a vleklá nemoc

Praha - Být nemocný není nic příjemného. A ještě nepříjemnější situace nastává v případě, že naše tělo selže během zkušební doby v novém zaměstnání. Může pracovník v takovém případě dostat kvůli nemoci padáka? A na co má pacient nárok v případě, že se jeho nemoc vleče?

Obecně platí, že zaměstnavatel má právo zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu. Pokud však zaměstnanec onemocní, zákon práva zaměstnavatele omezuje. Zaměstnavatel nemůže zrušit pracovní poměr v době prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Po stejnou dobu je také povinen zabezpečit zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu.

„Pokud by bylo zrušení pracovního poměru zaměstnanci doručeno v době, kdy byl 21 dní nebo méně v pracovní neschopnosti, tak by takovéto zrušení pracovního poměru ve zkušební době bylo neplatné,“ řekl portálu ČT24 advokát Aleš Nytra. Avšak aby se domohl svých práv, musel by zaměstnanec do dvou měsíců od zrušení pracovního poměru podat žalobu k soudu. Jestliže v této lhůtě žalobu nepodá, bude na zrušení pracovního poměru pohlíženo jako na platný úkon.

Zrušení pracovního poměru může být platné i v dalších případech. „Pokud by zaměstnavatel počkal, až se zaměstnanec z nemocenské vrátí nebo pokud by již uplynulo prvních 21 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti, a zaměstnavatel by poté ve zkušební době pracovní poměr zrušil, takovéto zrušení pracovního poměru je už platné,“ doplnil advokát.

První tři týdny nemocenské proplácí zaměstnavatel. Náhradu mzdy či platu poskytuje za pracovní dny, ovšem až od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti. Od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské dávky stát, a to za kalendářní dny.

Na nemocenské dávky máte nárok i po skončení pracovního poměru, v takzvané ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí sedm kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.

I nemocenskou lze vyčerpat

Jiný problém řeší paní Pavla. Vyčerpala 380 dní pracovní neschopnosti. Když se konečně uzdravila, našla si nové zaměstnání, kde bez problémů odpracovala tříměsíční zkušební dobu. Jenže poté znovu onemocněla. Lékař jí sdělil, že na další nemocenskou již nárok nemá, a dokonce odmítl vystavit potvrzení o pracovní neschopnosti. „Situaci jsem řešila dovolenou. Chtěla bych ale vědět, kdy mi vzniká opětovný nárok na dávky nemocenské, když znovu pracuji,“ ptá se.

V případě paní Pavly je problém v tom, že podpůrčí doba, tedy doba, po kterou lze poskytovat nemocenské dávky, činí maximálně 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. „Do podpůrčí doby se započítávají i předchozí období pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem stávající dočasné pracovní neschopnosti. Započítávají se veškeré pracovní neschopnosti bez ohledu na skutečnost, zda byla či nebyla poskytována náhrada mzdy či nemocenské a rovněž bez ohledu na příčinu vzniku pracovní neschopnosti,“ vysvětlila zástupkyně tiskové mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Táňa Kozelková.

Kdy přesně vznikne opětovný nárok na nemocenskou, obecně říci nelze. Přesné informace o vzniku nároku však podle okolností konkrétního příkladu může poskytnout příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Místní příslušnost se přitom řídí sídlem zaměstnavatele, respektive bydlištěm u osob bez zaměstnaní.

Pochybil lékař?

I když neměla paní Pavla nárok na nemocenské dávky, lékař přesto měl vystavit potvrzení o pracovní neschopnosti. „Za předpokladu, že zdravotní stav pojištěnce pro nemoc nedovoluje vykonávat jeho zaměstnání, není důvod pro to, aby lékař nevystavil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti,“ dodala Kozelková. Po dobu prvních 21 dnů pracovní neschopnosti totiž vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, teprve od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti náleží takzvané nemocenské, které vyplácí stát, za předpokladu, že nebyla zcela vyčerpána podpůrčí doba.

Pokud lékař rozhodnutí o pracovní neschopnosti i přes špatný zdravotní stav pacienta vystavit odmítne, doporučuje ministerstvo konzultovat celou situaci s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení. Ta také může na žádost pojištěnce dokonce prodloužit poskytování nemocenského nad rámec zákonné podpůrčí doby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...