Švejnarův tým: Rozpad eurozóny by snížil český HDP o 4,5 procenta

Praha – Rozpad eurozóny by způsobil pokles tuzemské ekonomiky o více než 4,5 procenta, uvádí studie střediska IDEA při pražském ekonomickém institutu CERGE-EI. Při tomto krizovém scénáři by stoupla nezaměstnanost na 11 procent, snížila by se životní úroveň a výrazně zhoršila rozpočtová situace vlády. Dopady zániku měnové unie dnes prezentoval spoluautor studie Jan Švejnar.

spoluautor studie Vilém Semerák

„Českou republiku by v případě rozpadu eurozóny čekal poměrně nepříjemný šok, kterému se prakticky nemá země šanci vyhnout. Prudký pokles HDP a s tím spojený nárůst nezaměstnanosti by mimo jiné znamenal i výrazné snížení životní úrovně a zhoršení fiskální (rozpočtové) stability ČR.“ 

Podle dalšího z autorů studie Viléma Semeráka by propad ekonomiky o pět a více procent zvýšil deficit veřejných financí nad 200 miliard korun. Přitom na rok 2012 má ministerstvo financí naplánován deficit 128 miliard korun, uvádí studie. Tuzemská ekonomika by se propadla i v případě pouhého odchodu Řecka z eurozóny. HDP by klesl podle výpočtů o 2,5 procenta více a nezaměstnanost stoupla na osm procent.

Česku by mohlo pomoct zapojení do záchranných fondů EU

Ve snaze o zachování životaschopnosti Česka je podle autorů studie třeba podporovat řešení, které by vytvářelo podmínky pro přežití eurozóny a nebylo by jen dlouhodobou agonií. „Dokonce i solidarita ve formě účasti na financování některého ze stabilizačních fondů může být pro ČR efektivní,“ uvádí studie. Reálně by totiž příspěvek mohl být nižší než případné dopady hluboké recese.

2 minuty
Reportáž Vandy Kašové
Zdroj: ČT24

V případě, že eurozóna přežije, bylo by pro Česko přínosné přijetí eura, říká IDEA. „Naše analýzy ukazují, že pozitivní dopady by mělo i členství v užší eurozóně, která by zahrnovala Německo,“ dodal Švejnar. Ekonomové taky spočítali, že pokud by Česká republika byla členem eurozóny mezi roky 2004 a 2008, na svém členství by vydělala.

Jak by dopadla koruna v porovnání s nově zavedenými, ale původními  měnami?

Jisté navíc je, že krach společné měny by české ekonomice uštědřil hned několik ran. Nejistotu na trhu by způsobilo už to, že nové měny, které by nahradily euro, by si musely najít rovnovážný kurz k už existujícím penězům, třeba k české koruně. „Česká koruna by posílila vůči některým měnám slabších zemí, jako je Řecko a popřípadě Irsko a Portugalsko, na druhé straně by mohla o něco poklesnout proti německé marce,“ vysvětlil Švejnar.

„Další problém by byl případný dopad na finanční sektor. Zde ČR se zdá být zatím relativně stabilní. Takže zde bychom asi čelili méně negativním výzvám než řada jiných zemí,“ doplňuje Semerák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 15 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 22 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...