Praha/New York/Washington - Před mimořádným washingtonským summitem zemí G20 o finanční krizi vystoupil prezident George Bush s projevem o globální ekonomice a trzích. V předvečer setkání devatenácti předních průmyslových a rozvojových zemí a Evropské unie budou také jednat ministři financí jednotlivých zemí. Bush v projevu na Wall Street apeloval na opatrnou ruku při státních zásazích a varoval před přehnanou regulací. Větší dohled nad trhy požaduje Evropská unie.
Americký prezident George Bush se chce na nadcházejícím summitu G20 postavit za zachování systému volného trhu, který je podle něj podmínkou dlouhodobého ekonomického růstu. Reformy krizí postiženého finančního sektoru jsou sice potřebné, vládní intervence však není samospasitelná, uvedl Bush v dnešním projevu na Wall Street.
„Reformy finančního sektoru jsou sice nutné, dlouhodobým řešením dnešních problémů je však trvalý ekonomický růst. A nejjistější cestou k němu jsou volné trhy a svobodní lidé,“ uvedl Bush.
Na summitu by se podle něj mělo mluvit například o zlepšení účetních pravidel pro cenné papíry. Investoři by tak byli schopni lépe pochopit skutečnou hodnotu aktiv, které kupují. Změny jsou zapotřebí v boji proti tržním manipulacím a podvodům, zlepšit je také nutné koordinaci legislativy a regulace mezi jednotlivými státy. Dalším námětem rozhovorů bude modernizace Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, kde je nutné předat větší podíl hlasům rozvojových zemí, uvedl Bush.
Evropskou unii bude na zasedání zastupovat francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jako hlava státu předsedajícího sedmadvacítce. Na jednání jde s jasným posláním. „Washingtonský summit musí vydláždit cestu reformě mezinárodního finančního systému,“ hlásil. Unie také požaduje přimeřenou a adekvátní regulaci finančních trhů včetně dohledu nad ratingovými agenturami a daňovými ráji nebo diskuzi nad revizí brettonwoodských institucí.
„Od summitu určitě nelze očekávat jednotný plán, nějakou cestovní mapu,“ odhaduje ministr financí České republiky Miroslav Kalousek. On byl také úřadujícím předsedajícím Evropské unie Nicolasem Sarkozym pozván jako přísedící. Na víkend nicméně vyšle jen vysokého úředníka ministerstva. „Bylo by jistě nepřijatelné, aby ministr suverénní země byl členem delegace jiné suverénní země,“ odůvodnil. Na summitu bude podle Kalouska důležitá jediná věc - aby se mocnosti zavázaly k tomu, že budou spolupracovat.
K zasedání G20 se v rozhlasovém interview vyjádřil i prezident Václav Klaus. „Já se té schůzky děsím, skutečně děsím, protože ta schůzka nemůže vést k ničemu jinému než k nějakým nedomyšleným, překotným opatřením, která budou mít hrozivější důsledky než sama dnešní krize, která ve světě je,“ řekl rádiu Klaus. Řešením současné situace je nechat nynější cyklus „dožít“ a vyvarovat se vyprovokování nové krize a finanční paniky, dodal. Naopak pro regulaci se v rozhovoru pro německý tisk vyjádřila kancleřká Spolkové republiky Německo Angela Merkelová. V současné krizi se prý ukazují přednosti sociálního tržního hospodářství, které musí získat mezinárodní rozměry.
„Američané se nebudou chtít zavazovat k nějakým pevným rozhodnutím,“ myslí si ekonom Ondřej Schneider. Obyčejné Američany podle něj summit vlastně vůbec nezajímá, Evropané se prý k němu upínají daleko více. Zástupci evropské sedmadvacítky si kroky, které chtějí na zasedání prosadit, sladili minulý týden na neformálním summitu v Bruselu. Klíčovou roli na summitu by mohly sehrát asijské mocnosti: Čína, Indie a Japonsko.
G20 (2/3 obyvatel, 90 % HDP Světa)
Argentina, Austrálie, Brazílie, Británie, Čína, Francie, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Jižní Afrika, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Německo, Rusko, Saúdská Arábie, Turecko, USA a EU + MMF a SB
