Stockholm – Na vlně dobré nálady a za velkého zájmu nakupujících začala slevová sezona i ve Švédsku. Desetimilionová skandinávská země patří v Evropě mezi výjimky – její hospodářství stále roste, dluhové problémy se jí netýkají a poznali to i obchodníci na výprodejích – čísla si pochvalují.
Švédská ekonomika jako by stála stranou problémů, které zmítají jihem Evropy a celou eurozónou. Projevilo se to i v začátku slevové sezony – obchodní centra otevřela o dvě hodiny dřív než obvykle a Švédové po Vánocích znovu vyrazili nakupovat. Často jen tak.
„Daří se nám úplně stejně jako loni, což byl opravdu dobrý rok. Snažíme se zákazníkům nabídnout to nejlepší z toho, co ze zimních kolekcí zbylo, abychom mohli začít s prodejem v letní sezoně,“ říká Daniel Palsson, zástupce manažera v jednom ze stockholmských nákupních center. A jedním dechem dodává: „Rok 2012 byl naším nejlepším rokem vůbec. Zažili jsme skvělý rok, prodeje rostly, takže jsme hospodářské změny ve světě vůbec nevnímali.“
Švédové dokonce snížili daně
Jaký tedy mají Švédové recept na zdravou ekonomiku a vysokou životní úroveň? Nízký veřejný dluh, nízká míra korupce, sice hubenější, ale stále štědrý sociální model a nedávno i snížení daní. Přestože výsledky na konci loňského roku zaostávají za jeho začátkem, rok 2012 bude i tak pro celou zemi dobrým rokem.
Švédsko je sice členem Evropské unie, ale vlastní měnu – švédskou korunu – si ponechalo. A společně s Velkou Británií, Českou republikou nebo Polskem patří mezi hlavní zastánce menší ekonomické regulace.
„Hlavním zdrojem rovnostářství je ve Švédsku (stejně jako v ostatních severských zemích) redistribuce prováděná státem. Na rozdíl od starého modelu sociálního státu, v němž lidé platili vysoké daně a dostávali na oplátku velké množství sociálních služeb a objemné transfery, nový model, obecně řečeno, zachovává většinu služeb, ale přitom snižuje daně a osekává transfery,“ napsal o úspěchu švédského ekonomického modelu prestižní týdeník The Economist.
List přitom upozorňuje na snahu švédské vlády dosáhnout maximální efektivity ve veřejném sektoru. Podle britského časopisu tak může úspěšný švédský remake sociálního státu posloužit jako příklad ostatním evropským zemím – tím více v době ekonomické krize, kdy mnohé vlády bojují s neudržitelnými veřejnými financemi.
