Peking/Dillí - Ceny potravin na světových trzích letí raketově vzhůru. Jen za loňský rok zdražilo o čtvrtinu 55 potravin, které jsou zařazeny do indexu potravinářských komodit. Panují proto obavy, že se zopakuje potravinoá krize z roku 2008. Hladové bouře tehdy zachvátily země od Haiti až po Egypt. Organizace spojených národů (OSN) se zatím ničeho podobného neobává.
Ještě před rokem se dal bušl pšenice koupit za 5,33 dolaru. Nyní už stojí téměř o polovinu více, tedy 7,88 dolaru. Jde přitom o životně důležitou potravinu. OSN však zatím svět uklidňuje. Potravinová krize prý zatím nehrozí. „Index cen potravin se zvýšil, ale obecně je situace mnohem lepší než v roce 2008. Index ukazuje na růst v odvětví cukru a oleje, takže se dá říci, že to není tak vážné,“ tvrdí Hiroyuki Konuma z OSN.
Indii ale kvůli cenám hrozí nepokoje
Ceny potravin, které závratně rostou, jsou však přes zklidňující snahy OSN horkým politickým tématem. Například Jižní Korea již snížila dovozní cla, Libye je potom zrušila zcela. V nejhorší situaci je ale Indie. Tu trápí největší potravinová inflace. Například zelenina meziročně podražila o 70 procent. Zemi proto hrozí sociální nepokoje. „Deště poničily úrodu a při všech těch zmatcích nejde na trhy cibule. Nákupní agenti si tak můžou účtovat libovolné ceny,“ vysvětluje prodejce cibule Sarvan Bhagat.
Výkonný ředitel poradenské a účetní firmy KPMG Vikas Vassal:
„Předně objemy komodit, které dříve byly ve velkém exportovány, by se měly úměrně snížit. Druhý problém je hromadění zásob a spekulace obchodníků. Teď je prostor pro vládní aktivity dost omezený, respektive vláda nemá moc možností zasáhnout měnovou politikou.“
Indická vláda dokonce zakázala vývoz cibule a dočasně i cukru. Nepomohly ani kroky centrální banky, která již zvýšila klíčové sazby. Kromě spekulací nebo špatného počasí ceny negativně ovlivňuje i rychlý rozvoj ekonomiky. Ten totiž vede k vyšší poptávce, která není kompenzována vyšší produkcí. A dovezené jídlo je pro lidi stále drahé.
Drahé potraviny trápí i Čínu. Koncem loňského roku dosáhla tamní inflace pěti procent, což je vysoko nad tříprocentním cílem čínské centrální banky. Peking zavádí i netradiční úlevy. Například nákladní vozy převážející zeleninu nemusejí platit na čínských dálnicích mýtné.
Čínská centrální banka bojuje proti inflaci mimo jiné i zvyšováním povinných minimálních rezerv. Tentokrát se hranice zvýšila na rekordních 19,5 procenta. Banka tak pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, jehož cílem je brzdit růst inflace. Od začátku loňského roku je to už posedmé, co banka ke zvýšení rezerv sáhla. Za poslední více než dva měsíce přitom rezervy zvýšila už čtyřikrát. Opatření by mělo snížit růst ekonomiky prostřednictvím nižší poptávky. To by pak mělo mít vliv i na inflaci.
Hlavní analytik Komerční banky Jan Vejmělek:
„Ten mechanismus spočívá v tom, že komerční banky mají k dispozici nějaký objem peněz – depozita, která půjčují podnikům, popřípadě domácnostem, a pokud centrální banka uvalí povinnost nějakých povinných minimálních rezerv, tak banky musejí část těchto svých peněz držet u centrální banky, a tudíž je nemohou poskytnout jako úvěry do ekonomiky – podnikům a domácnostem.“
Druhý konec světa má z hladu také strach
Potraviny však zdražují i na druhém konci světa. Podobná situace je totiž i v Latinské Americe. V Mexiku či Bolívii ceny základních potravin vyskočily hned o několik procent. Lidé proto i přes noc stojí fronty na státem dotované zásoby. Proti vysokým cenám dokonce už také vyšli do ulic a žádali rezignaci bolivijského prezidenta Eva Moralese, který podle nich za skokové zdražení potravin může. Jeho vláda totiž přestala dotovat pohonné hmoty, jejichž cena se podílí na nákladech na veškeré zboží.
Reakcí vlád jednotlivých jihoamerických zemí je stop vývozu. Lidé se přesto bojí, že budou hladovět. Jen v Bolívii už před zdražením žily dvě třetiny obyvatel pod hranicí chudoby a podobné je to i v Mexiku. „Nejvíc to cítím u kukuřice, to je naše základní surovina, ta dokáže zabezpečit lidské potřeby,“ stěžuje si obyvatelka Mexico City Angela Zepedaová.
Skokové zdražení potravin potvrzuje i Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Její index, který měří měsíční změny ceny koše potravin zahrnujícího obiloviny, olejniny, mléčné produkty, maso a cukr v prosinci vystoupal na 215 bodů, tedy nejvýše od roku 1990. Je tak dokonce vyšší než během potravinové krize z roku 2008, kdy vystoupal na 213,5 bodu.
