Švédský přístav poslouží pro stavbu Nord Stream 2, jenž vadí Česku

Dohodu s ruským energetickým gigantem Gazprom v úterý odsouhlasilo vedení jihošvédského města Karlshamn. Ruská státní firma tak bude moci využít městský přístav pro budování plynovodu Nord Stream 2. Švédská vláda upustila od námitek proti spolupráci Karlshamnu a společnosti s vazbami na Kreml, napsala agentura Reuters. Nord Stream 2 kritizují východoevropské země včetně České republiky.

Vláda ve Stockholmu vyjádřila dříve znepokojení nad tím, že by přístav na pobřeží Baltského moře sloužil aktivitám Gazpromu. V pondělí ale uvedla, že projekt neohrožuje bezpečnostní zájmy země. Kvůli obavám o národní bezpečnost odmítl minulý měsíc podobnou dohodu s Gazpromem švédský strategicky významný ostrov Gotland.

Neutrální Švédsko čelí zvýšenému napětí ve vztazích s Ruskem. Na Gotlandu loni Švédové rozmístili své vojáky. Ministr obrany Peter Hultqvist také navrhl obnovení všeobecné branné povinnosti. Loni v prosinci Stockholm vyzval místní samosprávy, aby zintenzivnily pohotovostní plánování pro případ války.

Výhrady má více zemí

V dopise Evropské komisi z listopadu 2015 vyslovily k Nord Stream 2 výhrady Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Podle těchto zemí jde stavba proti zájmům Evropské unie a obsahuje riziko další destabilizace Ukrajiny.

Nord Stream 2 spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Na projektu se v září 2015 dohodl Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...