Státní doplatky zemědělcům letos klesnou na 1,3 miliardy

Praha – Tuzemským zemědělcům vyplatí státní pokladna za letošní rok v rámci národních doplňkových plateb zhruba 1,3 miliardy korun, tedy nižší částku než loni. Na této sumě se ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) na konci minulého týdne dohodl s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09). Čeští zemědělci by na základě smluv podepsaných před vstupem ČR do EU mohli pro letošek nárokovat Top-Up platby až zhruba 4,5 miliardy korun. Za rok 2010 obdrželi 3,6 miliardy v rámci této platby.

Tzv. Top-Up doplňuje jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy (SAPS), která je základní agrární dotací. V rámci tohoto rozdělování poputuje českým farmářům za letošní rok zhruba 16,5 miliardy korun. Meziročně jde o zvýšení o více než dvě miliardy korun.

Farmářům je v oblasti doplňkových plateb vyplacena menší část dotací, určená na takzvané citlivé komodity. Mezi ně v Česku patří chmel, brambory pro výrobu škrobu, chov přežvýkavců, ovcí a koz a krav na maso. Naopak zemědělci musí kvůli rozpočtovým úsporám letos oželet více než tři miliardy na výměru obhospodařované půdy.

Petr Bendl, ministr zemědělství 

„Zajištění rozpočtových prostředků na doplňkové platby považuji za velmi důležitý signál pro naše zemědělce, který mimo jiné dokládá úsilí státu, aby nedocházelo k prohlubování rozdílu mezi českými zemědělci a jejich konkurenty ze zemí původní evropské patnáctky… Dohodu také vnímám jako nezbytný dílčí krok k naplnění priority vlády Petra Nečase, kterou je dosažení srovnatelných a spravedlivých podmínek pro naše zemědělce.“

„Vzdali jsme se platby na plochu, protože vnímáme, že je tady nějaký problém s rozpočtem a tak dál. 1,3 miliardy pro nás ale bylo nepřekročitelné minimum. To, že je to teď potvrzené, vnímáme jako pozitivní krok,“ prohlásil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Na evropských dotacích čeští zemědělci, stejně jako jejich kolegové z dalších zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 a později, pobírají stále méně peněz než farmáři v původních členských státech. Ovšem hodnotě dotací ve starých členských státech se tuzemští farmáři mohou přiblížit právě díky dorovnávacím platbám z národní pokladny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 6 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...