Praha - Evropa je v situaci, kdy se musí rozhodnout, jestli půjde dál společnou cestou a bude více integrovat svou fiskální politiku. Myslí si to alespoň ekonom a předseda institutu CERGE-EI Jan Švejnar. Americká cesta by pro Evropu byla velkým přínosem, případ Řecka, které už přes rok balancuje na hraně bankrotu, podle něj jasně dokazuje to, že současná polovičatá evropská integrace je nadále neudržitelná.
„To polovičaté řešení, které nyní existuje, vyzývá spekulanty k tomu, aby zkoušeli, jak daleko mohou danou zemi rozkolísat, takže ta nynější situace je neudržitelná a myslím si, že půjdeme směrem k tomu, že dojde k větší centralizaci,“ konstatoval Švejnar v Interview ČT24.
Jedním z kroků, které k větší integraci směřují, je podle něj například vytvoření jednotného evropského dluhopisu. O tom se teď v eurozóně intenzivně jedná. Banky by ho mohly získat výměnou za část řeckých dluhopisů.
Na nutnost větší fiskální integrace upozorňovala řada ekonomů už v souvislosti s finanční krizí. Měnová unie totiž podle nich nemůže bez společné fiskální politiky dlouho existovat. Jenže v klidných dobách nebyla k podobným úvahám vůle. I dnes se proti ní stále ještě někteří politici staví. Jedním z nich je i český prezident Václav Klaus, podle kterého by po vytvoření fiskální unie nutně následovalo také zřízení politické unie v Evropě.
Prostřednictvím fiskální politiky se státy snaží ovlivňovat vývoj ekonomiky. K nástrojům této politiky patří především struktura veřejných výdajů a daní. Krokem k posílení fiskální integrace na poli Evropské unie by bylo mimo jiné například vytvoření hospodářské vlády, po které volá Francie spolu s Německem. Právě ta by totiž měla napříč unií slaďovat daně a rozpočtová pravidla, ale také třeba věk pro odchod do důchodu.
