Stát si chce pohlídat případný prodej ostravských hutí. ArcelorMittal slíbil informace

3 minuty
Události: Možný prodej ostravských hutí
Zdroj: ČT24

Společnost ArcelorMittal bude český stát informovat o všech krocích souvisejících s možným prodejem jejích ostravských hutí. Na brífinku po úterním společném jednání v Praze to uvedli ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO) a generální ředitel společnosti ArcelorMittal Ostrava (AMO) Ášok Patil.

Hüner oznámil, že vznikne čtyřčlenná pracovní skupina s účastí obou stran, která by v případě prodeje analyticky zpracovávala data potřebná pro určité závěry. Ustanovena by podle něj mohla být do výjezdu vlády do Moravskoslezského kraje příští týden.

Nadnárodní ocelářská skupina ArcelorMittal chce prodejem ostravského podniku získat souhlas Evropské komise s koupí hutí Ilva v italském městě Taranto. Brusel má ve věci rozhodnout nejpozději do 23. května a případ nyní nekomentuje. Patil zopakoval, že kdyby komise s prodejem souhlasila, zůstala by huť plně v provozu, jen pod novým vlastníkem.

Možný prodej hutí kritizoval šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Po zkušenostech z OKD i z toho, co se aktuálně děje kolem Vítkovic, chceme být připraveni. Na jedné straně není zatím žádný důvod k panice, ArcelorMittal Ostrava je prosperující firmou s nadprůměrnými platy, na straně druhé se chceme vyvarovat situace, abychom se o klíčových rozhodnutích dozvěděli minutu po dvanácté. Udržení zaměstnanosti v Ostravě je pro nás absolutní prioritou.
Tomáš Hüner
ministr průmyslu a obchodu v demisi (nestr. za ANO)

Analytici: Hutě nezavřou, kupec by se našel bez potíží

Analytici míní, že ostravské hutě by měly kvůli své ziskovosti nového majitele bez problémů najít.

Riziko, že by podnik, který nyní i s dceřinými firmami zaměstnává téměř sedm tisíc lidí, byl uzavřen, označují za naprosto minimální. Mezi zájemce mohou podle nich patřit zejména velké nadnárodní ocelárny.

Například podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy se o AMO bude zřejmě ucházet čínský ocelárenský kolos He Steel, o kterém se loni hovořilo v souvislosti s možným prodejem slovenských hutí US Steel Košice.

Patil uvedl, že do rozhodnutí Evropské komise se neumí k záležitosti případných kupců blíže vyjádřit.

Středula se obává spekulantů

Středula řekl, že špatnou zprávou pro ArcelorMittal Ostrava a jeho zaměstnance by bylo to, pokud by se novým vlastníkem stal spekulant, který prodává a kupuje firmy jenom kvůli okamžitému zisku.

Celosvětová poptávka po oceli se v letošním roce zvýší o 1,8 procenta a příští rok o dalších 0,7 procenta. Předpovědělo to v úterý Světové sdružení oceli (WSA). Poptávku podle něj podporuje příznivý vývoj světové ekonomiky, trh s ocelí ale čelí rizikům plynoucím z rostoucího napětí v obchodních vztazích.

V letošním roce by globální poptávka podle WSA měla činit 1,616 miliardy tun, příští rok by pak měla dosáhnout 1,627 miliardy tun. „Nacházíme se v relativně příznivé fázi ve srovnání s loňským a předloňským rokem,“ uvedl ředitel WSA Edwin Basson.

V Číně ale sdružení v letošním roce počítá se stagnací poptávky po oceli na úrovni 736,8 milionu tun. V příštím roce by pak poptávka v Číně měla klesnout o dvě procenta na 722,1 milionu tun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 19 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 20 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...