TOP 09 chce na druhý pokus sněmovnou protlačit finanční ústavu

Praha - Poslanci TOP 09 předložili návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti. Takzvaná finanční ústava a na ni navazující zákony stanovují dluhový limit, který nesmí Česká republika překročit. Když se mu země přiblíží, automaticky musí začít přijímat úsporná opatření. Například omezit provozní výdaje nebo snížit platy poslancům a senátorům. ČSSD ale o těchto zákonech prozatím jednat nechce, sociální demokraté by raději podepsali evropskou úmluvu, kterou dříve Česko spolu s Velkou Británií odmítlo.

Totožný návrh předložila už bývalá koaliční vláda Petra Nečase. Poslanci ale finanční ústavu před volbami už nestihli schválit, dostala se pouze do druhého čtení. Teď Miroslav Kalousek znovu předložil tři zákony, které jasně stanovují, jak by se měl stát v krizových situacích zachovat. „Jsou tam odstupňované jednotlivé limity, dluhové brzdy. Prováděcí zákon pak jasně říká, co vláda a jakým způsobem musí dělat, v případě, že se dosáhne dluhových limitů,“ oznámil Kalousek.   

Finanční ústava stanovuje jednotlivá dluhová pásma, počítá také se vznikem Národní rozpočtové rady, což by měla být nezávislá instituce, která by dohlížela na hospodaření státu.

Dluhová pásma

  • do 40 % HDP -  žádná specifická opatření, fungují operativní fiskální pravidla
  • 40-45 % HDP - vláda musí poslancům odůvodnit zvýšení dluhu a navrhnout opatření, ta konzultuje s Národní rozpočtovou radou
  • 45-48 % HDP - podle zvláštního zákona vláda sníží výdaje v rozpočtu na daný rok, v návrzích na rozpočet na následující rok nesmí výdaje překročit výši z předchozího roku, sníží se platy ministrům, poslancům i senátorům
  • 48-50 % HDP - vláda předloží návrh na vyrovnaný či přebytkový státní rozpočet, totéž platí pro obce, veřejné instituce se nesmějí dále zadlužovat
  • nad 50 % HDP - vláda musí požádat poslance o vyslovení důvěry

Co přesně navrhuje TOP 09? Na podrobný návrh finanční ústavy se podívejte ZDE.

Nastavení jednotlivých dluhových pásem ale ještě není definitivní, Kalousek připustil, že o hranicích je TOP 09 ještě připravená diskutovat. Zákon nicméně počítá s přísnějšími limity, než požaduje Evropská unie (ta má dluhový limit ve výši 60 procent). „ČR musí mít nižší poměr celkového veřejného dluhu k HDP, než stanovují unijní pravidla, protože jako malá a otevřená ekonomika je citlivější na vnější šoky a vyšší zadlužení se tak citlivěji promítá do výnosů vládních dluhopisů a potažmo i do růstu ekonomiky,“ tvrdí TOP 09.

ČSSD chce podpis evropského fiskálního paktu

„Úzkostlivě jsme se snažili zapracovat do zákona všechny připomínky, které zejména sociální demokracie v minulém období měla,“ dodal Kalousek. Sociálním demokratům například vadilo, že vláda nepředložila doprovodný zákon, který by stanovil podrobnosti fungování finanční ústavy. TOP 09 bude teď ve sněmovně hledat pro finanční ústavu podporu napříč politickým spektrem.

Jenže ČSSD zatím nechce o zákonu jednat. „Pro sociální demokracii má smysl mluvit o fiskální ústavě pouze v rámci podepsání takzvaného fiskálního paktu, což je smlouva na evropské úrovni, ke které se nepřipojily pouze Spojené království a Česká republika,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 Jan Mládek. (Více čtěte ZDE)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...