Tištěné Zlaté stránky končí, pohřbil je internet

Praha – Po třiadvaceti letech končí vydávání tištěných Zlatých stránek. Legendární telefonní seznam se k lidem naposledy dostane v roce 2015. V digitálním světě už není pro papírovou verzi místo – aktualizované seznamy telefonních kontaktů najdeme pouze na internetu. Za celou dobu existence se mezi Čechy distribuovalo přes 70 milionů výtisků Zlatých stránek.

Nahrávám video

První Zlaté stránky vyšly v roce 1992, obsahovaly seznam čísel pro Prahu a jižní Moravu. O rok později se rozšířily na celou republiku. Největší zájem o Zlaté stránky nastal podle marketingového ředitele společnosti Mediatel, která je vydává, na konci devadesátých let. „Tehdy to bylo v podstatě jediné médium, jak se mohli podnikatelé nějakým způsobem plošně zveřejnit, aby byli dohledatelní,“ popsal Vladimír Buťa.

„Pak byl takový druhý vrchol v době přečíslování telefonních stanic, když se škrtala nula na začátku,“ doplnil Buťa v narážce na zrušení předvoleb jako 02 (Praha) nebo 05 (Brno). K tomu došlo v noci z 21. na 22. září 2002. Od té doby je většina běžných telefonních čísel devítimístných.

Zatímco v prvních letech byly pořádným tlustospisem, po přelomu tisíciletí se Zlaté stránky začaly ztenčovat. „Zájem samozřejmě dlouhodobě klesá s tím, jak nastoupil internet a mobilní technologie,“ vysvětil Buťa, podle něhož je podobný trend patrný i v dalších evropských zemích. „Na druhou stranu si musíme uvědomit, pro koho jsou Zlaté stránky cílené. Konektivita a penetrace internetu po republice je rozdílná. A tak i cílová skupina té knížky je trošku jiná než běžná internetová populace,“ dodal.

Vývoj počtu výtisků Zlatých stránek
Zdroj: ČT24/Mediatel

Reakce na rozhodnutí Mediatelu jsou prý rozporuplné – někteří souhlasí s tím, aby se tištěné Zlaté stránky zrušily, jiní se obávají, kde budou od příštího roku hledat telefonní čísla. Typickým současným uživatelem tištěných Zlatých stránek jsou starší lidé z menších měst a obcí. Pracují s nimi i regionální média. „Uvědomujeme si, že některým lidem budou chybět,“ poznamenal marketingový ředitel. V posledních letech činil náklad Zlatých stránek asi 1,8 milionu kusů ročně.

Firma obhajuje konec tištěného seznamu ekonomickými výsledky. „Od dalšího roku by při zachování služeb bylo vydávání Zlatých stránek ztrátové,“ vysvětlil generální ředitel Mediatelu Luboš Čipera. Tzv. užívanost katalogu, tedy užití dvakrát až pětkrát za měsíc, se podle něj snížila ze 70 % populace v roce 2003 na méně než třetinu v roce 2013.

O informace ale Češi nepřijdou. "Už několik let provozujeme online katalog www.zlatestranky.cz, kde je toho mnohem víc. Máme tam přes 500 000 aktuálních kontaktů," vyčíslil Buťa. Tomu, kdo nemá internetové připojení k dispozici, doporučuje ponechat si jako orientační pomůcku alespoň poslední výtisk.

PRVNÍ TELEFONNÍ SEZNAM NEOBSAHOVAL TELEFONNÍ ČÍSLA

Telefonní seznamy vznikly prakticky hned poté, co Alexander Graham Bell vynalezl v roce 1876 telefon. Od ledna 1878 fungovala ve městě New Haven v americkém státě Connecticut ústředna a 21. února 1878 byl tamtéž vydán první telefonní seznam na světě.

Jednostránkový seznam 50 jmen telefonních abonentů byl zajímavý tím, že neobsahoval telefonní čísla ani adresy. Spojovatelka v ústředně totiž znala všechny jménem. V první „síti“ tehdy existovalo 21 přístrojů na osmi linkách a většina účastníků telefon s někým sdílela.

Telefonní čísla se objevila o dva roky později (to už bylo v USA v provozu skoro 50 000 přístrojů). Důvod byl přitom docela prozaický. Na konci roku 1880 vypukla ve městečku Lowell ve státě Massachusetts epidemie spalniček a v ústředně musely náhle zaskakovat méně zkušené operátorky. Než se naučily znát všechny jménem, pomáhaly si očíslováním jednotlivých telefonních účastníků. Nápad se ujal.

A proč jsou telefonní seznamy na žlutém papíře? Tady byl důvod snad ještě prozaičtější. Když měla v roce 1883 tiskárna ve městě Cheyenne ve státě Wyoming tisknout místní telefonní seznam, došel jí bílý papír. Na skladě však byla zásoba žlutého papíru, a proto seznam vytiskli na něm. Tak vznikly telefonní seznamy známé jako „Yellow Pages“ (Žluté stránky). U nás se prosadily pod názvem Zlaté stránky.

Klasické Žluté (Zlaté) stránky v dnešní podobě, tedy s abecedním seznamem jmen na bílém papíře a firemním seznamem na žlutém papíře, vyšly poprvé v Detroitu v roce 1906. První elektronický telefonní seznam se objevil v roce 1981 na francouzském „předchůdci internetu“, síti Minitel.

V TUZEMSKU TELEFON EXPANDOVAL ZA PRVNÍ REPUBLIKY

Historie tištěného telefonního seznamu v českých zemích sahá až do roku 1882, kdy pražská telefonní společnost Jana Palackého vydala první soupis svých zákazníků. Bylo v něm 98 tehdejších držitelů telefonního aparátu. Začátkem devadesátých let 19. století převzal telefonní provoz v Praze c. a k. Poštovní úřad (tehdy měl už přes 1 000 účastníků).

Roku 1918 pražský telefonní seznam obsahoval 8 214 účastníků. A po vzniku republiky počet telefonů rychle rostl – v roce 1925 byla celková kapacita tří pražských ústředen 12 000 přístrojů. Samozřejmě nechyběly ani tištěné seznamy – vydání pro léta 1929 až 1930 (které neobsahovalo Prahu) mělo zhruba 580 stran.

Až do počátku devadesátých let minulého století byly telefonní seznamy pojímány spíše „úředně“ a jejich vydavatelem byly státní organizace jako Ředitelství pošt a telegrafů nebo Správa pošt a telekomunikací.

V roce 1992 se vydávání telefonního seznamu ujala soukromá společnost Mediatel. Ta kromě základního seznamu stanic nabídla na žlutém papíře tištěné Zlaté stránky, tedy vlastně katalog firem. Podniky si mohly připlatit třeba za viditelnější zařazení nebo celostránkovou inzerci. Po nástupu internetové konkurence však poptávka po tištěných telefonních seznamech klesla. Už v roce 2011 přestaly Zlaté stránky uvádět informace o domácnostech, v roce 2015 vyjdou naposledy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek rozpočtu na konci října vzrostl na 230,9 miliardy korun

Stát ke konci října hospodařil s deficitem 230,9 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 194,5 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. Celoroční plán se schváleným schodkem 310 miliard je tak skoro ze tří čtvrtin vyčerpán. Letošní říjnový deficit je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka v roce 1993. Loni na konci října činil rozpočtový schodek 183,1 miliardy korun.
14:00Aktualizovánopřed 39 mminutami

VideoPřed 35 lety odstartovala registrace kuponových knížek

Přesně před pětatřiceti lety začala registrace kuponových knížek pro první vlnu velké privatizace. Předpokládalo se, že o kupony, za které bylo možné získat akcie tehdy státních podniků, bude mít zájem dva a půl milionu Čechoslováků. Nakonec se ale zapojilo o šest milionů lidí víc – i díky nástupu privatizačních fondů. Šanci zaregistrovat se dostali i obyvatelé menších obcí.
před 6 hhodinami

VideoPoptávkovou dopravu využívá stále více lidí, výhody přináší cestujícím i obcím

Zájem o hromadnou dopravu na objednání roste. V České republice funguje již v jednadvaceti oblastech a expandovat má i nadále. Například ve středních Čechách by mělo být do dvou let pokryto území celého kraje. Místo je v mikrobusech možné rezervovat v aplikaci nebo zavoláním. Služba, kterou nejčastěji využívají studenti a senioři, má u klientů pozitivní ohlasy.
před 8 hhodinami

Vláda hledá cesty na snížení schodku rozpočtu. Přišla s daní pro rafinerie

Daň pro rafinérie, seškrtání dávek pro ukrajinské uprchlíky, zvýšení mýta a daní z některých neřestí. Vláda skládá opatření, kterými chce v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu. Kabinetem schválený plán počítá s deficitem 386 miliard, nejvyšším od covidu. Kombinace úspor a nových příjmů by ho měla snížit o 20 miliard. Kabinet chce potřebné úpravy prosazovat postupně – na rozdíl od minulých volebních období tak nepůjde o jeden konsolidační balíček.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o změnách v definici závislé práce

Vládní návrh zákona o platformové práci vyvolává kritiku kvůli plánovaným změnám v definici závislé práce. Podle odborů, odborníků i části opozice by mohl vést k legalizaci 70 až 90 procent případů takzvaného švarcsystému, oslabit ochranu zaměstnanců a připravit stát o část příjmů. Ministerstvo práce kritiku odmítá. Poslankyně Irena Ferčíková Konečná (Zelení, klub Pirátů) označila v Událostech, komentářích z ekonomiky návrh za největší zásah do pracovního práva za posledních třicet let. Směrnice měla podle ní zlepšit pracovní podmínky lidí pracujících pro digitální platformy, navrhované změny však mohou vést k jejich zhoršení. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza míní, že nejde o redefinici závislé práce, ale o zpřesnění jejích stávajících znaků. K tématu hovořil také analytik PAQ Research Jonas Kreisinger. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 13:39‌‌

VideoNové zakázky kolem Dukovan jsou šancí pro české firmy

Otevírají se nové zakázky spojené s rozšířením jaderné elektrárny Dukovany. Jednání se stavebním konsorciem korejská KHNP sice ukončila, spustila ale tendr na hybridní chladicí věže, které jsou klíčovou součástí elektrárny, jelikož odvádějí přebytečné teplo vznikající při výrobě elektřiny. Smlouvu s vítězem chtějí Jihokorejci uzavřít v první polovině příštího roku. Podle KHNP by se české firmy měly podílet zhruba na 60 procentech celého projektu Dukovan. V souvislosti s výstavbou má do lokality přijít až deset tisíc lidí.
včera v 06:30‌‌

VideoČeši dál preferují diesely, počet elektromobilů ale roste

Česko i podle nejnovějších evropských dat zůstává na prvním místě v celé Evropské unii v prodeji nových aut s naftovými motory. Diesely představují skoro osmnáct procent registrací, zatímco unijní průměr je sedm. I automobilky v Česku přitom vyrábějí čím dál víc elektromobilů. Stoupá ale i počet registrovaných nových elektrifikovaných vozidel. Přispívají k tomu i čínské značky – se zhruba dvojnásobným nárůstem. Některé sázejí hlavně na hybridní pohon.
včera v 06:00‌‌

Resort zdravotnictví chce přidávat sestrám. Nemocnice ukazují na chybějící peníze

Až šest tisíc měsíčně navíc pro začínající sestry. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by si ve státních nemocnicích měli příští rok polepšit hlavně lidi z nelékařských profesí na startu kariéry. Odbory ale upozorňují, že řada krajských a regionálních zařízení na to nebude mít, protože úhradová vyhláška hlavně u těch menších nepočítá s dostatečným navýšením příjmů. Šéf resortu chce, aby pojišťovny nevydávaly víc peněz, než vyberou, a nemusely dál sahat do rezerv.
31. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.