Topolánek rýpe do zelených – jádro místo obnovitelných zdrojů

Praha - Evropská unie by se měla namísto orientace na zemní plyn a obnovitelné zdroje elektřiny zaměřit spíše na rozšiřování jaderné energetiky. Právě jaderné elektrárny totiž neprodukují skleníkové plyny, a jsou tudíž šetrné k ovzduší a zároveň je jejich provoz ekonomicky výhodný a nezvyšuje závislost EU na třetích zemích. Řekl to dnes premiér Mirek Topolánek na zahájení Fóra pro udržitelný rozvoj.

Úspory ano, plyn a obnovitelné zdroje ne 

Další úspěšnou cestou rozvoje, kterou by se měla Evropa vydat, jsou podle Topolánka úspory energie. Naopak za nepřijatelná označil řešení sázející na plynové elektrárny, obnovitelné zdroje nebo na technologii na skladování CO2, kterou v poslední době rozvíjí hlavně Velká Británie. Podle premiéra je jejich nevýhodou hlavně vysoká cena, která by měla v konečném důsledku vliv na peněženky odběratelů. Zemní plyn by se pak musel do Evropy dovážet, což by zvýšilo energetickou závislost sedmadvacítky. „Uvědomuji si, že všechna tato řešení jsou brána velice vážně. Přesto, či spíše právě proto před nimi velice vážně varuji,“ zdůraznil.

Topolánek tak narazil na připravovaný energeticko-klimatický balíček EU. Ten počítá se snížením emisí o pětinu do roku 2020, ve stejné době by pak podle současné představy Evropské komise měly obnovitelné zdroje produkovat 20 procent elektřiny vyrobené v unii.

Mirek Topolánek:

„Skutečně ekonomicky výhodná opatření jsou ta, která kromě okamžitého zisku šetří energii a brání budoucím škodám. A skutečně ekologicky výhodné projekty jsou ty, které kromě okamžitého snížení emisí nesnižují ekonomický výkon a nezvyšují zbytečně náklady.“

Jednostranné snížení emisních limitů spojené podle premiérových slov s „brutálním“ náběhem aukcí povolenek, se kterým se počítá od roku 2013, nepomůže podle premiéra ovzduší, protože pak se k EU další země nepřidají a evropské snížení o pětinu vyrovná a překoná nárůst emisí v Číně.

Energetika - priorita českého předsednictví

Česko dostane možnost významně ovlivnit energetickou politiku EU v první polovině příštího roku, kdy bude předsedat Radě EU. V jeho rámci je rozvoj energetiky dokonce jednou ze tří priorit. Topolánek přitom doufá, že unie schválí klimatický balíček už na prosincovém jednání Evropské rady, tedy ještě v době, kdy v čele unie stojí Francie. Českým tématem by se pak následně stala energetická bezpečnost, švédské předsednictví se chystá na energetickou efektivitu. „Společně tak pokrýváme celou problematiku spojenou s energetikou: snižování emisí, udržitelnost a bezpečnost dodávek a ekonomickou efektivitu,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 7 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 14 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 14 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...