Tištěné Zlaté stránky končí, pohřbil je internet

Praha – Po třiadvaceti letech končí vydávání tištěných Zlatých stránek. Legendární telefonní seznam se k lidem naposledy dostane v roce 2015. V digitálním světě už není pro papírovou verzi místo – aktualizované seznamy telefonních kontaktů najdeme pouze na internetu. Za celou dobu existence se mezi Čechy distribuovalo přes 70 milionů výtisků Zlatých stránek.

Nahrávám video
Buťa: Víme, že některým lidem budou Zlaté stránky chybět
Zdroj: ČT24

První Zlaté stránky vyšly v roce 1992, obsahovaly seznam čísel pro Prahu a jižní Moravu. O rok později se rozšířily na celou republiku. Největší zájem o Zlaté stránky nastal podle marketingového ředitele společnosti Mediatel, která je vydává, na konci devadesátých let. „Tehdy to bylo v podstatě jediné médium, jak se mohli podnikatelé nějakým způsobem plošně zveřejnit, aby byli dohledatelní,“ popsal Vladimír Buťa.

„Pak byl takový druhý vrchol v době přečíslování telefonních stanic, když se škrtala nula na začátku,“ doplnil Buťa v narážce na zrušení předvoleb jako 02 (Praha) nebo 05 (Brno). K tomu došlo v noci z 21. na 22. září 2002. Od té doby je většina běžných telefonních čísel devítimístných.

Zatímco v prvních letech byly pořádným tlustospisem, po přelomu tisíciletí se Zlaté stránky začaly ztenčovat. „Zájem samozřejmě dlouhodobě klesá s tím, jak nastoupil internet a mobilní technologie,“ vysvětil Buťa, podle něhož je podobný trend patrný i v dalších evropských zemích. „Na druhou stranu si musíme uvědomit, pro koho jsou Zlaté stránky cílené. Konektivita a penetrace internetu po republice je rozdílná. A tak i cílová skupina té knížky je trošku jiná než běžná internetová populace,“ dodal.

Vývoj počtu výtisků Zlatých stránek
Zdroj: ČT24/Mediatel

Reakce na rozhodnutí Mediatelu jsou prý rozporuplné – někteří souhlasí s tím, aby se tištěné Zlaté stránky zrušily, jiní se obávají, kde budou od příštího roku hledat telefonní čísla. Typickým současným uživatelem tištěných Zlatých stránek jsou starší lidé z menších měst a obcí. Pracují s nimi i regionální média. „Uvědomujeme si, že některým lidem budou chybět,“ poznamenal marketingový ředitel. V posledních letech činil náklad Zlatých stránek asi 1,8 milionu kusů ročně.

Firma obhajuje konec tištěného seznamu ekonomickými výsledky. „Od dalšího roku by při zachování služeb bylo vydávání Zlatých stránek ztrátové,“ vysvětlil generální ředitel Mediatelu Luboš Čipera. Tzv. užívanost katalogu, tedy užití dvakrát až pětkrát za měsíc, se podle něj snížila ze 70 % populace v roce 2003 na méně než třetinu v roce 2013.

O informace ale Češi nepřijdou. "Už několik let provozujeme online katalog www.zlatestranky.cz, kde je toho mnohem víc. Máme tam přes 500 000 aktuálních kontaktů," vyčíslil Buťa. Tomu, kdo nemá internetové připojení k dispozici, doporučuje ponechat si jako orientační pomůcku alespoň poslední výtisk.

PRVNÍ TELEFONNÍ SEZNAM NEOBSAHOVAL TELEFONNÍ ČÍSLA

Telefonní seznamy vznikly prakticky hned poté, co Alexander Graham Bell vynalezl v roce 1876 telefon. Od ledna 1878 fungovala ve městě New Haven v americkém státě Connecticut ústředna a 21. února 1878 byl tamtéž vydán první telefonní seznam na světě.

Jednostránkový seznam 50 jmen telefonních abonentů byl zajímavý tím, že neobsahoval telefonní čísla ani adresy. Spojovatelka v ústředně totiž znala všechny jménem. V první „síti“ tehdy existovalo 21 přístrojů na osmi linkách a většina účastníků telefon s někým sdílela.

Telefonní čísla se objevila o dva roky později (to už bylo v USA v provozu skoro 50 000 přístrojů). Důvod byl přitom docela prozaický. Na konci roku 1880 vypukla ve městečku Lowell ve státě Massachusetts epidemie spalniček a v ústředně musely náhle zaskakovat méně zkušené operátorky. Než se naučily znát všechny jménem, pomáhaly si očíslováním jednotlivých telefonních účastníků. Nápad se ujal.

A proč jsou telefonní seznamy na žlutém papíře? Tady byl důvod snad ještě prozaičtější. Když měla v roce 1883 tiskárna ve městě Cheyenne ve státě Wyoming tisknout místní telefonní seznam, došel jí bílý papír. Na skladě však byla zásoba žlutého papíru, a proto seznam vytiskli na něm. Tak vznikly telefonní seznamy známé jako „Yellow Pages“ (Žluté stránky). U nás se prosadily pod názvem Zlaté stránky.

Klasické Žluté (Zlaté) stránky v dnešní podobě, tedy s abecedním seznamem jmen na bílém papíře a firemním seznamem na žlutém papíře, vyšly poprvé v Detroitu v roce 1906. První elektronický telefonní seznam se objevil v roce 1981 na francouzském „předchůdci internetu“, síti Minitel.

V TUZEMSKU TELEFON EXPANDOVAL ZA PRVNÍ REPUBLIKY

Historie tištěného telefonního seznamu v českých zemích sahá až do roku 1882, kdy pražská telefonní společnost Jana Palackého vydala první soupis svých zákazníků. Bylo v něm 98 tehdejších držitelů telefonního aparátu. Začátkem devadesátých let 19. století převzal telefonní provoz v Praze c. a k. Poštovní úřad (tehdy měl už přes 1 000 účastníků).

Roku 1918 pražský telefonní seznam obsahoval 8 214 účastníků. A po vzniku republiky počet telefonů rychle rostl – v roce 1925 byla celková kapacita tří pražských ústředen 12 000 přístrojů. Samozřejmě nechyběly ani tištěné seznamy – vydání pro léta 1929 až 1930 (které neobsahovalo Prahu) mělo zhruba 580 stran.

Až do počátku devadesátých let minulého století byly telefonní seznamy pojímány spíše „úředně“ a jejich vydavatelem byly státní organizace jako Ředitelství pošt a telegrafů nebo Správa pošt a telekomunikací.

V roce 1992 se vydávání telefonního seznamu ujala soukromá společnost Mediatel. Ta kromě základního seznamu stanic nabídla na žlutém papíře tištěné Zlaté stránky, tedy vlastně katalog firem. Podniky si mohly připlatit třeba za viditelnější zařazení nebo celostránkovou inzerci. Po nástupu internetové konkurence však poptávka po tištěných telefonních seznamech klesla. Už v roce 2011 přestaly Zlaté stránky uvádět informace o domácnostech, v roce 2015 vyjdou naposledy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila opětovné zavedení elektronické evidence tržeb

Elektronická evidence tržeb (EET) se zřejmě od ledna 2027 vrátí. Návrh na její znovuzavedení schválila vláda, řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh, který nyní projedná parlament, by měl podle kabinetu přinést do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun ročně. Součástí návrhu jsou i daňové změny, mimo jiné obnovení některých slev zrušených předchozí vládou a úprava daně z přidané hodnoty (DPH).
05:08Aktualizovánopřed 4 mminutami

Schodek státního rozpočtu po konci provizoria vzrostl na 106 miliard

Schodek státního rozpočtu se v dubnu prohloubil proti konci března o 78,5 miliardy korun na 106,1 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. K prohloubení deficitu přispělo ukončení rozpočtového provizoria, ve kterém Česko bylo do 20. března a které omezovalo státní výdaje. Schodek je nejnižší za poslední čtyři roky, zároveň pátý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci dubna byl deficit 126,1 miliardy korun.
15:47Aktualizovánopřed 56 mminutami

PRE od května zdražila fixované ceníky energií, reagovala na růst tržních cen

Pražská energetika (PRE) od května zvýšila ceny svých fixovaných produktů elektřiny i plynu. Reaguje tím na růst cen energií na světových trzích. Zdražení se týká nových smluv se závazkem, u nichž si zákazníci připlatí v průměru několik stovek korun za rok. Pro klienty se smlouvou na dobu neurčitou nebo s dohodou o fixaci cen, kterou uzavřeli už dříve, se nic nemění. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých týdnech zdražovali i někteří další dodavatelé.
13:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoAnalýza výběru daně z lihu je hotová. Ministerstvo řeší, co dál

Úřady dokončily analýzu výběru spotřební daně z lihu. Má ukázat, jak dál s touto taxou. Její růst nastavil konsolidační balíček předchozí vlády – stát nakonec ale víc peněz nevybral. Ministerstvo financí teď chce zjistit, jestli je příčinou nižší spotřeba, nebo přesun části prodejů do šedé ekonomiky. Minulá vláda si přitom od kroku slibovala sumu přesahující deset miliard korun.
před 9 hhodinami

VideoV Německu roste zájem o elektroauta. Stojí za ním drahá paliva i státní dotace

Rostoucí ceny benzínu a nafty zvyšují v Německu poptávku po nových i ojetých elektroautech. Prodejci hlásí výraznější zájem od konce února, u ojetých vozů podle nich v některých případech vzrostl až o desítky procent. Kromě drahých paliv k trendu přispívá také širší nabídka levnějších modelů, státní dotace pro domácnosti s nižšími příjmy nebo zájem o domácí nabíjení v kombinaci se solárními panely. Spolková vláda ale zároveň usiluje o zmírnění unijních pravidel pro postupné vytlačování aut se spalovacími motory z evropského trhu.
před 10 hhodinami

Opozice bude blokovat změny rozpočtových pravidel. Vládě by umožnily vyšší schodky

Opoziční strany chtějí v týdnu ve sněmovně zablokovat schválení zákona, kterým vláda navrhuje výrazně uvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kabinet chce mimo výdajové rámce vyčlenit například náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky nebo část výdajů na obranu. Podle opozice si tím vláda připravuje prostor pro vysoké schodky a větší zadlužování státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná pravidla jsou příliš přísná a neodpovídají plánovaným investicím.
před 20 hhodinami

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
včeraAktualizovánovčera v 15:59

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
včera v 15:55
Načítání...