Tatra - synonymum silných vozů pro armádu i průmysl

Kopřivnice - Dnes už legendární kopřivnická automobilka Tatra má více než 160letou historii. Za jejím vznikem stál Ignác Šustala, který se nejprve zaměřil na výrobu bryček a kočárů. První automobil nazvaný Präsident opustil továrnu v březnu 1897, o rok později začala produkce nákladních vozů. A právě těmi je Tatra známá i ve 21. století. Tatrovka je dodnes významným zaměstnavatelem v kraji s více než 1 100 zaměstnanci.

Präsident přitom patřil k prvním osobním vozům na světě. Jeho zrod měl na svědomí vynálezce Leopold Sviták, který při jeho konstruování částečně vycházel z automobilu „Instructor“ značky Benz. Tento motor pak poháněl i Präsidenta. Luxusní a originální automobil měl například jako první přední kola chráněná okrasným nárazníkem. 

Kopřivnickou Tatrovku, nejstarší automobilku ve střední Evropě a druhou nejstarší na světě, o rok později opustil i první nákladní automobil. Zde se projevil talent Hanse Ledwinky, který jako pomocný technik stál již u zrodu Präsidenta. Ten následně přišel s celou řadou unikátních technických řešení, především slavné tatrovácké koncepce podvozku s centrální nosnou rourou s výkyvnými polonápravami. 

Tatra Präsident
Zdroj: ČT24/NTM

První automobily z Kopřivnice (Nesselsdorf) nesly označení NW (Nesseldorfer Wagenbau), název Tatra přitom uvádí firma od roku 1911. První automobil s názvem automobilky, odvozeným od slovenských velehor Vysokých Tater, vyjel z továrny 29. března 1919. Tehdy firma zkoušela novou verzi populárního osobního automobilu NW typ U, který vybavila převratnou novinkou - pedálem ovládanými brzdami na všechna čtyři kola. Kvůli tomu vedení firmy zvolilo pro zkoušky obtížný terén v Tatrách. Od roku 1920 se pak označení objevilo u všech vozů. 

Tatra Werke aus Nesselsdorf

Šustalovy úspěchy na poli automobilů vedly také k tomu, že v Kopřivnici postavil několik nových továrních budov a v roce 1882 spustil výrobu železničních vagonů. Firma, která se jmenovala Nesselsdorfer Wagenbau Fabriks-Gesellschaft neboli Kopřivnická vozovka, byla od roku 1924 přejmenována na Tatra Werke, čistě název Tatra má od roku 1927. 

Mezi světovými válkami proslavilo Tatru několik osobních vozů. Po znárodnění se pak orientovala především na nákladní automobily a luxusní osobní automobily. Před rokem 1989 patřila Tatra k předním světovým výrobcům těžkých nákladních automobilů určených zejména pro provoz v obtížných podmínkách a pro armádu. Roční produkce se pohybovala kolem 15 000 vozů. 

Tatra se však na začátku 90. let dostala do finančních problémů, za kterými stály vysoké dluhy. V následujících letech změnila továrna několikrát vlastníka a mimo jiné ukončila výrobu osobních automobilů. Od roku 2006 firmu kontrolují čtyři čeští a zahraniční investoři reprezentovaní bývalým členem dozorčí rady a dosavadním předsedou představenstva společnosti, Američanem Ronaldem Adamsem. Loni Tatra prodala téměř tisícovku nákladních vozů. 

Indické problémy s údajnou korupcí 

Na jaře 2012 nařídil indický ministr obrany prošetřit podezření z korupce v souvislosti s nákupy vozidel Tatra pro indickou armádu. Velitel armády V. K. Singh obvinil indického lobbistu Tédžindera Singha, že mu před rokem a půl nabídl úplatek 140 milionů rupií (50,8 milionu korun) za nákup 600 tatrovek. Tatra se proti informacím o možném spojení s údajnou korupcí v indické armádě ohradila a doplnila, že své vozy na indický trh vůbec nedodává. 

V současnosti Tatra vyváží asi 80 procent své produkce nákladních vozů, exportuje především do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu, Indie, Maďarska, Slovenska. A podařilo se jí získat i nové trhy, například v Austrálii. Vozy Tatra mimo jiné testují armády USA a Velké Británie. 

Tatrovky se dnes využívají jak v armádě (nejen české), tak těžebním průmyslu, stavebnictví, lesnictví nebo třeba komunálních službách a jako hasičské automobily.

Milníky v historii Tatry 

  • První nákladní automobil byl v kopřivnické továrně Ignáce Šustaly vyroben v roce 1898. Jeho nosnost byla 2,5 tuny a vzadu měl uloženy dva motory Benz. 
  • Kopřivnické nákladní vozy TL 4 používala již c. k. rakousko-uherská armáda. 
  • Za rozvojem výroby nákladních automobilů stály především armádní zakázky. Vojáci na tatrách oceňovali průchodnost terénem, robustní konstrukci, jednoduchost údržby, životnost a velký výkon i v extrémních podmínkách. 
  • K nejúspěšnějším nákladním vozům patří model T 111 (vyráběl se v letech 1942 až 1962) se vzduchem chlazeným naftovým motorem, který se osvědčil i v arktických podmínkách Sibiře. 
  • Před rokem 1989 se roční produkce nákladních vozů Tatra pohybovala kolem 15 000 kusů. Odběratelem byly především těžební firmy v Sovětském svazu, armády jeho satelitů a rozvojových zemí. 
  • Těžkou ztrátou pro Tatru byl tzv. africký obchod, když si v roce 1992 švýcarská firma Diamoil objednala 5 400 vozů pro Libyi. Jenže první velkou dodávku nezaplatila. Výsledkem bylo zastavení výroby zbytku vozidel, nárůst zásob a finanční ztráty. 
  • V červnu 1998 zahájil provoz společný podnik na montáž nákladních vozů Tatra v Indii. Jedná se o vybudování společného závodu ve Vietnamu. 
  • Nákladní automobily Tatra se několikrát úspěšně zúčastnily jedné z nejnáročnějších automobilových soutěží Rallye Paříž-Dakar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
před 52 mminutami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 14 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:21

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
včera v 06:01
Načítání...