Testy emisí u automobilů se mají změnit. Přiblíží se praxi

Nahrávám video
Události ČT: Dopady aféry s emisemi Volkswagenu. Chystají se i nové postupy v měření výfukových zplodin
Zdroj: ČT24

Aféra s podvody v měření emisí u Volkswagenu ještě není u konce, už teď ale reálně dopadá na automobilový svět. Postupně se mění objem motorů a chystají se nové postupy v měření výfukových zplodin. Nové testy se mají přiblížit praxi a měřit hodnoty v různých podmínkách.

Emise se teď běžně měří tak, že auto najede na stanici STK, napojí se na počítač a obsluha mu v podstatě v laboratorních podmínkách sešlápne pedál plynu. S reálnou jízdou jak ve městě, tak v terénu to má ale společného jen málo. Už od září příštího roku tak Evropská unie bude po koncernech požadovat nové testy.

Ačkoliv při nich automobil stále neopustí stanoviště STK, lišit se budou zásadně. Změří auto v různých rychlostech a v různých podmínkách. Vykazovaná spotřeba aut podle očekávání Bruselu stoupne a přiblíží se tomu, co znají řidiči z praxe.

Evropa v tom nastavila automobilkám jasné mantinely. Na druhou stranu se jí zatím nedaří řešit problém s odškodňováním zákazníků kvůli samotné aféře dieselgate.

Odškodnění v USA, opravy v Evropě

Ve Spojených státech dostanou majitelé dieselových vozů zapletených v emisním skandálu Volkswagenu v přepočtu až čtvrt milionu korun na hlavu. Koncern navíc musí jejich auto odkoupit nebo opravit a další peníze dát na ochranu životního prostředí. Na největším vyrovnání automobilové historie vyplatí skoro 400 miliard korun.

Evropská komise trvá na tom, aby automobilka neopomíjela ani evropské zákazníky. Česká eurokomisařka Věra Jourová předala prostřednictvím člena představenstva Volkswagenu dopis, ve kterém požaduje, aby výrobce zvážil odkup aut postižených evropských zákazníků a jejich odškodnění.

Německá firma to odmítá s tím, že mají její zákazníci v Evropě možnost nechat si závadný systém bezplatně odstranit, což už od loňska probíhá při takzvaných svolávacích akcích.

Svolávání aut Volkswagen
Zdroj: ČT24

„My nedostaneme nic, zatímco Američané budou doopravdy velkoryse odškodněni za podvod zosnovaný VW,“ míní jeden z majitelů naftového vozu VW Uwe Schoop, kterému oprava podvodného systému nestačí. Volkswagen ho prý uvedl v omyl a on chce odstoupit od kupní smlouvy.

Absence hromadné žaloby

Platit stejné odškodné i v Evropě by se automobilce prodražilo - zatímco v USA má podvodný software zhruba 400 tisíc aut, v Evropě je to osm a půl milionu. Výhodou pro Volkswagen je, že na starém kontinentu nejsou tak přísné emisní limity a až na výjimky neexistuje institut hromadné žaloby.

Vznikl kvůli tomu i ostrý spor v německé vládě. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo zavést možnost hromadné žaloby pro spotřebitele i v Německu. Rezolutně proti je ale ministerstvo dopravy.

„Myšlenka je dát možnost společné žaloby nejen akcionářům, ale také spotřebitelům, tedy řidičům, kteří vlastní vůz značky Volkswagen. V souvislosti s tímto skandálem to nebude možné zpětně využít,“ zmiňuje právník zastupující akcionáře VW Jochen Resch.

Někteří majitelé vozů s podvodným softwarem v Evropě ale uspěli. Právě tento týden španělský soud nařídil dvěma dceřiným společnostem Volkswagenu ve Španělsku, aby každému z majitelů vozů Audi Q5, které byly vybavené softwarem pro falšování údajů o emisích, vyplatily odškodné pět tisíc eur (135 tisíc korun). Zdroj z Volkswagen Audi España však uvedl, že automobilka se proti rozhodnutí ještě odvolá.

Zvýšené náklady automobilek se následně promítnou i do cen vozů pro zákazníky, a to až o 70 tisíc korun na jedno auto. Prostřednictvím německého deníku Automobilwoche už na veřejnost prosákla i informace, že koncern VW přiškrtí investice do prémiové značky Audi - a to právě proto, aby měl na investice do elektromobilů. Ty zatím působí jako jediný vítěz celého emisního skandálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
13:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
10:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 8 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 16:37

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
včera v 06:15

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026
Načítání...