Tištěné Zlaté stránky končí, pohřbil je internet

Praha – Po třiadvaceti letech končí vydávání tištěných Zlatých stránek. Legendární telefonní seznam se k lidem naposledy dostane v roce 2015. V digitálním světě už není pro papírovou verzi místo – aktualizované seznamy telefonních kontaktů najdeme pouze na internetu. Za celou dobu existence se mezi Čechy distribuovalo přes 70 milionů výtisků Zlatých stránek.

8 minut
Buťa: Víme, že některým lidem budou Zlaté stránky chybět
Zdroj: ČT24

První Zlaté stránky vyšly v roce 1992, obsahovaly seznam čísel pro Prahu a jižní Moravu. O rok později se rozšířily na celou republiku. Největší zájem o Zlaté stránky nastal podle marketingového ředitele společnosti Mediatel, která je vydává, na konci devadesátých let. „Tehdy to bylo v podstatě jediné médium, jak se mohli podnikatelé nějakým způsobem plošně zveřejnit, aby byli dohledatelní,“ popsal Vladimír Buťa.

„Pak byl takový druhý vrchol v době přečíslování telefonních stanic, když se škrtala nula na začátku,“ doplnil Buťa v narážce na zrušení předvoleb jako 02 (Praha) nebo 05 (Brno). K tomu došlo v noci z 21. na 22. září 2002. Od té doby je většina běžných telefonních čísel devítimístných.

Zatímco v prvních letech byly pořádným tlustospisem, po přelomu tisíciletí se Zlaté stránky začaly ztenčovat. „Zájem samozřejmě dlouhodobě klesá s tím, jak nastoupil internet a mobilní technologie,“ vysvětil Buťa, podle něhož je podobný trend patrný i v dalších evropských zemích. „Na druhou stranu si musíme uvědomit, pro koho jsou Zlaté stránky cílené. Konektivita a penetrace internetu po republice je rozdílná. A tak i cílová skupina té knížky je trošku jiná než běžná internetová populace,“ dodal.

Vývoj počtu výtisků Zlatých stránek
Zdroj: ČT24/Mediatel

Reakce na rozhodnutí Mediatelu jsou prý rozporuplné – někteří souhlasí s tím, aby se tištěné Zlaté stránky zrušily, jiní se obávají, kde budou od příštího roku hledat telefonní čísla. Typickým současným uživatelem tištěných Zlatých stránek jsou starší lidé z menších měst a obcí. Pracují s nimi i regionální média. „Uvědomujeme si, že některým lidem budou chybět,“ poznamenal marketingový ředitel. V posledních letech činil náklad Zlatých stránek asi 1,8 milionu kusů ročně.

Firma obhajuje konec tištěného seznamu ekonomickými výsledky. „Od dalšího roku by při zachování služeb bylo vydávání Zlatých stránek ztrátové,“ vysvětlil generální ředitel Mediatelu Luboš Čipera. Tzv. užívanost katalogu, tedy užití dvakrát až pětkrát za měsíc, se podle něj snížila ze 70 % populace v roce 2003 na méně než třetinu v roce 2013.

O informace ale Češi nepřijdou. "Už několik let provozujeme online katalog www.zlatestranky.cz, kde je toho mnohem víc. Máme tam přes 500 000 aktuálních kontaktů," vyčíslil Buťa. Tomu, kdo nemá internetové připojení k dispozici, doporučuje ponechat si jako orientační pomůcku alespoň poslední výtisk.

PRVNÍ TELEFONNÍ SEZNAM NEOBSAHOVAL TELEFONNÍ ČÍSLA

Telefonní seznamy vznikly prakticky hned poté, co Alexander Graham Bell vynalezl v roce 1876 telefon. Od ledna 1878 fungovala ve městě New Haven v americkém státě Connecticut ústředna a 21. února 1878 byl tamtéž vydán první telefonní seznam na světě.

Jednostránkový seznam 50 jmen telefonních abonentů byl zajímavý tím, že neobsahoval telefonní čísla ani adresy. Spojovatelka v ústředně totiž znala všechny jménem. V první „síti“ tehdy existovalo 21 přístrojů na osmi linkách a většina účastníků telefon s někým sdílela.

Telefonní čísla se objevila o dva roky později (to už bylo v USA v provozu skoro 50 000 přístrojů). Důvod byl přitom docela prozaický. Na konci roku 1880 vypukla ve městečku Lowell ve státě Massachusetts epidemie spalniček a v ústředně musely náhle zaskakovat méně zkušené operátorky. Než se naučily znát všechny jménem, pomáhaly si očíslováním jednotlivých telefonních účastníků. Nápad se ujal.

A proč jsou telefonní seznamy na žlutém papíře? Tady byl důvod snad ještě prozaičtější. Když měla v roce 1883 tiskárna ve městě Cheyenne ve státě Wyoming tisknout místní telefonní seznam, došel jí bílý papír. Na skladě však byla zásoba žlutého papíru, a proto seznam vytiskli na něm. Tak vznikly telefonní seznamy známé jako „Yellow Pages“ (Žluté stránky). U nás se prosadily pod názvem Zlaté stránky.

Klasické Žluté (Zlaté) stránky v dnešní podobě, tedy s abecedním seznamem jmen na bílém papíře a firemním seznamem na žlutém papíře, vyšly poprvé v Detroitu v roce 1906. První elektronický telefonní seznam se objevil v roce 1981 na francouzském „předchůdci internetu“, síti Minitel.

V TUZEMSKU TELEFON EXPANDOVAL ZA PRVNÍ REPUBLIKY

Historie tištěného telefonního seznamu v českých zemích sahá až do roku 1882, kdy pražská telefonní společnost Jana Palackého vydala první soupis svých zákazníků. Bylo v něm 98 tehdejších držitelů telefonního aparátu. Začátkem devadesátých let 19. století převzal telefonní provoz v Praze c. a k. Poštovní úřad (tehdy měl už přes 1 000 účastníků).

Roku 1918 pražský telefonní seznam obsahoval 8 214 účastníků. A po vzniku republiky počet telefonů rychle rostl – v roce 1925 byla celková kapacita tří pražských ústředen 12 000 přístrojů. Samozřejmě nechyběly ani tištěné seznamy – vydání pro léta 1929 až 1930 (které neobsahovalo Prahu) mělo zhruba 580 stran.

Až do počátku devadesátých let minulého století byly telefonní seznamy pojímány spíše „úředně“ a jejich vydavatelem byly státní organizace jako Ředitelství pošt a telegrafů nebo Správa pošt a telekomunikací.

V roce 1992 se vydávání telefonního seznamu ujala soukromá společnost Mediatel. Ta kromě základního seznamu stanic nabídla na žlutém papíře tištěné Zlaté stránky, tedy vlastně katalog firem. Podniky si mohly připlatit třeba za viditelnější zařazení nebo celostránkovou inzerci. Po nástupu internetové konkurence však poptávka po tištěných telefonních seznamech klesla. Už v roce 2011 přestaly Zlaté stránky uvádět informace o domácnostech, v roce 2015 vyjdou naposledy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
včera v 06:40

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
24. 7. 2025

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...