Tištěné Zlaté stránky končí, pohřbil je internet

Praha – Po třiadvaceti letech končí vydávání tištěných Zlatých stránek. Legendární telefonní seznam se k lidem naposledy dostane v roce 2015. V digitálním světě už není pro papírovou verzi místo – aktualizované seznamy telefonních kontaktů najdeme pouze na internetu. Za celou dobu existence se mezi Čechy distribuovalo přes 70 milionů výtisků Zlatých stránek.

Nahrávám video

První Zlaté stránky vyšly v roce 1992, obsahovaly seznam čísel pro Prahu a jižní Moravu. O rok později se rozšířily na celou republiku. Největší zájem o Zlaté stránky nastal podle marketingového ředitele společnosti Mediatel, která je vydává, na konci devadesátých let. „Tehdy to bylo v podstatě jediné médium, jak se mohli podnikatelé nějakým způsobem plošně zveřejnit, aby byli dohledatelní,“ popsal Vladimír Buťa.

„Pak byl takový druhý vrchol v době přečíslování telefonních stanic, když se škrtala nula na začátku,“ doplnil Buťa v narážce na zrušení předvoleb jako 02 (Praha) nebo 05 (Brno). K tomu došlo v noci z 21. na 22. září 2002. Od té doby je většina běžných telefonních čísel devítimístných.

Zatímco v prvních letech byly pořádným tlustospisem, po přelomu tisíciletí se Zlaté stránky začaly ztenčovat. „Zájem samozřejmě dlouhodobě klesá s tím, jak nastoupil internet a mobilní technologie,“ vysvětil Buťa, podle něhož je podobný trend patrný i v dalších evropských zemích. „Na druhou stranu si musíme uvědomit, pro koho jsou Zlaté stránky cílené. Konektivita a penetrace internetu po republice je rozdílná. A tak i cílová skupina té knížky je trošku jiná než běžná internetová populace,“ dodal.

Vývoj počtu výtisků Zlatých stránek
Zdroj: ČT24/Mediatel

Reakce na rozhodnutí Mediatelu jsou prý rozporuplné – někteří souhlasí s tím, aby se tištěné Zlaté stránky zrušily, jiní se obávají, kde budou od příštího roku hledat telefonní čísla. Typickým současným uživatelem tištěných Zlatých stránek jsou starší lidé z menších měst a obcí. Pracují s nimi i regionální média. „Uvědomujeme si, že některým lidem budou chybět,“ poznamenal marketingový ředitel. V posledních letech činil náklad Zlatých stránek asi 1,8 milionu kusů ročně.

Firma obhajuje konec tištěného seznamu ekonomickými výsledky. „Od dalšího roku by při zachování služeb bylo vydávání Zlatých stránek ztrátové,“ vysvětlil generální ředitel Mediatelu Luboš Čipera. Tzv. užívanost katalogu, tedy užití dvakrát až pětkrát za měsíc, se podle něj snížila ze 70 % populace v roce 2003 na méně než třetinu v roce 2013.

O informace ale Češi nepřijdou. "Už několik let provozujeme online katalog www.zlatestranky.cz, kde je toho mnohem víc. Máme tam přes 500 000 aktuálních kontaktů," vyčíslil Buťa. Tomu, kdo nemá internetové připojení k dispozici, doporučuje ponechat si jako orientační pomůcku alespoň poslední výtisk.

PRVNÍ TELEFONNÍ SEZNAM NEOBSAHOVAL TELEFONNÍ ČÍSLA

Telefonní seznamy vznikly prakticky hned poté, co Alexander Graham Bell vynalezl v roce 1876 telefon. Od ledna 1878 fungovala ve městě New Haven v americkém státě Connecticut ústředna a 21. února 1878 byl tamtéž vydán první telefonní seznam na světě.

Jednostránkový seznam 50 jmen telefonních abonentů byl zajímavý tím, že neobsahoval telefonní čísla ani adresy. Spojovatelka v ústředně totiž znala všechny jménem. V první „síti“ tehdy existovalo 21 přístrojů na osmi linkách a většina účastníků telefon s někým sdílela.

Telefonní čísla se objevila o dva roky později (to už bylo v USA v provozu skoro 50 000 přístrojů). Důvod byl přitom docela prozaický. Na konci roku 1880 vypukla ve městečku Lowell ve státě Massachusetts epidemie spalniček a v ústředně musely náhle zaskakovat méně zkušené operátorky. Než se naučily znát všechny jménem, pomáhaly si očíslováním jednotlivých telefonních účastníků. Nápad se ujal.

A proč jsou telefonní seznamy na žlutém papíře? Tady byl důvod snad ještě prozaičtější. Když měla v roce 1883 tiskárna ve městě Cheyenne ve státě Wyoming tisknout místní telefonní seznam, došel jí bílý papír. Na skladě však byla zásoba žlutého papíru, a proto seznam vytiskli na něm. Tak vznikly telefonní seznamy známé jako „Yellow Pages“ (Žluté stránky). U nás se prosadily pod názvem Zlaté stránky.

Klasické Žluté (Zlaté) stránky v dnešní podobě, tedy s abecedním seznamem jmen na bílém papíře a firemním seznamem na žlutém papíře, vyšly poprvé v Detroitu v roce 1906. První elektronický telefonní seznam se objevil v roce 1981 na francouzském „předchůdci internetu“, síti Minitel.

V TUZEMSKU TELEFON EXPANDOVAL ZA PRVNÍ REPUBLIKY

Historie tištěného telefonního seznamu v českých zemích sahá až do roku 1882, kdy pražská telefonní společnost Jana Palackého vydala první soupis svých zákazníků. Bylo v něm 98 tehdejších držitelů telefonního aparátu. Začátkem devadesátých let 19. století převzal telefonní provoz v Praze c. a k. Poštovní úřad (tehdy měl už přes 1 000 účastníků).

Roku 1918 pražský telefonní seznam obsahoval 8 214 účastníků. A po vzniku republiky počet telefonů rychle rostl – v roce 1925 byla celková kapacita tří pražských ústředen 12 000 přístrojů. Samozřejmě nechyběly ani tištěné seznamy – vydání pro léta 1929 až 1930 (které neobsahovalo Prahu) mělo zhruba 580 stran.

Až do počátku devadesátých let minulého století byly telefonní seznamy pojímány spíše „úředně“ a jejich vydavatelem byly státní organizace jako Ředitelství pošt a telegrafů nebo Správa pošt a telekomunikací.

V roce 1992 se vydávání telefonního seznamu ujala soukromá společnost Mediatel. Ta kromě základního seznamu stanic nabídla na žlutém papíře tištěné Zlaté stránky, tedy vlastně katalog firem. Podniky si mohly připlatit třeba za viditelnější zařazení nebo celostránkovou inzerci. Po nástupu internetové konkurence však poptávka po tištěných telefonních seznamech klesla. Už v roce 2011 přestaly Zlaté stránky uvádět informace o domácnostech, v roce 2015 vyjdou naposledy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 16 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:18

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
včera v 07:00

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
21. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.