Stávku podporuje 62 procent lidí, její ekonomické dopady jsou minimální

Praha - Se včerejší stávkou proti vládním reformám souhlasí 62 procent lidí, přestože obvykle se podpora odborů pohybuje jen okolo 45 procent populace. Dopad stávky na státní ekonomiku je však podle analytiků relativně minimální, odhadují ztráty ve výši zhruba 200 milionů. Stávky se nezúčastnilo avizovaných 1,5 milionu zaměstnanců, ale jen zhruba 985 tisíc lidí, z nichž jich práci přerušilo jen okolo 300 tisíc. Aktuální ekonomické škody experti odhadují do dvou set milionů korun. Jelikož zaměstnanci prostávkované hodiny proplacené nedostanou a ve většině podniků se výroba nahradí jindy, ztráty se nakonec budou blížit nule.

Jak vyplývá z exkluzivního průzkumu agentury STEM pro Českou televizi, přesto, že odborům obvykle důvěřuje necelá polovina lidí, s jejich včerejším protestem nyní souhlasí přes 60 procent dotázaných. „Lidi pochopili, že nám jde o vážnou věc,“ komentuje výsledky průzkumu předseda ČMKOS Milan Štěch (ČSSD).

Stávku jako účinnou formu protestu podle průzkumu vidí 59 procent respondentů, nejméně sympatizantů měl protest u voličů ODS. Většina lidí si nemyslí, že by stávka měla politický motiv. „Vidí v této stávce autonomní odborářskou iniciativu, která nemá hlubší podtext,“ myslí si ředitel agentury STEM Jan Hartl.

Stávka větší škody nezpůsobila

Analytik Patria Finance David Marek tvrdí, že pokud česká ekonomika na hodinu zastaví, přijde zhruba o 2 miliardy korun. „Protože stávkovalo zhruba deset procent všech pracujících, mohly by hypoteticky náklady stávky dosáhnout 100 až 200 milionů korun,“ počítá Marek.

Pokud si ale podniky výrobu nahradí jindy, ztráty se podle ekonoma Aleše Michla budou blížit nule. „Stávkou byli nejhůře postiženi běžní občané, kteří zrovna jeli do práce nebo z práce,“ shrnuje.

Stávkovat by se mělo spíše za reformy

Motivy stávky komentuje Michl s nadsázkou. „Očekával bych, že ta stávka bude za to, aby se tady reformy dělaly,“ glosuje. Proti reformám se podle něj zatím jen protestuje, skutečné reformy se přitom nedělají. „Jako ekonom tu zatím žádné reformy nevidím,“ říká Michl.

Makroekonomické dopady stávka samotná podle Michla nemá vesměs žádné, zejména ve srovnání se ztrátami, které plynou z toho, že se v Česku reformy neprovádějí.

Podle právní analýzy Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů byla stávka dokonce nelegální. Ta totiž tvrdí, že právo na stávku zákon upravuje pouze v případě vyjednávání o kolektivní smlouvě. „Není regulérní, není podle kolektivních smluv, protože je to stávka mezi odbory a vládou,“ říká předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Škoda Auto a České dráhy přišly o několik milionů

Zaměstnavatelé proto budou po stávkujících zaměstnancích požadovat náhradu škody. Například hodinové zastavení provozu v mladoboleslavské Škodě vyjde na 2,3 milionu korun. „Škoda Auto umožnila zaměstnancům stávkovat s tím, že to budou mít jako neplacené pracovní volno,“ konstatuje její mluvčí Jaroslav Černý.

Stejně se vůči stávkujícím zaměstnancům zachovají i České dráhy, celkové škody odhadují řádově na několik milionů korun. Většina podniků škody způsobené stávkou teprve počítá, přesná čísla pravděpodobně zveřejní během dvou týdnů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...