Tištěné Zlaté stránky končí, pohřbil je internet

Praha – Po třiadvaceti letech končí vydávání tištěných Zlatých stránek. Legendární telefonní seznam se k lidem naposledy dostane v roce 2015. V digitálním světě už není pro papírovou verzi místo – aktualizované seznamy telefonních kontaktů najdeme pouze na internetu. Za celou dobu existence se mezi Čechy distribuovalo přes 70 milionů výtisků Zlatých stránek.

8 minut
Buťa: Víme, že některým lidem budou Zlaté stránky chybět
Zdroj: ČT24

První Zlaté stránky vyšly v roce 1992, obsahovaly seznam čísel pro Prahu a jižní Moravu. O rok později se rozšířily na celou republiku. Největší zájem o Zlaté stránky nastal podle marketingového ředitele společnosti Mediatel, která je vydává, na konci devadesátých let. „Tehdy to bylo v podstatě jediné médium, jak se mohli podnikatelé nějakým způsobem plošně zveřejnit, aby byli dohledatelní,“ popsal Vladimír Buťa.

„Pak byl takový druhý vrchol v době přečíslování telefonních stanic, když se škrtala nula na začátku,“ doplnil Buťa v narážce na zrušení předvoleb jako 02 (Praha) nebo 05 (Brno). K tomu došlo v noci z 21. na 22. září 2002. Od té doby je většina běžných telefonních čísel devítimístných.

Zatímco v prvních letech byly pořádným tlustospisem, po přelomu tisíciletí se Zlaté stránky začaly ztenčovat. „Zájem samozřejmě dlouhodobě klesá s tím, jak nastoupil internet a mobilní technologie,“ vysvětil Buťa, podle něhož je podobný trend patrný i v dalších evropských zemích. „Na druhou stranu si musíme uvědomit, pro koho jsou Zlaté stránky cílené. Konektivita a penetrace internetu po republice je rozdílná. A tak i cílová skupina té knížky je trošku jiná než běžná internetová populace,“ dodal.

Vývoj počtu výtisků Zlatých stránek
Zdroj: ČT24/Mediatel

Reakce na rozhodnutí Mediatelu jsou prý rozporuplné – někteří souhlasí s tím, aby se tištěné Zlaté stránky zrušily, jiní se obávají, kde budou od příštího roku hledat telefonní čísla. Typickým současným uživatelem tištěných Zlatých stránek jsou starší lidé z menších měst a obcí. Pracují s nimi i regionální média. „Uvědomujeme si, že některým lidem budou chybět,“ poznamenal marketingový ředitel. V posledních letech činil náklad Zlatých stránek asi 1,8 milionu kusů ročně.

Firma obhajuje konec tištěného seznamu ekonomickými výsledky. „Od dalšího roku by při zachování služeb bylo vydávání Zlatých stránek ztrátové,“ vysvětlil generální ředitel Mediatelu Luboš Čipera. Tzv. užívanost katalogu, tedy užití dvakrát až pětkrát za měsíc, se podle něj snížila ze 70 % populace v roce 2003 na méně než třetinu v roce 2013.

O informace ale Češi nepřijdou. "Už několik let provozujeme online katalog www.zlatestranky.cz, kde je toho mnohem víc. Máme tam přes 500 000 aktuálních kontaktů," vyčíslil Buťa. Tomu, kdo nemá internetové připojení k dispozici, doporučuje ponechat si jako orientační pomůcku alespoň poslední výtisk.

PRVNÍ TELEFONNÍ SEZNAM NEOBSAHOVAL TELEFONNÍ ČÍSLA

Telefonní seznamy vznikly prakticky hned poté, co Alexander Graham Bell vynalezl v roce 1876 telefon. Od ledna 1878 fungovala ve městě New Haven v americkém státě Connecticut ústředna a 21. února 1878 byl tamtéž vydán první telefonní seznam na světě.

Jednostránkový seznam 50 jmen telefonních abonentů byl zajímavý tím, že neobsahoval telefonní čísla ani adresy. Spojovatelka v ústředně totiž znala všechny jménem. V první „síti“ tehdy existovalo 21 přístrojů na osmi linkách a většina účastníků telefon s někým sdílela.

Telefonní čísla se objevila o dva roky později (to už bylo v USA v provozu skoro 50 000 přístrojů). Důvod byl přitom docela prozaický. Na konci roku 1880 vypukla ve městečku Lowell ve státě Massachusetts epidemie spalniček a v ústředně musely náhle zaskakovat méně zkušené operátorky. Než se naučily znát všechny jménem, pomáhaly si očíslováním jednotlivých telefonních účastníků. Nápad se ujal.

A proč jsou telefonní seznamy na žlutém papíře? Tady byl důvod snad ještě prozaičtější. Když měla v roce 1883 tiskárna ve městě Cheyenne ve státě Wyoming tisknout místní telefonní seznam, došel jí bílý papír. Na skladě však byla zásoba žlutého papíru, a proto seznam vytiskli na něm. Tak vznikly telefonní seznamy známé jako „Yellow Pages“ (Žluté stránky). U nás se prosadily pod názvem Zlaté stránky.

Klasické Žluté (Zlaté) stránky v dnešní podobě, tedy s abecedním seznamem jmen na bílém papíře a firemním seznamem na žlutém papíře, vyšly poprvé v Detroitu v roce 1906. První elektronický telefonní seznam se objevil v roce 1981 na francouzském „předchůdci internetu“, síti Minitel.

V TUZEMSKU TELEFON EXPANDOVAL ZA PRVNÍ REPUBLIKY

Historie tištěného telefonního seznamu v českých zemích sahá až do roku 1882, kdy pražská telefonní společnost Jana Palackého vydala první soupis svých zákazníků. Bylo v něm 98 tehdejších držitelů telefonního aparátu. Začátkem devadesátých let 19. století převzal telefonní provoz v Praze c. a k. Poštovní úřad (tehdy měl už přes 1 000 účastníků).

Roku 1918 pražský telefonní seznam obsahoval 8 214 účastníků. A po vzniku republiky počet telefonů rychle rostl – v roce 1925 byla celková kapacita tří pražských ústředen 12 000 přístrojů. Samozřejmě nechyběly ani tištěné seznamy – vydání pro léta 1929 až 1930 (které neobsahovalo Prahu) mělo zhruba 580 stran.

Až do počátku devadesátých let minulého století byly telefonní seznamy pojímány spíše „úředně“ a jejich vydavatelem byly státní organizace jako Ředitelství pošt a telegrafů nebo Správa pošt a telekomunikací.

V roce 1992 se vydávání telefonního seznamu ujala soukromá společnost Mediatel. Ta kromě základního seznamu stanic nabídla na žlutém papíře tištěné Zlaté stránky, tedy vlastně katalog firem. Podniky si mohly připlatit třeba za viditelnější zařazení nebo celostránkovou inzerci. Po nástupu internetové konkurence však poptávka po tištěných telefonních seznamech klesla. Už v roce 2011 přestaly Zlaté stránky uvádět informace o domácnostech, v roce 2015 vyjdou naposledy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 1 hhodinou

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 15 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...